Darek Stránský: Na syny jsem pyšný. Bylo by krásné je jednou trénovat

Jeden syn Darka Stránského hraje na mistrovství světa v Rize, další o účast na šampionátu dlouho bojoval. Matěj a Šimon Stránští pokračují v tradici úspěšné hokejové rodiny.

Sedmadvacetiletý Matěj Stránský letos zářil v Třinci, se kterým získal extraligový titul a sám se stal nejlepším střelcem i hráčem soutěže, což mu pomohlo k angažmá ve Švýcarsku. Jeho o čtyři roky mladší bratr Šimon má za sebou zase první rok ve Finsku.

Oba bojovali taky o účast na letošním mistrovství světa, kam se nakonec dostal „jen” Matěj. „Letos na Českých hrách to bylo poprvé, co se setkali v jednom týmu. I když nebyli ve stejné pětce, odehráli spolu první utkání,” prozradil jejich otec Darek Stránský.

Matěj se Šimonem tak pokračují v úspěšné rodinné hokejové tradici. „Můj táta byl první, kdo od nás hrál hokej. Hrál za Jihlavu, na vojně byl ale v Košicích a poté působil ve Vítkovicích, za které hrál asi patnáct let. V roce 1981 se stal mistrem ligy. Já jsem tak logicky vyrůstal u hokeje. Byli jsme tři bráchové a všichni jsme se dali na hokej,” uvedl Darek Stránský, jenž v červnu oslaví 51 let.

Až do vojny hrával za Vítkovice, potom byl v Topolčanech, zahrál si i za Brno nebo Frýdek-Místek. Tehdy se ale narodil syn Matěj, a tak s hráčskou kariérou skončil.

V té době ho však oslovil kamarád, jestli by nešel trénovat přípravku Vítkovic. Stránský neváhal, nabídku přijal a ve třech letech už začal na led vodit i malého Matěje. „Spojil jsem tak příjemné s užitečným,” pousmál se.

Oba jeho synové později působili i za Atlantikem. Matěj dokonce prošel draftem NHL, ve kterém jej získal Dallas, nejlepší ligu světa ale nakonec neokusil.

„Hrál na farmě, kde patřil mezi nejlepší hráče. S Dallasem měl jet na poslední zápas sezony, ale vyrazili mu zuby, dostal se na listinu zraněných hráčů a měl stopku. Škoda, mohl mít jeden start v NHL. Také Šimon byl v predikcích draftu vysoko, ale nakonec mu to nevyšlo. Tak se oba vrátili do Evropy, ale kdo ví, třeba to oba ještě někdy zkusí,” uvedl Darek Stránský.

Hlavní téma? Hokej!

Když se jeho rodina sejde pohromadě, téma je jasné. „Je to hokej. Hlavně tedy na začátku, když se vidíme, pak už probíráme i další témata a naše životy,” prozradil Stránský, jehož úspěch svých synů pochopitelně velmi těší.

„Jsme na ně s manželkou pyšní. Kdo by nebyl. Samozřejmě, že spolu řešíme i zápasy, ale já je spíše chválím. Bavíme se spolu i o tom, když se rozhodují o svém novém angažmá. Rozhodnou se podle sebe, ale ptají se mě na můj názor,” dodal.

Darek Stránský se během své trenérské kariéry dostal i do Sparty či Litvínova a rok vedl taky třetiligovou Orlovou. Před uplynulou sezonou se vrátil do Vítkovic a stal se asistentem trenéra Mojmíra Trličíka u extraligového týmu. Jejich mise ale v prosinci skončila odvoláním a Stránský se vrátil k mládeži. Konkrétně má na starost vítkovický tým do 17 let.

„Práce u mladých mě baví. Je tvořivá, zajímavá a jdou u ní vidět výsledky. Někdy dřív, někdy později. Je tam důležitý dlouhodobý horizont, aby se během něj hráči zlepšovali a aby celá práce přinesla nějaký užitek,” říká Stránský, jenž by se však nebránil ani návratu k dospělému hokeji.

Nepřemýšlel o tom, jaké by to bylo, kdyby jednou v jednom týmu vedl i své dva syny? „Třeba jednou, za pár let... Bylo by to krásné, je to spíše jen sen, ale sny jsou přeci od toho, aby se plnily,” usmál se na závěr.