Fajront!!! Ostrava podpoří nápady a akce k uctění hornické historie města

​Fajront. Tedy padla, konec směny, závěr šichty. Tohle slovo převzaté z německého „feierabend“ bylo ve slovníku horníků na ostravských šachtách zcela běžné, třeba v podobě: „Na fajront se těšim už od rana.”

Protřelí pivaři vědí, že Fajront se jmenuje i jedna hospoda na Slezské Ostravě a končí jím i jeden z neoblíbenějších hitů kapely Buty Krtek.

A tento název zvěstující dříve tu veselejší část horníkova dne dostala i nejnovější výzva ostravského magistrátu, jen má za sebou ještě tři vykřičníky. Výzvu Fajront!!! město Ostrava směřuje ke všem, kdo by chtěli různými kulturními akcemi, pořady a všelijakými podniky přispět k letošnímu velkému, v pořadí už 27. setkání hornických měst, které se uskuteční právě v Ostravě ve dnech 8. až 10. září.

Všechny subjekty, které se chtějí připojit svými akcemi k setkání hornických měst, z níž se postupně stala velká oslava těžké práce hornictví a jeho historie, mohou se svými návrhy akcí žádat o účelovou dotaci, o příspěvek či transfer. Dotace do výše až 80 tisíc jim může pomoci s přípravou, realizací a tvorbou projektů. Město Ostravy přitom vyčlenilo na podporu projektů v rámci výzvy Fajront!!! Celkem jeden milion korun.

Chcete pomoci s oslavami hornické tradice? Získejte dotaci!

„Město už v minulosti několikrát vyhlásilo podobné mimořádné dotační programy v oblasti kultury, které se zaměřovaly na konkrétní téma. Z těch největších akcí mohu připomenout například 750. výročí první písemné zmínky o městě, 100 let republiky nebo 30 let od sametové revoluce. Naposledy pak pro oslavy 75. výročí osvobození Ostravy,“ říká náměstkyně primátora pro školství a kulturu Andrea Hoffmannová.

Termín pro podání žádostí v rámci výzvy Fajront!!! je od 27. února 2023 do 10. března 2023 do 13. hodiny. V rámci výzvy lze předložit projekty, aktivity a akce pro veřejnost, které připomínají ostravské hornictví a jejichž termín se odbude od 1. července do 31. prosince letošního roku.

Podmínky a formuláře najde žadatel zde.

„Může to být vlastně cokoliv k tématu, co bude cílit především na obyvatele Ostravy a širokou veřejnost. Tedy výstavy, procházky, street art, divadelní představení, hudební produkce. Prostě cokoliv, co nám připomíná ostravskou hornickou tradici,“ říká náměstkyně primátora Hoffmannová.

Fajront!!! cílí na muzikanty, malíře, divadelníky

Andrea Hoffmannová připomíná, že pohled na hornictví se v průběhu času měnil. „Ještě na konci 19. století byl horník těžce pracující vazal, pak se tento stále těžce pracující dělník proměnil v době komunismu na hrdinu. No a v devadesátých letech se s útlumem hornictví na horníky až trochu zapomnělo,“ připomíná náměstkyně primátora.

A věří tomu, že i projekty, které uspějí ve výzvě Fajront!!!, budou pohled na práci horníků určitým a osobitým způsobem zpracovávat.

„Ráda bych viděla, kdyby výzva Fajront!!! našla odezvu ve všech odvětvích kultury v Ostravě. Ostatně mladým generacím by se mělo připomínat, jak Ostrava vznikla, třeba vizuálně v podobě uměleckých děl, divadla a hudby. Vždyť v Ostravě máme kapely, které se zabývají tématy historie či podstaty Ostravy, máme tady Tomáše Vojtka, který píše o Ostravě a její minulosti, máme třeba Pestré vrstvy od Ivana Landsmanna. Takže tu máme spoustu námětů, které lze zpracovávat. Budu ráda, když se v rámci výzvy Fajront!!! a setkání hornických měst budeme moci těšit na projekty a akce od autorů všech kulturních žánrů,“ říká Andrea Hoffmannová.

Jsme dnes barevné město, ale na hornictví nezapomeneme

Andrea Hoffmannová připomíná, že Otrava je dnes moderním, barevným městem, ve kterém se konají kulturní a sportovní akce světové úrovně. „Přesto je ale hrdá na svou hornickou minulost a nechceme, aby se na ni zapomnělo. Ale abychom na ni byli hrdí,“ říká náměstkyně primátora.

Připomíná, že právě hornictví formovalo mentalitu Ostravanů. „Jsme nejen region rázovitý, ale i plný pracovitých lidí, kteří jsou zvyklí na těžkou práci a kteří nedostali nikdy nic zadarmo. A to myslím stále trvá. Jsme dnes navíc město, které nechce svou minulost bořit, ale stavět na ní,“ říká.

Sama má, jak dodává, velkou radost například z toho, že třeba hotelový dům Jindřich projde rekonstrukcí a jeho věž investor zachová. „Že tady v Ostravě máme funkční muzea hornictví na Landeku a na dole Michal, máme Trojhalí a Dolní oblast Vítkovic, která taky s hornictvím souvisí. A mám radost, že Ostrava dokáže naši hornickou historii přeměnit v budoucnost. Že se průmyslové areály používají a že v nich vznikají nové areály zábavy a kultury. Že nezůstaly jen připomínkou, ale že dnes žijí novým životem,“ říká náměstkyně primátora pro kulturu a školství.

Do Ostravy se sjede až šest set vyslanců hornických měst z Česka

Město Ostrava se snaží oslovit v rámci vyhlášené výzvy Fajront!!! místní podnikatele či organizace i neformálně, například ve středu 8. února se s nimi zástupci města setkali kvůli výzvě Fajront!!! v kavárně divadla Studio G.

„Snažíme se společně neformálně vymyslet, co by k setkání hornictví bylo fajn uspořádat jako doprovodný program, snažíme se domluvit, aby se případně projekty nedublovaly,“ řekla náměstkyně Andrea Hoffmannová.

Přestože město Ostrava program oslav hornictví teprve vymýšlí a tvoří, už dnes ví, že především ve dnech 8. až 10. září čeká centrum Ostravy, území města a okolí dolů veliký program. „Kulturní program bude na Masarykově náměstí a na Slezskoostravském hradě. Program bude až pro osm set návštěvníků a zástupců hornických měst a hornických organizací,“ vypočítává náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová.

Ostrava spustí webové stránky Fajront!!!

Náměstkyně primátora dodává, že Ostrava v příštích dnech spustí webové stránky setkání nazvané rovněž Fajront!!!, kde se program objeví. Jeho součástí bude velký hornický průvod centrem města, který bude plný vlajkonošů hornických měst. „Bude to určitě podívaná, průvod bude s fábory, prapory a vlajkami procházet městem. Také město Ostrava už nyní připravuje podobu stuh a stužek, které budou Ostravu při letošním setkání reprezentovat.

Hlavní oficiální program v době od 8. do 10. září počítá s dalšími akcemi zaměřenými na veřejnost, jako jsou například slavnostní ceremonie, mše svatá, výstava věnovaná historii hornictví a hornických spolků na Ostravsku, exkurze, komentované prohlídky.

Mimo jiné se také budou ve dnech setkání udělovat i ceny Český permon 2023. Tu už několikrát získala Stonava na Karvinsku, naposledy loni získala Českého Permona v kategorii Počin roku za realizaci výstavy „Hornictví na Karvinsku v proměnách času“, která na dvanácti panelech mapovala historii i současnost těžby černého uhlí na Karvinsku. V minulých ročnících tuto cenu získal například Spolek krojovaných horníků při obci Stonava a hornická kapela pod vedením Jaroslava Šindela.

Svátek horníků oslavoval horní řád, socialismus udělal z horníka kult

V minulosti se havířské svátky slavily v souvislosti s patrony, kteří měli horníky chránit při práci. To byli v českém prostředí svatý Prokop a svatá Barbora. V roce 1949 byl poprvé stanoven svátek horníků na 9. září u příležitosti 700. výročí vydání Jihlavského horního řádu. Ten byl nejstarším sepsaným souborem hornických norem v Evropě a na světě, původně stanovoval pravidla pro dolování rud na Jihlavsku, postupně byl doplňován dalšími normami a rozšířil se na celé České království i do dalších zemí.

V socialistickém Československu byl Den horníků, později Den horníků a energetiků celostátně slaven v souvislosti s kultem horníka jako budovatele socialismu, předávaly se pracovní vyznamenání a peněžité odměny. Také po roce 1989 zůstaly v hornických regionech oslavy v různé formě pochodů či slavností zachovány.