Fajna Filda: Polština a ruština? Když jazyk znamená příležitost

Polština a ruština – dva jazyky, které mají, stejně jako čeština, slovanskou duši a své pevné místo na Filozofické fakultě v Ostravě. Proč má smysl je studovat, jak se proměňuje zájem studentů a jak se dají využít v profesní praxi?

Na to odpovídá Jiří Muryc, vedoucí katedry slavistiky a oddělení polonistiky spolu s Lukášem Plesníkem, vedoucím oddělení rusistiky. Když mluví o svých oborech, snadno pochopíte, že slavistika není jen o gramatice, ale hlavně o lidech, slovanské kultuře a porozumění světu kolem nás.

Jak vypadá katedra slavistiky na ostravské „Fildě“?

Naše katedra nabízí kromě klasické prezenční výuky polštiny a ruštiny také možnost dálkového studia, zaměření na firemní praxi, v přípravě je distanční studium. Nabízíme také možnost studovat jazyk jako doplňkovou specializaci. Studenti si mohou volit mezi více stupni pokročilosti. Chceme, aby si každý mohl najít variantu, která sedí jeho životnímu rytmu. A když někdo začne studovat třeba „jen“ z praktických důvodů, často zjistí, že ho studium chytlo mnohem víc – poznává nový způsob myšlení, komunikace i našeho přátelského prostředí, kde se všichni osobně známe a studující pro nás nejsou jen číslem.

Co vás na polštině a ruštině jako jazycích nebo kulturách nejvíc fascinuje?

Slovanské jazyky obecně mají skvělou melodiku, rytmus a lahodí uchu. Polština je nám regionálně velmi blízká, mnozí z nás jí rozumí už jen proto, že jsme se narodili v polském příhraničí. V současném Polsku se snoubí moderní evropský kontext se silnými historickými kořeny. U ruštiny je zase fascinující azbuka, tj. cyrilice – od naší latinky odlišný grafický styl písma, který je vedle ruštiny vlastní i ostatním východoslovanským, ale i některým jihoslovanským jazykům.

Foto: se souhlasem Irmy Kaňové

Kdybychom se podívali na konkrétní země, ve kterých se vám bude znalost cyrilice hodit, tak seznam bude velmi dlouhý. Vedle Ruska, Běloruska, Ukrajiny je to také např. Bulharsko, Srbsko, Severní Makedonie, Černá Hora, turisticky a cestovatelsky v dnešní době čím dál atraktivnější a navštěvovanější Kazachstán, Kyrgyzstán nebo třeba Mongolsko.

Polština i ruština jsou slovanské jazyky. Znamená to, že jsou pro Čechy jednoduché?

Základy ano – ale pak přijdou záludnosti. Člověk si myslí, že rozumí, ale narazí na takové „falešné přátele“. Třeba polské zapach nemá nic společného s nepříjemným zápachem (smích), ale naopak znamená vůni. Když to spolu s blízkou gramatikou pochopíte, polština se stane dobrodružstvím. U ruštiny to funguje podobně. Čeština pomáhá rychle rozumět, ale přesto si musí studenti jazyk osvojit, naučit se intonaci, přízvuk, porozumět kulturnímu kontextu. Tam začíná opravdové dobrodružství, ve kterém se snažíme být studentům při studiu nápomocni.

Jakou roli hraje dnešní geopolitická situace v zájmu o ruštinu?

Konflikt na Ukrajině do jisté míry změnil veřejné vnímání ruštiny, je však nutné si uvědomit, že ruština nenese odpovědnost za jakákoliv politická rozhodnutí. My ji nevnímáme politicky – je to nástroj porozumění, jazyk obrovské kultury, která nezmizí. A studenti si uvědomují, že znát ruštinu znamená rozumět i dějinným souvislostem.

Jak se dá polština nebo ruština využít v praxi, třeba na Ostravsku?

Polština má v našem regionu obrovskou výhodu. Ostrava leží pár kilometrů od hranic a spolupráce s polskými firmami, kulturními i vzdělávacími institucemi je velmi úzká. Naši absolventi působí v cestovním ruchu, různých administrativních pozicích, státní správě nebo překladatelství. Podobně je na tom i ruština, absolventi nacházejí uplatnění zejména ve školství jako učitelé na středních školách nebo v překladatelské sféře. A její znalost často otevírá dveře i do dalších slovanských jazyků.

Jaké projekty a příležitosti čekají studenty na katedře?

Spolupracujeme s univerzitami v Polsku, na Slovensku, v Pobaltí a rozvíjíme spolupráci i s partnerskými slavistikami v západní Evropě, pořádáme studentské konference, vydáváme odborné knihy nebo vědecký časopis. Studenti se mohou zapojit i do výzkumných projektů a překladatelských workshopů. Za všechny stojí zmínit Překladatelskou soutěž, kterou ostravská „Filda“ každým rokem vyhlašuje. Samozřejmě nabízíme výměnné pobyty a stáže v zahraničí, ty jsou mezi studujícími velmi oblíbené.

Proč by podle vás měla mít mladá generace o slavistiku stále zájem?

Protože svět se neobejde bez porozumění. A jazyky – zvlášť ty slovanské – nás učí chápat nuance, citlivost i humor našich sousedů. Polštinu a ruštinu můžeme chápat jako příležitost, jako brány do světa i našeho regionu. Oba jazyky i celé slovanské prostředí jsou mosty, ne zdi. A právě o takové mosty jde – v kultuře, v byznysu, i v mezilidské komunikaci.

Jaký vzkaz byste dali těm, kteří zvažují studium?

Pokud vás baví jazyky, jejich kultury a chcete studovat něco, co vám skutečně otevře dveře na trh práce i do světa, slavistika je skvělá volba. Na naší katedře se vám budeme věnovat individuálně, získáte praktické jazykové dovednosti a přístup k oborům, které mají smysl jak regionálně, tak mezinárodně. Zatímco Polsko dnes táhne jako zajímavá turistická destinace s dynamicky se rozvíjející ekonomikou a infrastrukturou, ruština otevírá přístup k obrovskému množství informací, literatuře i běžné komunikaci napříč východní Evropou, Kavkazem a Střední Asií. Znalost ruštiny a cyrilice rozvíjí jazykový cit, paměť i schopnost přepínat mezi různými jazykovými systémy.