Deník uprchlice. Konečně mezi lidmi, mluvila jsem o Ukrajině a míru!

Oksana Liashenko utekla se svým šestiletým synem Míšou z města Dnipro (bývalý Dněpropetrovsk). Portétní fotografka se stala spolupracovnicí Magazínu PATRIOT a píše i fotí svůj ostravský deník.

Když jsme přijeli se synem do Ostravy, zdá se mi, že je to už dávno, vyrazili jsme na druhý den prohlédnout si město. Došli jsme na Masarykovo náměstí a odbočili do neznámé ulice, která nás dovedla kolem tramvajových kolejí ke krásným starým budovám.

V jedné z nich jsem si všimla velkých oken v přízemí, kde se odehrávala nějaká zajímavá akce, lidé seděli na pohovkách uprostřed regálů s knihami a pozorně poslouchali někoho na malém pódiu.

Pomyslela jsem na to, že bych se někdy ráda dostala na takovou zajímavou akci mezi lidi, jenže neumím česky a skoro ničemu nerozumím, večer jsem o tomto místě telefonovala manželovi a řekla mu, že mi chybí setkání s kreativními lidmi.

Doma na Ukrajině jsem často navštěvovala různá kreativní setkání, různé kurzy a občas je pořádala se svými kolegy fotografy.

Uplynul měsíc a psala mi má nová známá Hana, potkali jsme se, když jsem se nastěhovala do bytu a řekla jí, že jsem fotografka z Ukrajiny. Zeptala se mě, jestli se nechci zúčastnit akce PechaKucha, jejímž tématem je mír!

Všechny vybrané prostředky půjdou na humanitární pomoc Ukrajincům. Samozřejmě jsem souhlasila a nemohla se dočkat soboty 16. dubna.

Akce se měla konat na jiném místě, ale nakonec se přesunula do Centra Pant, o jehož návštěvě jsem snila, když jsem procházela okolo a viděla zmíněné lidi na nějaké debatě.

Zajímavé bylo, že kreativní lidé mluvili o svých projektech věnovaných Ukrajině. Vystupovala jsem jako poslední a měla velké obavy, ale vedle mě byla úžasná překladatelka, která mi pomáhala a všechno šlo dobře.

Někdy se malé sny splní tak rychle, moc si přeji, aby se můj velký sen splnil už teď a MÍR přišel na Ukrajinu co nejdříve!