Mirai Navrátil
se rád pouští i do jiných projektů.
Ještě donedávna byla představa „méně školy“ pro část rodičů synonymem katastrofy. Dítě doma? V pátek? Dobrovolně? Bez zvonění, dozoru a pracovního listu o třiceti sedmi otázkách? České školství si dlouhé roky buduje pověst systému, který přežije všechno kromě změny. Jenže svět se změnil. A některé školy si toho všimly.
Od září 2026 zavádí Gymnázium Hello pro studenty 2. až 4. ročníků čtyřdenní prezenční výukový týden. „Pátky budou patřit asynchronnímu vzdělávání a vlastnímu režimu studentů. Nejde o volný den. Ani o marketingový trik pro unavené teenagery a jejich rodiče, kteří už mají za sebou šestnáct let logistiky typu – kroužek, plavání, angličtina, zubař,” uvedla ředitelka Gymnázia Hello Gabriela Juránková. „Jde o jednu z prvních výrazných reakcí české střední školy na proměnu světa práce, vysokoškolského studia i toho, co dnes vlastně znamená být připravený na život.“
Škola, která přestává trénovat poslušnost
Ministerstvo školství od září 2026 umožňuje školám širší využití asynchronní výuky. Většina institucí zatím opatrně vyčkává. Hello se však rozhodlo využít nové možnosti naplno.

Foto: Vladimír Pryček
Studenti budou mít pátek ve vlastní režii. Část práce dostanou digitálně – ta bude určena k prohlubování a opakování, část si budou plánovat sami. Někdo využije čas na jazykové certifikace, někdo na sport, někdo na vlastní projekt, brigádu, dobrovolnictví nebo přípravu na přijímačky na vysokou školu.
A přesně tady se láme starý model vzdělávání. „Největší konkurenční výhodou totiž dnes není schopnost sedět osm hodin v lavici a přežít výklad o tom, co bude za tři týdny v testu. Firmy i univerzity hledají lidi, kteří umí organizovat vlastní práci, převzít odpovědnost, pracovat samostatně, vyhodnocovat priority a nezhroutit se bez přesného zadání. Což je mimochodem dovednost, kterou překvapivě často postrádají i dospělí v open space kancelářích s třemi monitory a mindfulness aplikaci,“ dodala Gabriela Juránková.
Víc autonomie, víc motivace
Hello tímto krokem nesnižuje nároky. Ve skutečnosti je zvyšuje. Asynchronní výuka totiž funguje jen tehdy, když student převezme část odpovědnosti za vlastní vzdělávání. Nestačí být přítomen, musí plánovat, rozhodovat, nést důsledky a učit se pracovat s časem. Vnější motivaci vyměnit za vnitřní.
„To jsou přesně kompetence, které tradiční české školství dlouhodobě deklaruje, ale často je paradoxně nemá kdy rozvíjet. Když je rozvrh přeplněný hodinami a děti přepínají mezi zvoněními jako korporátní zaměstnanci mezi meetingy, prostor pro skutečnou samostatnost mizí,“ zdůraznila Gabriela Juránková.
Hello jde opačným směrem. Dává studentům důvěru. „A důvěra je ve vzdělávání podivně podceňovaná. Přitom je právě pro vysokou školu i reálný život tolik potřebná,“ řekla paní ředitelka, podle které každý vysokoškolský pedagog potvrdí totéž: první ročník často nerozhodí obtížnost studia, ale náhlá svoboda. Nikdo už nekontroluje domácí úkoly, nikdo nepřipomíná termíny, nikdo neřeší, zda student umí pracovat s časem. Najednou je potřeba fungovat jako dospělý člověk. Což bývá pro absolventy systému založeného na permanentní kontrole docela dramatický žánrový zvrat.
Model Hello proto připomíná spíš moderní univerzitní nebo pracovní prostředí. Studenti budou muset plánovat vlastní rytmus, organizovat úkoly a nastavovat priority. Získají větší flexibilitu, ale i větší zodpovědnost.
A právě tady dává celý koncept Hello ještě větší smysl. Tahle škola totiž nezačíná se samostatností studentů v pátek 4. září 2026. Jen jí poprvé dává oficiální prostor v rozvrhu. Hello dlouhodobě staví na tom, že studenti mají zvládat víc než jen povinné minimum. Ne „odsedět si školu“, ale hledat vlastní cestu, ambice a disciplínu.

Foto: Vladimír Pryček
Studenti se zapojují do programu DOFE, absolvují náročné kurzy CTM, které je mohou dovést až k prestižním AP zkouškám využívaným při přijímání na zahraniční univerzity. Funguje zde debatní liga i anglická Debate League, studenti se pravidelně věnují středoškolské odborné činnosti, vytvářejí vlastní projekty v rámci školního konceptu Open Space a učí se prezentovat výsledky své práce veřejně.
Jinými slovy: motivovaní studenti už dnes často fungují na úrovni, která připomíná spíš první ročník vysoké školy než stereotypní české gymnázium.
Páteční režim tak není revolucí ve stylu dělejte si, co chcete. Je to logické pokračování filozofie školy. „Jen dostanou o něco víc času. A hlavně důvěry. Důležitá je přitom ještě jedna věc: konečné rozhodnutí zůstává na rodičích. Pokud budou mít pocit, že jejich dítě páteční svobodu nezvládá nebo nevyužívá smysluplně, může se dočasně vrátit do klasického prezenčního režimu,“ uvedla Gabriela Juránková.
Foto: Vladimír Pryček
Jenže vedení školy zatím podobný scénář příliš neočekává: „Když mladým lidem svěříte důvěru, často překvapí tím, jak moc si ji chtějí udržet. Mladí totiž nebývají nezodpovědní proto, že jsou mladí. Často jen nikdy nedostali skutečný prostor odpovědnost nést.”
Mimochodem, škola rozhodně nebude v pátek zavřená. Budova Hello zůstává studentům otevřená pro studijní skupiny, individuální konzultace, projektovou práci i společné obědy. „Škola nemusí být jen místo, kam se povinně dochází. Může to být prostor, kam člověk chce přijít,“ uzavřela ředitelka Juránková.