Kultura
01/06/2023 Petr Broulík

Filharmonie je jeden z klenotů Ostravy, říká Jiří Vejvoda

​Na pódiu či na televizní obrazovce uvádí koncerty z Rudolfina, ale také z Berlína, Paříže či Vídně - Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků komentoval pro ČT 2 už třicetkrát. Pro Rádio Classic Praha připravuje od roku 2011 cyklus o koncertních sálech a operních domech.

V minulosti byl šéfproducentem Českého rozhlasu, ředitelem ČRo 2 nebo ředitelem Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha. V letech 1990 až 1991 uváděl pro tehdejší Československý rozhlas každotýdenní Hovory v Lánech s Václavem Havlem.

Známý český rozhlasový a televizní autor, novinář, moderátor a manažer má však také blízko k Ostravě a k Moravskoslezskému kraji. Moderoval totiž častokrát koncerty Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka.

Na nedávném slavnostním představení programu Janáčkovy filharmonie Ostrava v památníku Leoše Janáčka v Hukvaldech jsme Jiřího Vejvodu požádali o rozhovor, čím pro něho tento skvělý orchestr a vůbec město Ostrava je.

Jak důležitá je Janáčkova filharmonie pro Ostravu Janáčkova filharmonie a proč má být pro Ostravany potřebná?

Patří mezi top symfonické orchestry této země. Kdyby se v hudbě udělovaly medaile jako ve sportu, určitě by na některou kandidovala. O jejím významu svědčí i výčet hostujících dirigentů, nově též dirigentek, a pěveckých či instrumentálních sólistů. Ve světě dělá JFO městu skvělé renomé.

Jaký vidíte význam JFO pro Moravskoslezský region?

V tomto kraji je sice jediným symfonickým orchestrem, zato však špičkovým. Proto je třeba si jej hýčkat.

Jaký má význam pro celou Českou republiku a třeba i mimo ni?

Vlastně jsem na to už odpověděl. JFO má, byť pod různými názvy, za sebou skoro století své umělecké činnosti. Díky svým současným výkonům je respektovaná jak doma, tak ve světě. Nedávné turné po Japonsku to jen potvrdilo.

Které poslední úspěchy nebo vystoupení Janáčkovy filharmonie Ostrava považujete za skvělé?

Víte, skvělým úspěchem je celá končící sezóna, kterou orchestr absolvoval v nesnadných podmínkách dočasného působiště bývalého kina. Sice jako jediný působí ve Vesmíru, který je ovšem pro jeho rozlet poněkud těsný. Odehrát zde náročný repertoár vzbuzuje obdiv.

Jak se díváte na potřebu nového koncertního sálu pro Ostravu? Co jeho stavbou Ostrava získá? Věříte, že se nový koncertní sál postaví?

Vnímám výstavbu nového koncertního sálu, spojenou s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy, v širším kontextu místa i doby. Ostrava získá důstojné prostředí, do kterého nebudou lidé chodit jen večer za hudební a divadelní kulturou. Město se obohatí o prostředí vhodné k nejrůznějším činnostem a setkáváním i přes den. V neposlední řadě bude nová stavba podnětem ke zlepšení vzhledu celého okolí, od ulice 28. října po Sady Milady Horákové.

Jak se vám osobně projekt Stevena Holla líbí? Dá se s něčím porovnat nebo srovnat?

Je velmi nápaditý, ale nijak přehnaně avantgardní. Ve světě se koncertní sály projektují tímto způsobem už nejméně půl století. A je ostudou naší země, která dala světu Dvořáka, Smetanu či Janáčka, že jsme pozadu nejen za nejbohatšími státy, ale i za sousedním Polskem. V neposlední řadě je Hollův projekt ohleduplný k památkově chráněné budově domu kultury a také k životnímu prostředí. A abych nezapomněl, díky spolupráci se světově proslulou japonskou firmou Nagata Acoustics bude skvělý jak pro oči, tak pro uši.

Může stavbu nového koncertního sálu ohrozit současná politická situace a výměna postů na ostravském magistrátu? Jaký na to máte názor?

Projekt podporovala i ta část nedávné koalice, která nyní městu vládne. Bylo by proto absurdní, kdyby náhle popřela sama sebe. Musí si ještě leccos odpracovat, ale kde je vůle, tam je cesta. Ostrava má jedinečnou šanci předběhnout Brno i Prahu a zapsat se na mapu světa novým způsobem. Bylo by pošetilé ji propást.

Také Praha bude stavět důstojný stánek pro filharmonii., takzvanou Vltavskou filharmonii. Jak se vám projekt líbí a co tímto projektem Praha získá?

Začnu od konce. Získá sál, kde se bude moci klasická hudba naplno rozeznít. Rudolfinum je sice skvost, ale když se na pódium vměstná orchestr v plném obsazení a spustí naplno, diváky bolí uši. A Vltavská filharmonie? Mým favoritem na vítězství v mezinárodní soutěži byl sice jiný projekt, ale líbí se mi i ten oceněný. Je moderní, ale přitom respektuje historický kontext Prahy. Vybrané místo u Vltavy, protkané mimoúrovňovou křižovatkou, je sice lákavé, protože odraz ve vodní hladině vždy stavbě pomáhá, ale zároveň komplikované. Navíc tvoří budoucí Vltavská filharmonie jen část zásadní proměny zanedbaného pozemku, který se táhne daleko za ní. To je i není výhodné. Potrvá to, ale bude to!

Jak vidíte obecně Ostravu coby město kultury?

Slovo kultura vnímám široce. Není to jen hudba nebo divadlo. Je to i životní styl, architektura, zeleň…. Proto tleskám tomu, co bylo docela rychle postaveno na Černé louce. Včetně akusticky znamenité „kostky v kostce“, jakou je komorní koncertní sál v jedné ze dvou nových budov Ostravské univerzity. Studují na ní tisíce mladých lidí – a půjde o to, aby jich co nejvíc ve městě zůstalo, měli kde bydlet, kde si užívat volného času a kultury.

Bere také Praha Ostravu jako kulturní město?

Jak kdo. Ti, kdo ustrnuli ve stereotypech, moc ne. Jde především o ty Pražany, kteří v Ostravě byli před mnoha lety. Když jim ale vyprávím o tom, co všechno se v Ostravě děje, žasnou a mění názor. A překvapeni jsou ti, co navštíví Ostravu po dlouhé době – podoba Ostravy před deseti lety a dnes je zcela jiná. Zažíváte v posledních letech obrovský rozkvět. A až se vybuduje nový kulturní komplex – tedy až proběhne rekonstrukce domu kultury a přístavba koncertního sálu, i v kontextu proměny celé lokality, bude to další podnět Ostravu vidět jinak.

Co Ostravě v oblasti kultury dnes chybí?

Nerad se opakuji, ale právě ten koncertní sál. Bolí mě, že Janáčkova filharmonie nemůže doma předvést své kvality v plném, sytém zvuku. Je to, jako byste nutil fotbalisty hrát na hřišti pro házenou…

A na co může být Ostrava v oblasti kultury oproti Praze hrdá?

Znovu připomenu zdejší divadlo. Nejen to Národní moravskoslezské, ale i Arénu. Nikoli náhodou vozí z celostátních přehlídek často vavříny.

Jaká je vaše vazba na Janáčkovu filharmonii Ostrava? Jak jste se k ní „dostal“?

Díky častému moderování na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka jezdím do Ostravy už deset let. A s orchestrem Janáčkovy filharmonie se proto potkávám jako divák i jako účinkující. Ostatně i letošní ročník festivalu zahajuje pod vedením svého šéfdirigenta právě Janáčkova filharmonie Ostrava.

Čím pro vás Janáčkova filharmonie Ostrava je?

Kromě všeho, o čem jsem už mluvil, také podnětným marketingem, kterým oslovuje širokou veřejnost. Je současný, hravý, nápaditý, ale vždy vkusný. I díky němu není orchestr vnímán jako cosi výrazně menšinového, uzavřeného do sebe. Hodí se k měnící se tváři celé Ostravy.

Jak vnímáte její provizorní působiště v bývalém kině Vesmír? Je dostatečné? Nehrozí, že to bude provizorium na delší dobu, než se zamýšlí?

Samozřejmě dostatečné není a ani být nemůže. Nejde jen o velikost sálu, pódia. Můžete čarovat, trochu ho upravit, ale nenafouknete ho. Problémem je celé zázemí. Kam s diváky o přestávce, co jim nabídnout a poskytnout? Kdyby měla JFO působit ve Vesmíru déle než dvě, tři, maximálně čtyři další sezóny, upřímně bych ji litoval.

Co byste Janáčkově filharmonii Ostrava k jejím 70. narozeninám přál?

Velkorysost politické reprezentace, která neztratí ze zřetele, že je to jeden z klenotů tohoto města.

Sdílejte článek