Dnes je Světový den žab. V Zoo Ostrava žije i tato vzácná pralesnička azurová

Na 20. března připadá Světový den žab.

Žáby, potažmo všichni obojživelníci jsou nejohroženější skupinou obratlovců. Z celkového počtu asi 6000 druhů je téměř polovina ohrožena vyhubením.

Přes 120 druhů v posledních 40 letech ze Země již nenávratně zmizelo. Největší hrozbou pro obojživelníky je ztráta životního prostředí, dále změna klimatu, znečištění, používání chemikálií, zavlečení nepůvodních druhů, ale také lov pro maso i pro obchod se zvířaty.

V České republice žije v současnosti 13 druhů žab, respektive 12 druhů a jeden klepton (z celkového počtu 21 druhů obojživelníků). Všechny patří k druhům chráněným zákonem.

Jsou ohroženy zejména ubýváním vodních ploch, mokřadů a tůní nezbytných pro rozmnožování, nadměrným používáním chemikálií a střety s auty při pohybu krajinou.

Žáby v Zoo Ostrava

Ostravská zoo chová v současné době šest druhů žab původem z Jižní Ameriky a Afriky. Jihoamerické žáby zastupuje rosnička včelí a tři druhy takzvaných šípových žab – pralesnička strašná, pralesnička azurová a pralesnička pruhovaná.

Z afrických druhů žije v zoodrápatečka Boettgerovaa vlasatice třásnitá.

Více žabích zástupců pak tvoří naše druhy, které žijí volně v areálu zoo. „Je to například skokan hnědý, silně ubývající druh nejméně posledních 15 let. Nejvíce utrpěly snůšky skokanů v suchých letech 2015–2019, kdy pulci nestačili dokončit vývoj a vyschly tůňky i samotní pulci.

Čtěte také: Zoo Ostrava poprvé odchovala jedovatou šípovou žábu

O něco lépe je na tom ropucha obecná, jež využívá k rozmnožování větší a hlubší vodní plochy, a tak nebyla vysycháním tolik ohrožena. Zajímavá je strategie blízce příbuzné ropuchy zelené. Jedná se o dlouhověký druh, který se často vyskytuje i ve městech a na vesnicích.

I když se jedná o zcela suchá místa, stačí, když se jednou za několik let objeví jakákoliv voda a tu hned ropuchy využijí k rozmnožení. Ztráty bývají velké, ale při dlouhověkosti druhu tato strategie stačí k přežití.

Skupina zelených skokanů je tvořena třemi druhy – velmi vzácným skokanem krátkonohým, skokanem skřehotavým a jejich křížencem (kleptonem) skokanem zeleným. Ten je z nich nejhojnější a potomci samotných skokanů zelených jsou již plodní a nadále se mohou rozmnožovat mezi sebou.

Kuňka žlutobřichá je v podstatě lesní druh, který může vystupovat i do vyšších nadmořských výšek. K rozmnožování jí často musí stačit i voda ve vyjetých kolejích na lesních cestách.

"Je jasné, že v takovém biotopu nemají moc jistoty k dokončení vývoje. Proto je taky čím dál vzácnější. O něco lépe je na tom kuňka obecná,“ popisuje situaci žab Otakar Závalský, koordinátor biodiverzitních opatření v Zoo Ostrava.

Mnohé z volně žijících druhů mohou (za normálních okolností) pozorovat, případně alespoň slyšet i návštěvníci zoo, protože žáby nepobývají jen v klidnějších částech zahrady, kde pro ně byly v minulých letech vyhloubeny četné tůňky, ale klidně i v nádržích kolem venkovního výběhu šimpanzů u Pavilonu evoluce v bezprostřední blízkosti hlavní návštěvnické trasy.

A zejména v jarním období o sobě dávají vědět hlavně skokani svým hlasitým „kvuo-kvuo“. V tůňkách ve výběhů jelenů či ve Voliérách ptáků Tibetu a Číny se taky zabydlely žáby, ale tady je třeba více nastražit uši, abychom uslyšeli pověstné „u-u-u“ jedné z našich kuněk. Některé druhy v podobě modelů v nadživotní velikosti jsou k vidění v expozici Mokřady.