Fajna Filda: Jazykověda na stopě zločinu i nemoci

Co mají společného anonymní výhrůžné dopisy, Bedřich Smetana a lidé bojující s Alzheimerem? Víc, než byste čekali!

Díky moderní jazykovědě totiž můžeme odhalit nejen motivaci zločinců, ale i skryté příznaky nemocí nebo změny v projevech slavných osobností. Na scénu přichází kvantitativní lingvistika, která jazyk rozplétá pomocí čísel a statistik a dokáže z obyčejných vět vyčíst neočekávané souvislosti. Jak přesně to funguje? Na to odpovídá expert na slovo vzatý – Michal Místecký z katedry českého jazyka Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

Pane doktore, co vás vlastně přivedlo ke kvantitativní lingvistice? Jak jste se dostal k tomuto oboru?

Jazyk mě fascinoval už odmala, ale stejně mě bavila i matematika. Když jsem narazil na možnost, jak tyto dvě oblasti propojit, byl jsem nadšený. K oboru mě přivedl Radek Čech, který tehdy působil na naší katedře. Kvantitativní lingvistika umožňuje odborníkům určit autorství textu či rozpoznat blížící se neurologické onemocnění. A to je podle mě hodně.

Co je vlastně kvantitativní lingvistika a co se v ní vlastně počítá?

Kvantitativní lingvistika je vlastně jazykověda, která využívá matematiku a statistiku. Počítáme například, jak často se v textech vyskytují určitá slova, jak dlouhé jsou věty nebo kolik podstatných jmen či sloves autor používá. Díky tomu můžeme odhalit různé tendence, které jsou jinak v textu skryté.

Jak se kvantitativní lingvistika využívá při odhalování zločinců? Jak funguje forenzní lingvistika?

Forenzní lingvistika – tedy jazykověda, kterou využívají kriminalisté a soudci k odhalování zločinců – se zabývá analýzou textů, jež jsou spjaté se zločinem, například výhružných dopisů. Sledují se jazykové rysy, které mohou pomoci odhalit autora, nebo alespoň určit jeho věk či geografickou oblast, v níž vyrůstal. Máme třeba případ amerického vraha Theodora Kaczynského, na jehož dopadení měla svůj podíl forenznělingvistická analýza jeho manifestu.

Můžeme ve forenzní oblasti využít i kvantitativní metody?

Určitě, i když se to zatím neděje plošně. Problémem mohou být krátké texty nebo jejich nedostatek. Můžeme ale zmínit třeba jazykovědkyni Carole Chaskiovou, která pomocí kvantitativnělingvistické analýzy odhalila podvržený dopis na rozloučenou. Dále tu máme případy, které mohou být pro tento typ analýzy zajímavé. Nabízí se záhadná smrt Reye Rivery, na jehož počítači se našel záhadný vzkaz, který působí jako šifra. Policie oficiálně případ uzavřela jako sebevraždu, ale text by určitě stál za analýzu. Otázky vzbuzuje také smrt Elisy Lamové, která zřejmě spáchala sebevraždu v losangeleském hotelu Cecil. Na jejím blogu se objevovaly příspěvky i po její smrti, což bylo ale zřejmě dáno jeho nastavením. Bylo by ale zajímavé všechny tyto příspěvky zanalyzovat a vypracovat psychologický profil oběti. Takže to nemusí být vždy jen o odhalení vraha, ale i o porozumění okolnostem zločinu.

V čem se liší zkoumání pachatelů a lidí s neurodegenerativním onemocněním? Jak může lingvistika pomoci v objevení nemocí v jejich ranném stádiu?

Zní to cynicky, ale v podstatě je to podobné. I u lidí s neurodegenerativním onemocněním sledujeme různé jazykové rysy, třeba co se týče slovní zásoby. Tyto změny mohou být časnými příznaky nemoci. Například na Slovensku jsou v tomto velmi daleko.

Jak skutečně funguje textová detekce Alzheimerovy choroby? Spolupracujete s nějakými zdravotnickými zařízeními?

V současné době provádím výzkum na slovenských datech, která jsem už zmínil. Spolupracuju s Nataliií Časnochovou Zozuk, která právě před pár dny obhájila svou dizertaci na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře. Je součástí projektu, v jehož rámci se vyvíjí aplikace, která má být schopna detekovat příznaky Alzheimera už v rané fázi onemocnění. Ukazuje se, že na rozdíl od zdravé populace lidé s Alzheimerem preferují slovesa na úkor přídavných jmen a jednodušší větnou skladbu. Mezi lidmi s Alzheimerem a s Parkinsonem se zase objevují rozdíly v rozmanitosti slovní zásoby a délce slov. Výzkum je nadějný, v současné době se zaměřujeme například na slovní druhy a typy zájmen.

Můžeme něco vyčíst z jazykových projevů slavných osobností, které postihly neurologické problémy? Například Bedřich Smetana nebo Friedrich Nietzsche?

Ano, i z dopisů nebo deníků slavných osobností můžeme vyčíst změny v jazyce, které souvisejí s jejich zdravotním stavem. Poslední dopisy Bedřicha Smetany nebo listy, které psal Nietzsche po prvním záchvatu šílenství, mohou být skvělý materiál na výzkum. I to je ale zatím neprobádaná oblast.

Dá se kvantitativní lingvistika využít i v jiných oblastech, například ve vzdělávání nebo politickém marketingu?

Určitě. Ve vzdělávání můžeme analyzovat učebnice a stanovit, zdali jsou srozumitelné pro věkovou skupinu, pro kterou jsou určeny. V současné době pracujeme na analýze didaktických testů, což je aktuální společenské téma. V politickém marketingu zase sledujeme, jaké jazykové prostředky používají politici, aby ovlivnili voliče. Právě před pár dny u nás student Ondřej Kaboň obhájil skvělou bakalářku, která rozebírala programy politických uskupení ze sněmovních voleb 2017. Kvantitativní lingvistika má tedy velmi široké využití.

Na co bychom si měli dávat pozor z vašeho pohledu, když s někým mluvíme nebo si s ním píšeme?

Můžeme měnit třeba slovní zásobu, trochu si pohrát s gramatikou, ale některé vnitřní stylové rysy změníme jen těžko. Třeba při určování autorství se často pracuje s předložkami, spojkami nebo krátkými úseky textu, kterým se říká n-gramy. A použití těchto věcí skoro neovlivníme.

Jak je tato vědní disciplína podporována z pohledu vědeckých výzkumů? Podílíte se vy sám na nějakém? Jaká je v něm vaše role a co zkoumáte?

Loni jsme si podali projekt na texty pacientů s roztroušenou sklerózou, ale nebyli jsme úspěšní, tak to letos zkoušíme znovu. Já v současné době pracuji na výzkumu se slovenskými kolegy, o kterém už byla řeč. A také se snažím dát dohromady výzkum zaměřený na poslední dopisy Bedřicha Smetany, o němž jsme si více povídali v podcastu Fajna Filda, doporučuji si jej poslechnout.

Co by se do budoucna mělo zkoumat a v čem vidíte přínos tohoto výzkumu?

Spoustu věcí jsme si nastínili právě v tomto rozhovoru. Existuje řada kriminálních případů, kde lze kvantitativní lingvistiku aplikovat. Pro mě jsou teď ale prvořadí pacienti s neurologickými onemocněními. A hlavní přínos vidím v tom, že tím lingvisté vlastně splácejí účet, který jim vystavuje veřejnost. To je pro mě v současné chvíli důležitý pocit.

Pane doktore, děkujeme vám za váš čas a zajímavé povídání o tom, co všechno dokáže odhalit jazykověda.

Děkuji za příjemný rozhovor a pozvání. Jsem rád, že jsem se mohl podílet na tom, aby se o kvantitativní lingvistice dozvědělo zase o něco více lidí.