Fajna Filda: Španělština místo ruštiny?

Jak nová legislativa změní jazykové vzdělávání a proč je teď ideální čas stát se učitelem jazyků?

Základní školy čeká revoluce ve výuce jazyků – vedle povinné angličtiny budou muset nabídnout i další z evropských jazyků, jako španělštinu, francouzštinu nebo němčinu. Podle dr. Jana Mlčocha z Ostravské univerzity tak přichází nejen nová éra pro žáky, ale také velká příležitost pro budoucí učitele jazyků. „Po dobrých španělštinářích je dnes doslova hlad,“ říká prezident České asociace hispanistů, který vysvětluje, proč znalost jazyků bude mít smysl i v době umělé inteligence.

Jaký dopad má nový školský zákon na výuku jazyků na středních školách a co to znamená v praxi?

Na jazykové vzdělávání na středních školách změny legislativy zas až takový dopad ihned mít nebudou. Snad jen drobnosti. Zásadní ale bude situace na základních školách. Od 1. třídy se žáci budou učit anglicky, od 7. ročníku bude škola nabízet 2. cizí jazyk – němčinu, francouzštinu, španělštinu. To znamená, že se zvýší výstupní úroveň všech žáků. Střední školy na to budou muset postupně reagovat a nabízet i pokročilejší vzdělávání těchto jazyků, protože začátečníků španělštinářů už asi moc nebude. Ale uvidíme, jak k tomu samy školy přistoupí. Tato konkrétní změna má vstoupit v platnost až v roce 2034, tak se nechme překvapit.

Co to znamená pro nabídku jazyků, a jaké jsou zásadní změny oproti minulosti?

Už v současnosti je standardem, že se na základních a středních školách vyučuje angličtina a němčina, což je zcela správně. Dále se objevují v nabídce jazyky jako ruština nebo francouzština a španělština. Legislativní změny, o nichž hovoříme, vyřadily z nabídky ruštinu a posílily roli ostatních jazyků. O španělštinu je v poslední době velký zájem, takže mně taková změna přijde jen logická.

Vnímáte zvýšený zájem o studium španělštiny díky těmto změnám?

Ano, a nejen díky těmto změnám. Španělština má nezaslouženou pověst jednoduchého jazyka. Není tomu tak, ale je pravda, že naučit se základy v tomto jazyce je opravdu snadné a „rozjezd“ je pro začátečníky opravdu rychlý. Je to velká výhoda oproti němčině nebo francouzštině, kde se studenti potýkají např. se složitým pravopisem a nejasnou výslovností. Takže v poslední době je i ze strany rodičů školou povinných dětí velký zájem o to, aby právě jejich škola nabízela španělštinu. Na dobrých středních školách je španělština standard a obecně je její výuka na vysoké úrovni. No, a když se k tomu přidá i fakt, že španělsky se domluvíte po celém světě, a že stále počet mluvčích tohoto jazyka roste, je zájem o tento jazyk zcela logický.

Je dostatek kvalifikovaných učitelů španělštiny?

Zde jste nakousla velký problém. Obecně je v českém školství málo kvalifikovaných jazykářů, a to nás ještě čeká velká generační výměna. Takže španělštináři nejsou výjimkou. Každý rok se na mě na jaře obracejí ředitelé středních i základních škol napříč republikou a ptají se po šikovných absolventech nebo studentech posledního ročníku. Po španělštinářích je lidově řečeno hlad a české vysoké školy nejsou schopny zatím pustit do světa dost absolventů hispanistiky, kteří by o učitelské povolání měli zájem. Mít diplom z učitelství španělštiny je dnes jistota stabilního a dobrého zaměstnání.

Jakou roli hraje ostravská Filozofická fakulta v přípravě budoucích učitelů jazyků?

Filozofická fakulta Ostravské univerzity připravuje budoucí učitele jazyků pro střední školství. Nabízíme učitelství španělštiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, ruštiny a pochopitelně angličtiny v nejrůznějších kombinacích napříč univerzitou. Například já sám jsem vystudoval španělštinu a hudební výchovu. A ani dnes není neobvyklé mít ve třídě posluchače napříč obory: španělština – matematika, španělština – historie nebo dokonce španělština – tělocvik. Naše studenty vedeme už od raných let studia nejen k perfektnímu zvládnutí španělštiny jako jazyka, ale také k pochopení lingvistických souvislostí, k detailní znalosti španělské kultury a zvyků, což považuji za zásadní. Jazyk se dneska naučí každý, ale opravdu porozumět jinému národu není samozřejmé. Později se přidává výuka pedagogických dovedností, které u nás vyučují samotní středoškolští profesoři, kteří jsou v každodenním kontaktu s realitou; a na závěr pochopitelně praxe. Těch je v našich studijních programech velké množství, takže si budoucí učitelé cvičně ověří, zda to či ono funguje. K tomu existuje propracovaný systém provádějících učitelů, kteří se na středních školách našim studentům věnují. Obecně mohu říci, že máme velmi dobré a kvalifikované absolventy, a že mám o nich dobrou zpětnou vazbu ze strany ředitelů škol.

Jakou mají v dnešní době plné moderních technologií mladí lidé motivaci ke studiu jazyků?

Člověk by si mohl myslet, že v době umělé inteligence a jiných technologií je znalost jazyků zbytečná. Stejně tak by si někdo mohl říct, že s angličtinou si přece vystačí. Studium jazyka, nebo jak se odborně říká – studium filologie – není jen o jazyku samotném. Velký důraz se klade na pochopení určitých lingvistických zákonitostí – a pochopit jazyk, to znamená přijít na kloub těm nejzáhadnějším zákoutím lidské mysli. Jazyk totiž odráží naše myšlení. Dále je nezbytné detailně se seznámit s kulturou daného jazyka, s tím, jak jsou jeho mluvčí od nás odlišní, co vnímají jako dobré, co jako špatné apod. Toto se děje pomocí studia literatury, historie, filmografie, hudby, ale také pomocí studijních výjezdů, na které jsou naši studenti pravidelně vysílání. A není to jen Španělsko. Hispánský svět je opravdu obrovský, a tak posíláme naše studenty např. do Mexika, Kolumbie nebo USA. Všechny tyto znalosti a dovednosti pak lze uplatnit nejen pedagogicky ve třídách, ale také při firemních jednáních, v cestovním ruchu, v diplomacii, v překladatelství apod. Ale nerad bych redukoval vysokoškolské studium na nějakou přípravku na povolání. Tak tomu skutečně být nemá. Jedná se o dobu, kdy se student seznámí s věděním a do určité míry také moudrostí minulých generací, aby je pak později – po důkladné reflexi – předal svým potomkům. Je to jedna z nutných činností pro zachování naší civilizace.

Jaká jsou nejčastější nedorozumění nebo mýty o studiu jazyků?

Že angličtina stačí, anebo že překladatelé v éře AI jsou první na ráně. A na to musím znova zopakovat to, co jsem již říkal. Studium jazyka není jen o tom jazyce samotném. Samozřejmě i na Mallorce na dovolené můžu říct „one ice cream“ a bude to asi v pořádku. Ale filologické studium je o komplexním pohledu na realitu jiné kultury. A to je to, co odlišuje člověka od stroje.