František Vláčil, slavný rodák z Českého Těšína
Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.
V Českém Těšíně se narodil jeden z nejrespektovanějších českých režisérů František Vláčil (1924-1999). Jeho snímky Marketa Lazarová, Adelheid nebo Údolí včel patří k vrcholným dílům domácí kinematografie. Na MFF Karlovy Vary byl oceněn za přínos světové kinematografii.
Narodil se do rodiny armádního důstojníka a Obecnou chlapeckou školu navštěvoval vletech 1930–1935 v nedalekém Místku, kde pak začal studovat na reálném gymnáziu (1935–1938).
Od 2. pololetí 3. ročníku pokračoval ve studiu na reálném gymnáziu v Brně-Husovicích. Po penzionování otce se do Brna přestěhovali i Vláčilovi rodiče. Během studia se dle vlastních slov zajímal nejvíce o literaturu, výtvarné umění, latinu a řečtinu, a také provozoval lehkou atletiku (získal dorostenecký titul v běhu přes překážky).
Vystudoval dějiny umění a estetiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval v roce 1951. Zabýval se animovanými a vědecko-naučnými filmy. Na vojně pracoval na instruktážních dílech Československého armádního filmu. Na Ostravsku a Opavsku pak pomáhal natáčet proslulý monstrózní snímek Tanková brigáda (1955).
Zaujal ale až v roce 1960 svým debutem Holubice, který byl oceněn za poetický obraz na MFF v Benátkách. Nejznámější je ale jeho nejrozsáhlejší dílo, původně dvoudílná Marketa Lazarová (1967). Snímek byl přitom neúměrně dlouho připravovaný, dlouho natáčený a upravovaný. Mnohovrstevnatá historická freska vsadila na mladistvý půvab debutující slovenské herečky Magdy Vášáryové v titulní roli.
Jedná se o obrazově úchvatný psychologický film. S Vláčilem na něm spolupracovali přední čeští výtvarníci jako tvůrci kostýmů a dekorací Theodor Pištěk a Jan Koblasa. V anketě kritiků byl film Marketa Lazarová prohlášen za nejvýznamnější snímek století.
Vláčil na tehdejší poměry realizoval velice nákladnou produkci a Marketa Lazarová je považována za nejdražší český film. Aby se část nákladů vrátila zpět, byl ve stejných kulisách a dekoracích natočen další historický film Údolí včel (1967) s Petrem Čepkem a Janem Kačerem v hlavních rolích. Čepek následně zazářil i ve Vláčilově prvním barevném snímku Adelheid (1969).
Zaujmou ale i další Vláčilovy snímky, třeba Praha secesní z roku 1974, poetický dětský film Pověst o stříbrné jedli, psychologicky těžký příběh Dým bramborové natě s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli, Stíny horkého léta a podobně.
Už méně je známo, že se Vláčil uplatnil také jako herec. Hrál epizodní úlohy ve filmech Pět z milionu režiséra Zbyňka. Brynycha (1959), Spanilá jízda režiséra a ostravského rodáka Oldřicha Daňka (1963) a v Menzelových filmech Slavnosti sněženek (1963) a Vesničko má, středisková (1985).
V roce 1968 byl Vláčil jmenován zasloužilým umělcem, roku 1988 národním umělcem.
V roce 1994 obdržel ocenění Český lev za celoživotní umělecký přínos českému filmu. Na MFF v Karlových Varech roku 1998 obdržel hlavní cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.
Mezi kolegy byl Vláčil považován za velmi složitou uzavřenou osobnost, trpící mimo jiné notorickým alkoholismem. Jeho dílo je však zcela mimořádné.
Autor je filmový kritik a publicista