Nejnovější zprávy: Od počítače do slévárny. Mladý pár vyrábí unikátní litinové nádobí Ochutnejte regionální produkty, vyzkoušejte tradiční řemesla. Do Ostravy míří Moravskoslezský jarmark

Gastronomie

​COKAFE bude nově pražit kávu u Father’s

Síť kaváren COKAFE a pražírna Father’s Coffee budou spolupracovat. COKAFE bude nově pražit kávu u Father's.

Zleva Richard Mauler a Petr Kvasnička. Foto: Mára Dušek

Po bezmála šesti letech se tak opět propojují cesty dvou podnikatelů – Richarda Maulera a Petra Kvasničky. Ten prvně jmenovaný si někdy v roce 2013 párkrát zašel na kafe k pojízdnému stánku COKAFE Petra Kvasničky.

„Začali jsme tehdy provozovat COKAFE jako pojízdný stánek na kole. První den, kdy jsme otevřeli, přišel Richard jako jeden z prvních zákazníků,“ vzpomíná Petr.

Pak město pojízdnému stánku neprodloužilo nájem a COKAFE zakotvilo v showroomu obchodu s módou City Folklore. „No a pak jsme se se ženou rozhodli odcestovat a hledali jsme někoho, kdo COKAFE koupí. Richard se shodou náhod o naší nabídce dozvěděl a hned druhý den jsme se na prodeji dohodli,“ vzpomíná Petr.

„Pomohl mi tehdy táta, který mi na koupi přispěl polovinou částky. Poté jsme COKAFE přesunuli na Poštovní ulici a pak už jsme tím začali žít,“ říká Richard.

Nelituje dnes Petr prodeje, když vidí, jak se COKAFE rozvíjí – provozuje čtyři kavárny a další plánuje otevírat? „Ani ne. Jsem rád, že se značce daří. Se ženou jsme tenkrát sice COKAFE opustili a odcestovali do Berlína, ale kávě jsme se tam věnovali dál. Půl roku jsme získávali cenné zkušenosti v naší oblíbené kavárně a pražírně Five Elephant. “

Po dalším půlroce se ale cesty obou podnikatelů znovu propojily. „Richard začal přemýšlet o pobočce COKAFE v Porubě a oslovil mě, zda bych nechtěl pomoci s otevíráním této pobočky. A já jsem to přijal.“

Tato další spolupráce trvala asi rok a v roce 2017 založil Petr Kvasnička ve Staré Bělé s manželkou rodinnou pražírnu Father’s Coffee Roastery.

„Už tehdy jsme vnímali, že provoz kaváren je pro nás strašně náročný a nezvládneme se tomu dlouhodobě věnovat. Ten každodenní boj o jednotlivé zákazníky, velká nejistota výdělku a nutnost okamžitě reagovat, měnit plány. Když jsme ráno otevírali krásně připravenou kavárnu a potom čekali, jestli přijde dost zákazníků a bude nějaký výdělek. Bylo v tom hodně stresu, vyčerpání a frustrace. Představu pražírny jsme měli samozřejmě dost idealizovanou a k počátečnímu nadšení se brzy přidala únava a starosti, zvlášť v době, kdy jsme na všechno byli jen sami dva. Brzy se nám ale podařilo sestavit skvělý tým zaměstnanců a teď jsme za celý projekt Father's moc vděční,“ vysvětluje Petr.

Nakonec se ženou ale stejně vlastní kavárnu otevřel – jmenuje se Kavárna Fara a je na Hukvaldech. „Vždycky když řekneme, že něco neuděláme, tak se to většinou stane tak do půl roku,“ směje se Petr.

„Kavárna je takové naše hračkářství, abychom si vyzkoušeli technologie, věděli. jak naše kafe chutná v provozu. Navíc je to krásné místo a my nad kavárnou i bydlíme. Je to ale jednorázová věc a myslím si, že provozování kaváren se věnovat určitě nebudeme.“

To Richard se zase provozování kaváren rozhodně věnovat chce. V plánu má již brzy otevřít kavárnu například v moderním kancelářském objektu, který se staví poblíž Nové Karoliny.

„Takže nové kavárny ano, ale postupem času jsme si uvědomili, že mít tak široký záběr, jako jsme rozjeli my, je na řízení velmi složité, a hlavně, že dělat si věci svépomocí nemusí vždy znamenat dělat je lépe. Víme, že jsou produkty, které pro nás v kvalitě, jakou si představujeme, nikdo jiný nevyrobí - například sladké, ale v otázce pražení už to tak jednoznačné nebylo,“ říká Richard, jehož pražírna měsíčně vyrobila zhruba 1,2 tuny kávy. A proč se rozhodl pražit kafe ve spolupráci s Father's? Copak není značka ideál mít mnoho kaváren a pražit si do nich své vlastní kafe?

Vypadá to tak. Když to pak ale člověk projde po ekonomické, personální a technologické stránce, tak zjistí, že to vyžaduje podrobnější analýzu. Aby měl člověk dobrou pražírnu, pekárnu a cukrárnu, tak potřebuje skvělé lidi, skvělé stroje a odbyt. Máme nějaký omezený odbyt pro naše kavárny a dostali jsme se do bubliny, kdy tohle všechno v našich malých podmínkách nedává takový smysl, jaký jsme si mysleli,“ přiznává Richard Mauler.

„Máme relativně malou pražičku, malou pražírnu, malé sklady, omezené množství personálu. Celou dobu jsem si myslel, že mít vlastní pražírnu je zlatý grál, ale pak, když jsme to spočítali do detailu, jsem přišel na to, že by možná stálo za to tuhle hypotézu prověřit.“

V COKAFE tak podle Richarda Maulera přišli na to, že je lepší pražení přenechat někomu, kdo to umí lépe, má větší zkušenosti, lepší stroje a dostatečné množství lidí s určitým know-how. „Když mu odpadne jeden člověk, tak se nic neděje. Nám, když odpadl jeden člověk, tak se hodně dělo. Jonáš, se kterým jsme pražírnu otevírali, nám odešel a měli jsme tady Kateřinu, která se to relativně rychle a dobře naučila, ale také se po téměř devíti letech spolupráce rozhodla posunout dále. Opět jsme narazili na limity personálu.“

Je tedy výhodnější si od někoho kávu nakoupit? „Když ji nakoupíte v dobré spolupráci, tak ano. Každopádně kdybychom se na spolupráci nedomluvili s Father's, nejspíš bychom si dále pražili sami. Vlastně jsme vůbec nehledali nového dodavatele, tahle spolupráce vykrystalizovala docela nečekaně a v ten nejlepší možný čas. Ale to se tak často s těmi nejlepšími věcmi v životě stává“ říká Richard Mauler.

„U pražírny je opravdu důležitá její velikost. Člověk se dostane k nejlepším kávám až od určité chvíle, případně musí mít hodně ostré lokty a nakupovat si části sklizní. V některých chvílích mu třeba neprodají to nejlepší kafe, protože je k mání jen ve větším množství. Když naopak koupí všechno, tak mu zrna leží na skladě a není schopen je rychle prodat, zestárnou a už to není tak dobré kafe. Je to náročné a provoz kaváren a pražení kávy jsou opravdu dva rozdílné byznysy. Fungovat to určitě může, jsou kavárny a pražírny, které fungují společně dlouhodobě, ale myslím si, že je to úplně jiný styl podnikání,“ říká Petr Kvasnička.

Pražírna, kterou COKAFE provozovalo ve své kavárně v Dolních Vítkovicích, už nepraží. „Bude se asi prodávat, případně si ji necháme jako vzpomínkový artefakt,” žertuje Richard Mauler. “Všechno kafe převezeme k Petrovi, který bude nadále pražit pro nás. Brand bude COKAFE a naše balíčky kávy si lidé budou moci nadále kupovat v našich kavárnách nebo na eshopu,“ říká Richard Mauler, který se chce nyní zaměřit na zlepšení služeb ve stávajících kavárnách.

„V poslední době jsme trošku opomněli naše kavárny, na které bychom se teď chtěli opět začít víc soustředit. Je potřeba se zaměřit na kvalitu služeb, personálu a produktů, nicméně spolupráce s Petrovým Father‘s bude velmi úzká, budeme společně kafe vybírat, testovat, Petr nám bude dělat pravidelnou kontrolu kvality na všech pobočkách a taky nám bude pravidelně ve spolupráci s námi školit naše baristy. Na tuto spolupráci se opravdu těším, věřím že v oblasti kávy nás to obrovsky posune směrem kupředu. Je to synergie dvou skvělých věcí, které měly společný začátek a teď se v nejlepší formě potkávají znovu,' uzavírá Richard Mauler.