Digitální mikroskop umožní lékaři vidět "za roh". Ostrava jej má první na světě
Fakultní nemocnice Ostrava pořídila jako první na světě unikátní 3D digitální mikroskop Aeos.
Klíčový rozdíl proti současným mikroskopům je změna v technologii snímání – místo skleněných čoček používá Aeos systém digitálních kamer. Software následně převádí data z kamer do trojrozměrného obrazu. Operovat se tak musí v polarizačních 3D brýlích.
„V neurochirurgii to považuji za malou revoluci, která přinese celou řadu novinek. U nás na klinice máme za sebou zhruba 20 operací a zkušenosti jsou opravdu výborné,“ říká přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice (FN) Ostrava Radim Lipina.
Mikroskop budou ve FN Ostrava sdílet na pracovištích Neurochirurgické kliniky, Kliniky otorinolaryngologie, chirurgie hlavy a krku a Centra plastické chirurgie a chirurgie ruky.
Místo pohledu do okulárů operatér nyní pracuje s hlavou nahoře a operační pole sleduje na velké LCD obrazovce. Do ní jsou navíc integrovány i další paralelní zobrazovací metody jako například endoskop, magnetická rezonance, ultrazvuk, operační navigace nebo CT.
„Výborná je kvalita zobrazení, hloubka ostrosti, světelnost. Výhoda je také v tom, že se můžeme díky robotickému rameni podívat tzv. za roh, aniž bychom jakkoliv mikroskop přestavovali. Operaci to zpřesňuje a zrychluje,“ popisuje první zkušenosti z operací Tomáš Hrbáč., primář Neurochirurgické kliniky FN Ostrava, který vyzdvihl i komfort pro operatéra, který bude moci i u několikahodinových výkonů pohodlně sedět.
Další výhody spočívají v širším zorném poli operatéra, ve 3D fluorescenci s projekcí pozadí a také třeba ve zlepšených podmínkách pro týmovou práci a výuku. „Více neurochirurgů bude používat při operacích společně s mikroskopem i endoskop, protože to bude velmi jednoduché. Zásadním způsobem to zlepší bezpečnost neurochirurgických operací,“ doplňuje docent Lipina.
Vývoj digitálního mikroskopu probíhal v americké Kalifornii 7 let a velkou měrou se na něm podíleli i lékaři Neurochirurgické kliniky FN Ostrava. Na začátku vývoje byla po celém světě vybrána zhruba stovka neurochirurgů, kteří byli přizváni, aby průběžně vývojářům přístroj i technologie připomínkovali.
Protože tuzemská neurochirurgie má ve světě velmi dobrý zvuk, byli mezi nimi i čeští lékaři. „Podíleli jsme se jak na vývoji uživatelského prostředí – tedy na vývoji ovládání mikroskopu, tak na vývoji kvality obrazu ve smyslu barevného rozlišení jednotlivých tkání. Byla to unikátní a skvělá příležitost,“ vysvětluje docent Lipina. Nyní je už přístroj i v Česku kompletně certifikovaný.
V současné době koronavirové krize navíc mikroskop umožňuje provádění složitých neurochirurgických, otorinolaryngologických a plastických operací i u COVID-19 pozitivních pacientů při použití plných ochranných pomůcek, což je s klasickým mikroskopem téměř nemožné.