Devětkrát více zážitků. Muzeum Novojičínska láká na zámky, muzea i další památky

Muzeum Novojičínska zve na poutavou cestu historií a přírodou regionu. Objevte renesanční Žerotínský zámek a další pobočky muzea, rozprostírající se od předhůří Beskyd až k Fulneku.

Každá ze zastávek nabízí jedinečný pohled na bohaté dědictví tohoto kraje a zároveň ho citlivě rozvíjí.

Žerotínský zámek Nový Jičín

Muzeum Novojičínska sídlí v prostorách impozantního Žerotínského zámku, který ve svých základech ukrývá pozůstatky středověkého kamenného domu pánů z Kravař. Areál zámku je sám o sobě unikátní stavebně-historickou památkou. Odkazuje na Kravařský hrad, spojený s nejstarší historií města. Zámek prošel renesanční přestavbou v 16. století a v pozdějších obdobích sloužil jako sídlo úředníků. V té době bylo město a celé panství majetkem olomoucké jezuitské koleje. Po zrušení řádu v roce 1773 připadl zámek Tereziánské akademii ve Vídni. Dnes v prostorách zámku najdete sbírku klobouků, považovanou za největší svého druhu na světě. Stálá expozice „Nechte na hlavě“ představuje více než 600 klobouků, čepic, čepců a přileb z období od 19. století po současnost. Návštěvníci mohou obdivovat unikátní pokrývky hlavy, včetně exponátů významných osobností, a ponořit se do atmosféry doby prostřednictvím svatebních scén či v kulisách kloboučnického krámu. Součástí expozice je i dobový fotoateliér pro pořízení fotografií ve stylových kloboucích.

Kromě výstavy klobouků nabízí Žerotínský zámek také expozici „Ve znaku zavinuté střely“, která představuje město od středověku po současnost jako politické a kulturní centrum bývalého německého Kravařska.

Foto: se souhlasem Muzea Novojičínska

Zámek Kunín

Zámek Kunín, jeden z nejcennějších barokních skvostů, byl v letech 1726–1734 postaven pro hrabata z Harrachu vídeňským architektem Johannem Lucasem von Hildebrandt. Nejvýznamnější období zámku se pojí s přelomem 18. a 19. století, kdy zde žila osvícená hraběnka Marie Walburga z Truchsess-Waldburg-Zeilu, která tu založila jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů střední Evropy.

Expozice nabízí pohostinské pokoje, ložnice, učebny s empírovými malbami, zámeckou obrazárnu, lovecký a dámský pokoj, velkou jídelnu, hudební a taneční sál. Kostelní chodba návštěvníky zavede do Velkého sálu s renesančními portréty rodů Hohenems. Prohlídka vrcholí návštěvou zámecké půdy, kde je k vidění unikátní barokní komínový systém.

Foto: se souhlasem Muzea Novojičínska

Muzeum Frenštát pod Radhoštěm

Muzeum Frenštát pod Radhoštěm nabízí atraktivní expozice, které dokumentují historii města, přírodní krásy, společenský život a výtvarné umění regionu. Návštěvníci se zde dozvědí o prvním českém turistickém spolku, Pohorské jednotě Radhošť, která vytvořila nezaměnitelné panoráma Pusteven.

Zajímavé exponáty přibližují tradiční místní řemesla – tkalcovství a výrobu modrotisku. Další část expozice se zaměřuje na vystěhovalectví do Ameriky, zejména do Texasu. Mezi nejcennějšími exponáty zaujme unikátní kolekce dřevěných malovaných terčů střeleckého spolku, nejstaršího spolku ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Foto: se souhlasem Muzea Novojičínska

Svět Komenského Fulnek

Expozice umístěná v areálu bývalého bratrského sboru ve Fulneku nabízí návštěvníkům unikátní pohled na život a dílo Jana Amose Komenského. Na rozdíl od jiných muzeí, která se zaměřují především na pozdní tvorbu a osobnost biskupa Jednoty bratrské, fulnecká expozice zdůrazňuje význam fulnecké periody (1618–1621) v osobním i profesním životě Komenského. Zohledňuje dobový kontext i náboženské, politické a kulturní působení duchovního Jednoty bratrské v tomto moravském městě.

Návštěvníci se mohou seznámit s Komenským, jak jej vnímali obyvatelé malého moravského města na prahu třicetileté války. Expozice přibližuje mladého správce bratrského sboru, rektora školy a kněze, který v bouřlivém roce 1618 přichází do převážně německého města na pomezí Moravy a Slezska.

Ve Světě Komenského se pravidelně konají workshopy, koncerty, divadelní představení a další obdobné akce, které podtrhují význam unikátní stavby spjaté s Jednotou bratrskou a Janem Amosem Komenským.

Foto: se souhlasem Muzea Novojičínska

Rodný dům Františka Palackého Hodslavice

Obec Hodslavice na Novojičínsku se zapsala do dějin českého národa. Zde, v prosté rolnické usedlosti, se 14. června 1798 narodil František Palacký, jenž se později stal symbolem českého národního obrození a získal přízvisko „Otec národa“.

Rodný dům tohoto významného historika, politika a myslitele je dnes pečlivě udržovanou památkou provozovanou Muzeem Novojičínska. Jeho stěny skrývají příběhy dětství budoucího národního buditele a nabízejí návštěvníkům jedinečný pohled do života na venkově v 19. století.

Prohlídka domu vás zavede do dobových interiérů. V rodné komůrce Františka Palackého si uvědomíte, jak skromné byly začátky muže, jehož myšlenky měly tak hluboký dopad na budoucnost českého národa.

Expozice umístěná v domě přibližuje život a dílo Františka Palackého. Dozvíte se o jeho studiích, politické činnosti a o tom, jak se stal vůdčí osobností národního hnutí. Dům však není pouhým muzeem, ale také místem setkávání při rozmanitých kulturních akcích, přednáškách a workshopech. Také příroda Hodslavic a jejich okolí má návštěvníkům co nabídnout.

Foto: se souhlasem Muzea Novojičínska

Zámek Nová Horka

Zámek Nová Horka u Studénky je fascinujícím místem, které spojuje přírodní krásu s bohatou historií. Tento barokní zámek, původně tvrz, byl postaven v roce 1742 hrabětem Karlem Josefem Vetterem. Po požáru v roce 1856 byl přestavěn do novogotického stylu, čímž získal dnešní podobu.

Své kouzlo má nejen architektura, ale i historie zámku.

V 18. století se stal kulturním centrem, kterému se začalo pře zdívat „malá Vídeň“, kde se pořádaly hudební a výtvarné akce. Domovem hraběcího rodu Vetter von der Lilie byl až do roku 1945.

Novou Horku obklopuje krajina lužních lesů a řeky Odry, což vytváří ideální prostředí pro prohlídky a odpočinek. Hlavním lákadlem zámku je nádherně vyzdobený zahradní sál, takzvaná sala terrena, a historická kaple, která po požáru v roce 1857 získala nový oltář. Interaktivní expozice věnovaná přírodní památce Kotvice přibližuje život šlechty a její vztah k přírodě.

Zámek Nová Horka je dnes spravován Muzeem Novojičínska a po rozsáhlé rekonstrukci v letech 2016–2020 se otevřel veřejnosti. Kromě jiného je zde k vidění vzácná zámecká knihovna a díky spolupráci s potomky hraběcích majitelů také část původního vybavení v interiérech.

Foto: se souhlasem Muzea Novojičínska

Centrum tradičních technologií Příbor

Centrum tradičních technologií Příbor (CETRAT) je pobočkou Muzea Novojičínska zaměřená na výzkum a prezentaci archaických technologií, zejména zpracování přírodních a odpadových materiálů v minulosti.

V rámci stálé expozice „Zaniklý svět rukodělné výroby“ můžete zhlédnout tradiční techniku zpracování přírodních materiálů. Expozice je rozdělena do čtyř sálů, které představují různé oblasti tradičního řemesla.

První sál se zaměřuje na příborské papuče vyráběné archaickou technikou pletení na formy. Druhý sál ukazuje historické metody získávání nití pro textilní výrobu, včetně košile vyrobené z kopřiv. Třetí sál je věnován přírodninám, které lidé v minulosti využívali. Příkladem je klobouk z choroše, košíky z kořenů nebo ošatka z orobince. Prohlídka vrcholí interaktivním experimentáriem, kde si můžete pod vedením lektorky vyzkoušet rukodělné techniky.

Expozice „Zaniklý svět rukodělné výroby“ zkoumá vztah člověka k přírodním surovinám a touhu přetvářet věci pro vlastní potřebu. Nabízí zamyšlení nad vyčerpatelností a obnovitelností přírodních zdrojů. CETRAT je tak ideálním místem pro odpočinek od moderních technologií a zároveň inspiruje zkušenostmi našich předků.

CETRAT organizuje během roku mnoho akcí, například přednášky o zpracování lnu, o historickém svícení a rozdělávání ohně, ale i setkání betlémářů či muzejní školu pro seniory.

Foto: se souhlasem Muzea Novojičínska

Muzeum Šipka Štramberk

Muzeum Šipka nese jméno po známé jeskyni, kde Karel Jaroslav Maška v roce 1880 objevil čelist neandertálského dítěte. Vystavuje zkameněliny a artefakty nalezené v oblasti Štramberka a kopce Kotouč. Expozice je pojata scénicky: zahrnuje inscenovanou jeskyni s animací pravěkých lovců, model korálového útesu z doby před 150 miliony let a archeologické štěrkoviště pro děti s kopiemi bronzových pokladů a zubů.

V muzeu jsou vystaveny druhohorní zkameněliny, kosti a zuby pravěkých zvířat z jeskyně Šipky, kamenné nástroje pravěkých lidí a bronzové artefakty z hradiska na Kotouči. Expozici doplňují historické fotografie z počátků těžby vápence ve Štramberku a originální prapor štramberských kamenářů.

V podkroví muzea je 3D model města Štramberk ukazující jeho podobu na konci 18. století, kdy kopec Kotouč ještě nebyl ovlivněn těžbou vápence. Patro muzea slouží jako metodické centrum pro veřejnost, kde se pořádají výukové programy, výstavy, přednášky a workshopy.

Foto: se souhlasem Muzea Novojičínska

Muzeum Tatra Kopřivnice

Muzeum osobních automobilů Tatra (dříve známé jako Technické muzeum Tatra), které se nachází v ulici Záhumenní, představuje ucelenou sbírku osobních automobilů, kterými se automobilka Tatra nesmazatelně zapsala do historie světového automobilismu 20. století.

Expozice je rozdělena do několika částí, které chronologicky mapují vývoj automobilů Tatra. Prohlídka začíná replikou automobilu Präsident – symbolu počátku výroby v Kopřivnici. Následují historické modely, včetně nejstarších tatrovek z počátku 20. století, a vývoj podvozku se vzduchem chlazenými motory, který změnil konstrukci automobilů po 1. světové válce. V meziválečném období, za působení konstruktéra Hanse Ledwinky, vznikly modely T 11 a T 57 („hadimršky“) či aerodynamické limuzíny, včetně T 77a a T 87. Modely T57 a T87 slavily úspěch i po válce. Tehdy se objevil i T 600 Tatraplan a kabriolet T 600.

V druhém patře muzea najdete vojenské automobily, terénní vozidla a sportovní modely T 602 Sport či T 607-2. Expozice končí reprezentativními limuzínami T 613 a T 700, které uzavírají stoletou tradici výroby osobních vozidel v Kopřivnici. Expozice zahrnuje cenné exempláře, mnohé z nich jsou kulturními památkami.

Muzeum nákladních automobilů Tatra v Husově ulici prezentuje téměř 80 vozů, přes 20 motorů a také množství modelů a jiných drobných exponátů. To vše je vystaveno v rámci 14 tematických celků s ohledem na časovou posloupnost výroby. Některé celky se věnují i specifickým odvětvím – tatrám ve službách hasičů, tatrám expedičním nebo těm se sportovními ambicemi. Depozitář železničního vozu Slovenská strela, která je národní kulturní památkou, najdete naproti Muzea nákladních automobilů Tatra.

Foto: se souhlasem Muzea Novojičínska

Neváhejte a vydejte se za příběhy, které Muzeum Novojičínska s láskou uchovává – od tajemné historie přes kouzla přírody až po kulturní a technické tradice.