Václav Daněk
Jsem rád, že mohu být součástí rozvoje našeho regionu
Ostrava si letos připomíná 100 let od založení takzvané Velké Ostravy. Zatímco dnes její vznik vnímáme jako samozřejmost, rodila se ve velkých bolestech a hádkách.
Mnohé osobnosti doslova potily krev – nekonečná jednání, výhrady, protesty, to vše provázelo zrod moderní Ostravy. Některé argumenty, jež tehdejší odpůrci sjednocení v diskusi používali, jsou paradoxně v něčem podobné těm současným.
Dnes o těchto dramatických událostech nevíme tolik, kolik by si tak velké téma zasloužilo – chybí nám třeba podrobnější informace o údajném prvním pokusu sjednotit Moravskou Ostravu, Přívoz a Vítkovice v období před první světovou válkou. Letos připomínané spojení obcí do Velké Ostravy v roce 1924 bylo totiž až druhým pokusem, který se navíc díky nesčetným problémům a protestům uskutečnil jen částečně. Kromě národnostních sporů se objevily i různé „trucpodniky“ – například vítkovický starosta Josef Chalupník odmítal připojení k Velké Ostravě a přišel s konkurenčními Velkými Vítkovicemi. Svůj boj s Janem Prokešem tehdy prohrál, později ale Prokeše porazil v zápasu o křeslo starosty Velké Ostravy – z nových bádání víme, že Jan Prokeš se místa starosty v roce 1935 nevzdal dobrovolně, jak se dosud tvrdilo, ale byl Chalupníkem a dalšími svými spolustraníky sesazen. Loni vyšla o Prokešovi kniha, kde je zrodu velkoměsta věnováno několik kapitol, téma Velké Ostravy zpracovali i historici ve stejnojmenné publikaci z roku 1999. Aktuálně Ostravou putuje výstava Archivu města Ostravy, kterou rozhodně doporučuji k zhlédnutí každému, kdo se o toto téma zajímá. Město s obvody a organizacemi také připravilo bohatý kulturní program, speciální geolokační hru i webovou stránku velkaostrava.cz. Česká televize nedávno natočila pořad Zrodila se Velká Ostrava, který je nyní k zhlédnutí v online archivu pořadu Historie.cs.
Kromě historických faktů jsou ale zajímavé i paralely se současnou Ostravou. Jak už jsem naznačila výše, ve chvíli, kdy v roce 1918 přišel pozdější starosta Velké Ostravy Jan Prokeš se svými kolegy s myšlenkou vytvořit třetí největší české město, narazil nejen na národnostní problémy, ale také na poměrně tvrdý odpor tehdejších starostů (v té době šlo o tzv. vládní komisaře). Ti Prokešovu záměru vyčítali mimo jiné podle nich nespravedlivé rozdělení financí a daňové zatížení. Podobné hlasy silněji zaznívají i ze strany současných starostů ostravských městských obvodů, výrazně pak před volbami v roce 2022, kdy se objevil i argument, že plánované klíčové celoměstské projekty budou financovány na úkor obvodů. Město se oproti předchozím letům letos rozhodlo rozdělit do obvodů větší finance, důležitou roli zřejmě sehrál i fakt, že Starostové jsou součástí nové městské koalice. Podle opozice to ale bude na úkor rozvoje města jako celku a investic do infrastrukturních projektů.
Obdobná diskuse, jaká se odehrála v prosinci 2023 na jednání zastupitelstva města, se vedla i před sto lety. Tehdy se Jan Prokeš snažil před nespokojenými starosty investice do velkých infrastrukturních projektů i výhody spojení rozpočtů do většího celku obhajovat. Historie mu dala za pravdu – sjednocení obcí a rozpočtů mu mimo jiné umožnilo realizovat takové projekty, jako byla třeba Nová radnice, obecní bydlení, městské krematorium, městská kanalizace, modernizace městských jatek nebo rozšíření městské nemocnice. Z dnešního pohledu šlo o stavby, které vtiskly Ostravě současnou velkoměstskou tvář.
Záměr vytvořit Velkou Ostravu nebyl ve své době jednoduchým a jednoznačně přijímaným projektem, naopak šlo o velmi bouřlivý proces. Stejně jako dnes, i tehdy existovaly různé pohledy na to, jak by se město mělo vyvíjet. Stejně jako dnes i tehdy bylo důležité odhodlání, kritická, ale vzájemně se respektující diskuse, a především společná vůle, jež i v Prokešových dobách byla hlavním hnacím motorem, který našim předchůdcům pomáhal překonávat nelehké překážky na cestě k modernímu velkoměstu.
Autorka je majitelkou Antikvariátu a klubu Fiducia