Proměny kraje
20/03/2019 Jan Smekal

​Díky evropským penězům jsme dokázali provést transformaci kraje, říká Ivo Vondrák

Česká republika je už patnáct let součástí Evropské unie. Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka se díky evropským dotacím daří postupně měnit tvář a image regionu, který byl dříve závislý výhradně na těžkém průmyslu.

Česká republika je členem Evropské unie 15 let. To je už poměrně dlouhá doba. Co všechno vidíte, když se ohlédnete zpátky?
Kdybych to trochu nadnesl, mohl bych říct jen pán Bůh zaplať za to, že jsme v Evropské unii, byť by mnozí nemuseli souhlasit.

To asi ne, spousta lidí si dodnes není jistá, jestli je to pro Českou republiku výhoda, nebo naopak nevýhoda…
Pokud se budeme bavit o Moravskoslezském kraji, tak si musíme uvědomit, že na tom dříve byl vždycky špatně, protože byl zaměřený na těžký průmysl. Právě díky evropským penězům jsme dokázali provést jeho transformaci a myslím si, že ji stále provádíme, a to úspěšným způsobem. Nakonec to dokladovala i návštěva zástupců evropské komise, která ukazovala na to, že tento kraj byl schopen chopit se šance, aby se dokázal dostat z tíživé situace a posouvat se dál.

Které konkrétní projekty, jež financovala Evropská unie, regionu nejvíce pomohly?
Vybudovali jsme superpočítačové centrum, které je dneska standardní součástí systému v oblasti HPC v Evropě a ve světě, vybudovali jsme energetické centrum, což považuji za velmi důležité i z pohledu budoucnosti rozvoje nejen kraje, ale celé republiky. Jsou tady i nové projekty, mezi které patří výstavba dvou nových fakult Ostravské univerzity na Černé louce v Ostravě za 1,1 miliardy korun. Když to sečteme, tak 6,7 miliardy korun bylo investováno do projektů, které mají změnit tvář tohoto regionu. Myslím si, že na rozdíl od jiných center tady nevidím něco, co bychom mohli hodnotit negativně. Věci se rozvíjí pozitivním způsobem a to, co se zainvestovalo, se také vrací zpátky.

Pokud se ale podíváte na životní prostředí, tak s tím kraj stále bojuje a rozhodně to není něco, čím by se mohl chlubit...
Pravdou je, že životní prostředí nás stále tíží. I tady jsme ale udělali veliký pokrok. Dali jsme dvě miliardy korun na kotlíkové dotace. Potom mě mrzí, když slyším od lidí, že to nemá až takový efekt. Když vyměníte 25 tisíc kotlů a každý z nich znečistí ovzduší 100 kilogramy prachu, tak si každý spočítá, že to je výrazná změna. Lidé bydlící na okrajích měst či na venkově mi dají za pravdu, že nemohou otevřít okna, když jim soused zatopí něčím, čeho se zrovna potřebuje zbavit.

Díky evropským dotacím také hodně ožila Dolní oblast Vítkovic, která se stala místem hostícím mnoho kulturních či společenských akcí. Co říkáte tomu, že se z industriálního prostředí stalo místo, které každoročně navštěvuje spousta turistů?
Dolní Vítkovice jsou perfektním příkladem, jak můžeme prostřednictvím evropských fondů změnit industriální tvář v něco nového. Je to unikátní projekt, do kterého šlo 1,4 miliardy korun z evropských fondů. Považuji to za dobrý příklad toho, jak nakládat s dědictvím, které bývá mnohdy komplikované. Mimochodem měl jsem možnost poznat podobnou oblast v Essenu a ta je oproti Dolním Vítkovicím nudná. Je to tedy něco, co se podařilo.

Když však někteří lidé slyší pojem čerpání evropských dotací, děsí se z toho, co všechno takový proces obnáší. Je to skutečně tak hrozné?
Faktem je, že čerpání evropských peněz stále provází ohromná byrokracie a administrativní zátěž. Bohužel je to něco, co komplikuje život. Stěžují si na to nejen vědci, ale také lidé realizující a implementující jednotlivé projekty. Toto je věc, kterou je třeba napravit. Mnohdy to ale není záležitost Bruselu, ale našich centrálních orgánů, našich úředníků ve vládě. Ti by si měli uvědomit, že tyto peníze by nám měly pomáhat, a ne komplikovat život.

Je něco, na co jste nedokázali sehnat peníze?
Nemám signál, že bychom nevyčerpali nějaké prostředky z EU. Vyčerpali jsme prostředky, které jsme mohli vyčerpat. Existují nevyčerpané prostředky na úrovni vlády. A cíl, jak je využít, je využít uhelné platformy, pomocí které bychom měli transformovat uhelné regiony. Mezi ně patří právě i náš kraj, spolu s ním také Ústecký nebo Karlovarský.

Kdybychom to měli vzít čistě hypoteticky, dovedete si představit, že by Česká republika nebyla součástí Evropské unie?
Neodvedu, protože jsme z ní vyčerpali desítky miliard korun. A rozhodně je to vidět. Když se podíváme na Ostravu, jak vypadala před dvaceti lety a jak vypadá dnes, tak jsou to rozdílné pohledy, rozdílné město a nejen město, ale celý kraj.

Sdílejte článek