Fotogalerie: Svaté, romantické i nezbedné vánoční pohlednice, které si posílali naši předkové

​Lidé si dnes posílají díky internetu leccos mailem, ale na Vánoce se mnozí z nich vrátí k pohlednicím. A někteří lidé je i sbírají.

Badatel Muzea Beskyd Jaromír Polášek a jeho žena Jiřina Polášková sbírají už téměř třicet let pohledy, které si lidé posílají a přejí si v nich krásné a veselé Vánoce a přání do Nového roku.

Mezi nimi se objevují přání s Mikulášem a čerty, idylické vánoční pohledy ze zasněžených hor a měst, výjevy z Betlémů či s českým Ježíškem. Manželé mají doma řadu alb a „nějaké krabice plné pohledů“, tedy na čtyřicet tisíc.

Vánoční a novoroční pohledy si začali lidé posílat někdy v druhé polovině 19. století. Zprvu byly všechny malované, po rozšíření vynálezu fotografie se začaly tisknout i stylizované fotografické výjevy.

„Některých pohledů jsou celé série a většinou nelze ani zjistit, kolik mají kusů. Může jich být dvacet, třicet, čtyřicet. Vycházely třeba opakovaně,“ říká badatel a ukazuje jedno z nejstarších přání k Novému roku, které mají manželé ve sbírce. Je z roku 1883. „Je na lisovaném papíru, je z Německa a je patrně vůbec jedno z nejstarších v České republice.“

„Česká“ stopa: Pohodlný purkrabí a označení P.F.

Tradice posílání vánočních pohledů začala v Anglii, Německu a Rakousku. Jiřina Polášková vidí na počátku vzniku novoročních přání českou stopu.

„Za všechno zřejmě může nejvyšší purkrabí, český hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojína. Ten měl ve dvacátých letech 19. století tolik společenských povinností, že mu přišlo trochu únavné dodržovat tehdejší zvyk a navštěvovat všechny své známé a přátele, aby jim popřál hodně štěstí do nadcházejícího nového roku. Proto si u profesora pražské malířské školy Josefa Berglera objednal na Vánoce 1827 blahopřejní lístky a ty rozesílal svým známým. Nápad se ujal a rozšířil, ovšem nezávisle na Čechách, po celé Evropě. Podobný nápad mělo vícero lidí,“ míní Jiřina Polášková.

Českou specialitou na novoročních přáních zůstává označení P. F. – Pour Felicitér (tedy K blahopřání). „Tu bychom na zahraničních novoročenkách marně hledali. Zasloužil se o ně na začátku minulého století český grafik Viktor Stretti,“ uvádí Jiřina Polášková.

Frivolní, hambaté, opilecké novoročenky

Jaromír Poláček listuje alby a ukazuje opravdu velkou škálu motivů novoročních pohlednic od začátku minulého století vytištěných vydavatelstvími v Čechách. „Tady jsou nějaké frivolní, hambaté. Nebo opilecké. Posílaly se i takovéto rozkládací pohlednice betlémů, které se třeba postavily na kredenc nebo pod stromeček,“ říká badatel.

Upozorňuje třeba na vánoční pozdravy propagující kdysi telefony, nové značky aut, které už jsou dnes veterány.

První motivy, které u nás přibližovaly symboliku křesťanských Vánoc, se objevily v roce 1860. Neznámého fotografa v Londýně napadlo vydat obrázky s vánočními a novoročními náměty, které by se rozesílaly poštou.

Tyto dopisnice zavedla rakouská pošta od 1. října 1869 a už v prvním roce bylo prodáno více než devět a půl miliónů lístků. „Který vydavatel nechal vytisknout vůbec první vánoční pohlednici na našem území, už asi nikdy nezjistíme. My máme ve sbírce nejstarší vánoční a novoroční pozdravy od roku 1888,“ říká Jiřina Polášková.

Děti, andílci, stromečky s dárky, rodinné štěstí, zimní krajiny

Vánoční a novoroční pozdravy z 20. a 30. let minulého století, které patří ve sbírce manželů Poláškových k nejvzácnějším, znázorňují vánoční tematiku, jako jsou děti, andílci, stromečky s dárky, rodinné štěstí, zimní krajiny. Nově se objevily pohlednice s tématem Božího narození a národopisné a autorské pohlednice, zejména od našich předních malířů a výtvarníků.

Českou specialitou byly barevné obrázky ilustrátorky a malířky Marie Fišerové-Kvěchové, které byly v masovém měřítku vydávány v období první republiky, v menším množství v období Protektorátu a jen sporadicky v poválečném období, znovu pak od roku 1969 až do autorčiny smrti v roce 1984.

„V naší sbírce jich máme asi sto třicet. Kupodivu je celkem málo prvorepublikových vánočních pohlednic s obrázky Mikoláše Alše. Vytvořil jich jen asi třicet,“ upozorňují Poláškovi.

Vánoční a novoroční pohledy malovali ale také Cyril Bouda, Max Švabinský, ale i Vilém Wünsche, který vánoční motivy spojil s Ostravskem a horníky.

Padesátá léta u nás „vynechala“ budovatelské motivy, v SSSR ne

Po druhé světové válce se začaly vydávat ve větším množství černobílé pohlednice zobrazující šťastné malé děti u vánočního stromečku a opět oblíbené „spící“ zimní krajiny. Převažovaly pohlednice s kresbami známých i méně známých malířů. Postupně z nich vymizely jakékoli náboženské motivy.

Padesátá léta kupodivu nepřinesla záplavu budovatelských motivů doprovázených rozzářenými vánočními stromečky. "Naštěstí jsme nedopadli jako v Sovětském svazu, kde i novoroční Míša, hrdinný kosmonaut či Děda Mráz byli opatřeni nezbytnou rudou pěticípou hvězdou,“ říká Jiřina Polášková.

Dodnes samozřejmě kralují mezi vánočními a novoročními pohledy ty namalované Josefem Ladou. „Začaly se objevovat v 60. letech 20. století a lze je považovat za opravdu české specifikum. Jejich obliba souvisí kromě originálního malířského projevu určitě také s vyobrazeními, odrážejícími idylickou vánoční atmosféru. Tvorba Josefa Lady zlidověla natolik, že se stala nedílnou součástí každoročních vánočních poštovních pozdravů. Vánoční „Ladovky“ se hodně sbírají a ucelená sbírka čítá na 140 kusů,“ shodují se sběratelé z Frýdku-Místku.

Domácí mazlíčci, italské panenky pro děti

Vánoční a novoroční pohlednice z 60. let minulého století byly výrazově mnohem bohatší. Na pohlednicích se začaly objevovat aranžované vánoční ozdoby či tradiční vánoční pochutiny, úsměvným tématem jsou fotografie domácích mazlíčků na pohlednicích.

Pro vánoční a novoroční pohlednice ze 70. let minulého století byla typická zátiší z vánočních ozdob, pod jehličnatými větvemi jsou častá aranžmá z ořechů a ovoce. Objevují se ozdoby z takzvaného vizovického pečiva, novým prvkem se stalo jmelí a vánoční hvězda.

Pro děti byly určeny pohlednice zobrazující nastrojené panenky, populární byla „importovaná“ série italských a rakouských pohlednic, později doplněná o méně zdařilé produkty z území ČSSR.

Návrat Ježíška, čertů a svatého Mikuláše

Politické změny po roce 1989 se projevily i v námětech vánočních pohlednic. Na pohledy se vrátily náboženské motivy jako andělíčci, sv. Rodina, Narození Páně. V této souvislosti se stala velmi oblíbenými vyobrazení známých i méně známých betlémů ze všech koutů republiky.

Časté jsou snímky ozdobeného či osvětleného vánočního stromku v interiéru tradiční jizby, ale i v exteriéru na náměstích nebo ve volné přírodě. Na vánoční pohledy se navrátili andělíčkové, Ježíšek, Tři králové i svatý Mikuláš s čertem a andělem.

Jiřina a Jaromír Poláškovi mají ve své vánoční sbírce, kterou systematicky budují od roku 1992, asi 40 tisíc kusů vánočních a novoročních pozdravů, pohlednic, novoročenek, betlémů, baněk, vánočních ozdob a dalších předmětů s vánoční tématikou.

„Ceny těch historických jsou někdy dost vysoké, některou pohlednici můžete koupit za pět korun, některou ale i za pětistovku. Většinou ignorujeme internet, sbírku rozšiřujeme na burzách nebo někdy příležitostně z pozůstalostí,“ upozorňuje Jaromír Polášek.

A dodává, že ve své sbírce manželé mají i jednu z prvních pohlednic Santa Clausů, která přišla poštou do Frýdku-Místku z Ameriky někdy v roce 1914 až 1915.

„Ještě se na té pohlednici ani nejmenuje Santa Claus, tehdy v těch letech vznikl jako milý dědeček v podobě reklamy na Coca-Colu. Do Frýdku přišel na začátku první světové války, ještě předtím, než USA vstoupily do bojů 1. světové války. Ta pohlednice je vzácná, je z vepřové kůže a je to patrně nejstarší pohlednice Santa Clause v České republice,“ podotýká pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek.

Manželé Poláškovi už svou sbírku mnohokrát představili veřejnosti na řadě výstav, tu největší uspořádali v Muzeu Beskyd v roce 2007.