Fotbalový glosář: Fanoušci nadávají, Petržela je nechápe. Tak na co vlastně Baník má?
Bodují, ale nevyhrávají. Aspoň teda venku ne, a tak se hlasitější část fanoušků ostravského Baníku svých borců opakovaně ptá: jak je to možné? Třeba jako v sobotu na hřišti Sokolova, kde to (zase) byla jenom remíza, tentokrát 0:0. Navzdory pravidelným ztrátám je však jejich "Baníček" stále na druhé postupové pozici. Je to málo, nebo moc?
Ti, kterým se to zdá málo, argumentují větami o tom, že klub jako Baník, i když ještě před rokem zbídačený, se přece nemůže ve druhé lize smířit s remízovými výsledky z Vlašimi, Pardubic, Varnsdorfu či naposled Sokolova. Mají naprostou pravdu, protože baníkovci takové protivníky porážet musejí, zvlášť pokud chtějí opravdu rychle postoupit do nejvyšší soutěže.
Jenže, všechny tyhle „no name“ týmy berou svůj domácí zápas proti Baníku jako finále Ligy mistrů, a tak není divu, že mančaft kouče Vlastimila Petržely občas vůbec netuší, jak se vyrovnat s nadšeným herním projevem outsidera, který jim při rozboru u videa nebyl a ani nemohl být ukázán. Všichni „trpaslíci“ totiž najednou hrají jako nikdy předtím a většina i jako nikdy potom.
Takže „lidi, neblázněte“, ti kluci se sotva dali dohromady, Petržela z nich dostává maximum a že jsou druzí, neporažení a ztrácejí čtyři body na první Olomouc, to je víc, než jsme mohli před sezónou čekat. Tak argumentuje druhá skupina fanoušků a má samozřejmě taky naprostou pravdu, už jen proto, že Baník před sezónou skutečně nesestavil žádný „dream team“.
Jak už jsme zvyklí z minulých let, přivedla se kvantita přespolních, z nichž skutečně vyniká málokdo.
Když nemáš nápad, musíš prostě dřít a dřít…
Jelikož emoce fotbalu vládnou a rozum je zavřený někde na samotce, kde ho nikdo nevidí a neslyší, tak se fanoušci rozčilují, Petržela říká, že je nechápe a kolem Baníku se vytvářejí sice potřebné, ale zároveň tak trochu zbytečné tlaky.
Kdo sledoval poslední zápasy, včetně toho domácího proti Vítkovicím, jistě si všiml, že baníkovci hrají hlavně v ofenzivě hodně těžkopádně. Rychlost a pohyb z úvodu sezóny jsou pryč a zoufale chybí vtipný nápad, který by posadil pozornou obranu soupeře na zadek.
Současný Baník má mužstvo, které je bojovné a snaživé. Má dokonce i pár individualit, které ovšem nikdy nedělaly a logicky ani nyní nedělají fotbalovou nadstavbu. Tak třeba Petr Vašek je „jenom“ brankář, stoper Tomáš Zápotočný nikdy nebyl mistr konstruktivní rozehrávky a kapitán Tomáš Mičola by se možná cítil lépe na hrotu než pod ním, odkud by měl nějakou tu „finálku“ občas rozdat.
Když i většina dalších hráčů obvyklé sestavy patří do kategorie „běžci a dříči“, není divu, že baníkovci herně docela strádají. Kdekdo si možná řekne, že osvěžení mohou dodat mladí odchovanci, například šikovní záložníci jako naposled Dan Ožvolda, či třeba Ondřej Chvěja nebo Jakub Malý, ale ti (bohužel) celkově dostávají prostoru o dost méně, než bychom vzhledem k prohlášením a filozofii kouče Petržely čekali.
Fanoušci prostě chtějí lepší Baník…
Pravda o tom, na co dnešní druholigový Baník opravdu má, je klasicky někde uprostřed. Velké nároky fanoušků jsou určitě správné, ale tohle celkem poctivé a pracovité mužstvo mohlo reálně mít bodů spíše méně než více, takže aktuální postavení v tabulce je zřejmě nadprůměr vzhledem k tomu, jaká kvalita se v Ostravě sešla.
Současné maximum navíc mohou baníkovci ještě vylepšit dvěma zápasy v Třinci a na závěr podzimu doma s Olomoucí, po kterých nasadíme zase o poznání jinou optiku. Ať už bude Baník po podzimu první, druhý nebo čtvrtý, zcela určitě bude stále patřit k hlavním favoritům na postup.
Po všech průšvizích a starostech, které klub měl, má a ještě bude mít, je zkrátka pranýřování za druhé místo a příliš mnoho remíz mimo mísu. Ale pozor! Kritické názory fanoušky do této veřejné debaty patří, protože se vesměs oprávněně týkají nedostatků, kterých najdeme hodně a které je třeba zlepšovat. A to snad každý chápe, nebo ne?
Nyní už ovšem pojďme glosovat, protože uplynulý víkend rozhodně nebyl jenom o Baníku…
Karviná vs. Slovácko 0:1. Ve velké pohodě už mohli být hráči Karviné, to by ale nesměli svůj nedělní domácí zápas prohrát. Přestože Slovácko v této sezóně není žádným postrachem, odvezlo si asi celkem zaslouženě domů tři body, které potřebovalo už v podstatě s existenční nutností.
Karvinští, kteří už podruhé za sebou nedali na svém novém stadionu ani jeden gól, budou mít ještě co dělat, aby podzim zakončili s magickými 20 body, které dávají už skoro jistotu záchrany pro jarní sezónu. Zatím zůstávají na 17 bodech, proti jejichž rozmnožení bude nejprve v Praze Sparta, pak do Karviné přijede letos velmi dobrá Bohemka a na závěr přijde bitva v ohroženém Brně.
Nejen trenér Jozef Weber by si jistě dovedl představit klidnější závěr zatím relativně sympatického karvinského comebacku mezi elitu…
Znojmo vs. Frýdek-Místek 0:2. Vítězství „Lipiny“ se může zdát překvapivé, ale forma v posledních týdnech, zdá se, stále stoupá. Zatímco doma Frýdek-Místek boduje pravidelně, venku vyhrál po zhruba půl roce, což může být rozhodující bonus před finišem podzimu.
Jeho dosavadní průběh mohou ve Stovkách hodnotit jako úspěšný. Z velké míry za to může záložník Nicolas Šumský a jeho vítězný gól ve Znojmě, který byl už celkově osmý v sezóně. Kdysi vyhlášený talent českého fotbalu je tak momentálně vedle opavského Smoly, olomouckého Plška a varnsdorfského Jakubova nejlepším druholigovým střelcem. Gratulujeme!
Sokolov vs. Baník 0:0. Schází prý štěstí a taky kvalita, posteskl si mimo jiné kouč Vlastimil Petržela po údajně nejtěžším zápase na hřišti soupeře. Po bitvě v Sokolově však možná při své upřímnosti odkryl karty až příliš. V týmu prý nemá hráče, který by uměl kopnout standardku, v útoku není nikdo schopen podržet míč, mladí jako třeba po delší době hrající Dan Ožvolda nemají herní praxi, jde tedy do rizika a tak dále a tak dále…
Asi nejožehavější však byla jeho věta směrem k fanouškům. „Všude jinde by nás nosili na rukou, tady nám fanoušci po zápase nadávali. Já to nechápu, je to strašně těžké…,“ dodal ještě baníkovský kouč. Má pravdu, ze všech možných důvodů to má nejen on, ale i celý Baník fakt strašně těžké. Ale kvůli tomu nelze hořekovat. Co jde lehce, většinou za moc nestojí. Nebojte, ještě pár měsíců tvrdé práce a oni vás na těch rukou nosit budou, trenére…
Třinec vs. Pardubice 1:0. Po nejtěsnějším zdolání konkurenta v boji o záchranu v Třinci jistě nemají důvod k přehnané euforii. Vědecké týmy o jejich „originální“ cestě k vítězství příliš bádat nebudou, protože někdy zkrátka potřebujete, aby to soupeři už na začátku nějak spadlo do branky a pak už se musíte k bodům prokopat. Hlavně nic nevymýšlet!
Vítkovice vs. Vlašim 0:2. Kvalitu je třeba hledat jinde než ve Vítkovicích. Potvrdila to jejich desátá porážka v řadě, kterou má na svědomí jeden z aktuálně nejlépe hrajících celků druhé ligy. Podceňovaná Vlašim vyhrála už sedmkrát (!) za sebou a najednou se z pátého místa dere mezi nejlepší.
Kdo by před sezónou řekl, že tento tým bude v závěru podzimu ztrácet pouhé čtyři body na Baník, bude zřejmě velkým odborníkem. Kdo si naopak myslí, že Vítkovice se ještě zvednou z předposledního místa, bude zřejmě velkým snílkem. Zdá se, že ani angažování impulsivního trenéra Martina Pulpita nebude ničím víc než pověstným krokem stranou.
Varnsdorf vs. Opava 1:0. Slávy bylo za poslední týdny zřejmě až moc. Zatímco po vysokých výhrách nad Táborskem či Plzní zněly kabinou fotbalistů Opavy oslavné chorály, tentokrát to mohlo být jen nuzné „bzum, bzum, brekeke…“
Ve Varnsdorfu skončila měsíční série výher, kterou na sebe opavský tým trenéra Romana Skuhravého strhl pořádný kus pozornosti. Pokud se jeho svěřencům povede ještě do konce podzimu oživit krásu ofenzivního festivalu fotbalu, budou spokojeni fanoušci zaujatí i nezávislí. Zatím je totiž právě Opava, díky které je druhá liga něčím víc než předem rozhodnutou záležitostí s dominancí Baníku a Olomouce…