Čtvrt století pátrala po osudech Ostravských židů. Nyní vše věnovala ostravskému archivu

Více než čtvrt století sestavovala bývalá pracovnice Ostravského muzea paní Libuše Salomonovičová s pomocí ostravských archivářů kartotéku židovských obyvatel Ostravska. Žena dlouhá léta pátrala v řadě archivů, aby sestavila unikátní soubor jmen a osudů bývalých židovských obyvatel Ostravy a okolí, z nichž většina musela za války nastoupit do německých transportů a opustit město, které mnozí z nich pomáhali jako podnikatelé a obchodníci na konci 19. století a v první polovině 20. století budovat a rozvíjet.

Paní Salomonovičová vytvořila jedinečný zdroj informací k obyvatelům židovského původu, kteří žili v Ostravě a jejím okolí od 19. století až do druhé světové války. Při své práci vytěžila archivní dokumenty uložené jednak v Archivu města Ostravy, jednak v dalších archivech nejenom Moravskoslezského kraje, ale i v Národním archivu, Moravském zemském archivu a jinde.

Paní Salomonovičová se rozhodla nyní s vytvářením této kartotéky skončit a slavnostně ji v podobě 34 plných krabic s kartami plnými jmen s daty a popsanými osudy ostravských židů předat Archivu města Ostravy. „Badatelka svým pátráním a prací pomohla spojit rodiny rozdělené událostmi druhé světové války a vrátila hlas těm, kteří holokaust nepřežili. Její úsilí bylo korunováno několika knihami, které vyšly v britském nakladatelství Vallentine Mitchell,“ řekl Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy.

Badatelka vrátila Ostravě část pozapomenuté historie

Dodala, že pomoc ostravské badatelky při pátrání po osudech předků využily stovky lidí ze zahraničí i domova a žen se stala nepostradatelnou pomocnicí kroužku London Circle of Ostravaks, který před více než dvaceti lety založil David Lawson z Kingstonu.

„Kartotéka obsáhla biografické informace k rodinám ostravských židů. Jedná se o různě podrobné informace k více než desetitisíci osob. Neschází kopie vzácných rodinných fotografií a dokumentů, které přežily holokaust a o několik desítek knih v židovském jazyce, které obohatí archivní knihovnu, podklady a výsledky badatelské činnosti, jako například popis starého ostravského židovského hřbitova," popsala kartotéku ředitelka ostravského archivu Hana Šústková.

Díky kontaktům, které paní Salomonovičová při badatelské práci získala na přeživší holocaustu na celém světě, dokázala vrátit Ostravě řadu dokumentů, které se zdály ztracené, a pomohla zrekonstruovat řadu rodinných osudů. „Vrátila tak pomyslný hlas řadě lidí, zavražděných při holocaustu a Ostravě část historie, která byly díky událostem za války pozapomenuta,“ řekla Hana Šústková.

Ostravští židé nežili v ghettu, odlišovalo je často jen náboženství

Židovská komunita nežila v Ostravě v nějakém ghettu či odděleném místě, jako žili židé například od středověku v českých královských městech. „Možná to tak ve středu Ostravy v jednu dobu vypadalo, ale bylo to hlavně kvůli obchodním příležitostem. Protože židé byli součástí Ostravy a bydleli ve stejných domech jako bydleli Češi či Němci a jediné, co je odlišovalo, byla často jen jejich víra a náboženství. A u mnohých se to nevědělo často až do roku 1939,“ řekla ředitelka ostravského archivu Hana Šústková.

Foto: Martin Popelář

Sama Libuše Salomonovičová zavzpomínala, že ji k sestavní kartotéky přivedl historik Mečislav Borák, který mapoval vývoj. „Nedívejte se vlevo ani vpravo a soustřeďte se jen na osudy židovské komunity,“ řekl jí prý tehdy. Tak jsem začala. Pátrala jsem v Opavě, v Českém Těšíně. Víte jistě, že přes Ostravu spousta lidí po Mnichovu utíkala do světa před nacismem,“ řekla badatelka a dodala, že s vytvářením židovské kartotéky jí velmi pomáhali archiváři. „Proto jsem upřednostnila před jinými muzei skvělým ostravským archivářům,“ dodala.

Nápor zažili, když se v devadesátkách ozývali potomci ze světa

Největší nápor na kartotéku a data o židovské komunitě v Ostravě zažila v devadesátých letech, kdy spousta židovských obyvatel ze světa pátrala po majetcích, které v Ostravě zanechali jejich předkové, když museli kvůli hrozbě holocaustu odejít do zahraničí, nebo tam zůstala či odešla po válce. „Spousta ostravských židů odešla za velké hospodářské krize do Palestiny a pro roce 1989 si jejich potomci od USA, Austrálie po Nový Zéland vzpomínali, že jejich tatínek či dědeček měl v Ostravě obchod nebo podnik. Tam nám moje agenda velmi, opravdu velmi pomohla,“ připomněla badatelka.

Moravská Ostrava byla v polovině 19. století velká „dědina“. „Až po založení dolů začali do Ostravy mířit ve velkém za prací chudí dělníci z Haliče. Svazali buty za šňurky, dali kolem krku a šli po gajzach do Ostravy. Tedy po kolejích. A za nimi přišli hostinští, protože šli za svými zákazníky,“ vysvětlila Libuše Salomonovičová příchod židovské komunity na Ostravsko.

„Tady židé začali budovat obchodní síť a hostince. Tak se Ostrava stala městem s významnou židovskou komunitou. Pk přišla doba války, kdy z Ostravy, kdy z města odešly v roce 1942 čtyři transporty židů do Terezína a dále do vyhlazovacích táborů. Pouze šest stovek lidí vrátilo po válce zpět. Přitom Ostravou prošlo od 19. století na třiatřiceti tisíc židů,“ líčila badatelka dopady holocaustu na židovskou komunitu v Ostravě.

O kartotéku usilovaly židovské muzeum v Praze i Tel Aviv

Libuše Salomonovičová sepsala na sedm stovek rodokmenů pro ty potomky ostravských židů, kteří o ně požádali. „Nedávno se mi ozvali vnuci architekta Jubilejní kolonie Arnošta Kornera, kteří chtěli přijet z Ameriky poznat dílo svého dědečka, ale já už jsem je ale musela bohužel odmítnout, protože už mi vycházky při mém zdravotním stavu dělají problémy,“ řekla badatelka, která předala svou více než čtvrt století trvající práci Archivu města Ostravy.

Foto: Martin Popelář

V současné době paní Salomonovičová uzavírá ze zdravotních důvodů svou badatelskou činnost a výsledky svého obrovského úsilí věnuje Archivu města Ostravy, když předtím odmítla nabídky Židovského muzea v Praze i Muzea diaspory v Tel Avivu, které projevily o tuto kartotéku zájem.

Ostrava má na devadesát Kamenů zmizelých

Obdivuhodné úsilí badatelky Libuše Salomonovičové ocenil primátor města Jan Dohnal při setkání v Archivu města Ostravy: „Velmi nás těší, že unikátní materiály poskytla právě našemu archivu, který je bude moci sdílet s dalšími zájemci." Archiv města Ostravy již víc jak sto let pečuje a chrání písemné bohatství města, týkající se jeho dějin a je pokladnicí informací předchozích generací. „Skýtá miliony dokumentů, tisíce svazků knih i dobových novin či časopisů. Badatelské výsledky paní Salomonovičové se stanou archivářům a veřejnosti nezastupitelným pramenem informací,“ řekl Dohnal.

Foto: Martin Popelář

Židovská komunita z Ostravy za války v podstatě zmizela. „Přitom si ni neuvědomujeme, že Ostrava na ní de fakto vznikla. Spoustu klíčových podniků a klíčových obchodů přineslo do města právě židovské obyvatelstvo,“ upozornil primátor Ostravy. Podotkl, že v ostravských ulicích už je v dlažbě zapuštěno na devadesát Kamenů zmizelých, známých jako Stolpersteine, což jsou mosazné dlažební kostky připomínající oběti holocaustu a nacistického režimu. Tyto kameny zmizelých obsahují jména, rok narození a datum úmrtí konkrétních lidí před domy, kde dříve žili.