Chytala proti Pastrňákovi, láká ji mužský hokej. Teď se brankářka chystá do Pekingu

Českým reprezentačním hokejistkám se v polovině listopadu povedl parádní kousek. Poprvé v historii si vybojovaly účast na olympijských hrách a v únoru se tak představí pod pěti kruhy v Pekingu.

Ke klíčovým postavám českého týmu patřila v olympijské kvalifikaci pětadvacetiletá brankářka Klára Peslarová, která pochází z Ostravy. „Ještě si neuvědomuji, co jsme dokázaly. Vím, že čím blíž olympiáda bude, tím víc mi to bude docházet. Je to prostě okamžik, na který čekám celou dobu,“ řekla pro patriotmagazin.cz opora švédského MoDo, ve kterém působí už čtvrtou sezonu.

Jak probíhaly oslavy? Byly bouřlivé?
Oslavy byly bouřlivé, opouštěly jsme kabinu pozdě v noci. Před třetí ráno jsem se přepravovala na letiště, takže se jelo non-stop.

Jak se do Pekingu těšíte? S jakými ambicemi do turnaje půjdete?
Těším se moc. Je to okamžik, na který každá holka čeká celou dobu. Nikdy předtím se nám nepovedlo dostat se na olympiádu. Určitě si to užijeme a odneseme si hodně vzpomínek. Máme určité ambice, skvělou partu a silný tým. Věřím, že můžeme hodně lidi překvapit.

Sport Vždy jsem dělal všechno pro tým, říká Ondřej Palát o své cestě na vrchol 23/11/2021

Dříve jste v jednom z rozhovorů řekla, že se u nás ženský hokej nebere moc vážně. Stále to tak vnímáte? A myslíte, že by to váš postup na hry mohl změnit?
Ženský hokej je stále v pozadí, lidi se na něho dívají skrz prsty a stále ho přirovnávají k tomu mužskému. Ovšem kdo sledoval naši kvalifikaci, ať už přímo na zimním stadionu, či doma u televize, tak si mohl všimnout naší kreativity a stylu hry. Jsem ráda, že i sledovanost během kvalifikace stoupla a věřím, že nám olympiáda pomůže.

A jak je to ve Švédsku, kde působíte? Vnímají tam hokej jinak?
Ve Švédsku jsou všechny zápasy vysílané v televizi, takže určitou popularitu to už má. Lidi na vás nehledí, když jim řeknete, že hrajete hokej. Jsou tady dva směry, ženský a mužský hokej. Nikdo to nespojuje dohromady, jelikož to ani nejde.

Dříve jste během hokeje ve Švédsku i pracovala. Platí to stále?
Ano, platí to stále. Ženský hokej je poloprofesionální. Klub vám zařídí ubytování, výstroj, nějaký malý příspěvek na stravu a pomůže najít práci. Pracuju ve společnosti ICA, což je obchodní řetězec, něco jako rohlik.cz, mám na starost online nákupy či vybalování zboží. Je to v rámci brigády, pět hodin denně, což není v rámci tréninku zlé.

Dá se hokejem v Evropě vůbec někde uživit?
Myslím si, že ve Švýcarsku, možná Maďarsku mají skvělé podmínky na to se hokejem uživit. Ale neznám kvalitu těchto soutěží.

Hokejisté chodí za penězi do Ruska, kam jste se dříve vydala i vy. Je to tam finančně jiné?
Rusko je profesionální, jste tam placení od hokeje. Pamatuji si být na zimáku od 9 do 14 hodin. Máte určitou přípravu, trénink na ledě i na suchu. Zařízenou stravu hned po tréninku. Byla to moje první zahraniční štace, bohužel kvůli zavedenému pravidlu o zákazu zahraničních gólmanů jsem Rusko po roce opustila.

Dříve jste řekla, že vás neláká USA. Změnilo se to?
Spojené státy mě nikdy nelákaly, co se týká vysoké školy spojené s hokejem. Chtěla jsem se vydat evropskou cestou a ničeho nelituji.

Myslíte, že byste se dokázala prosadit v ženské NHL? Láká vás to?
Už jsem byla oslovena Ivem Mockem, který je trenérem New Yorku Riveters, momentálně pro mě ale liga nemá dostatečný počet týmů a hráček. Ráda bych se dostala do ženské NHL, kde můžu poměřit síly i s hokejistkami, jako je Kendall Coyne, Hilary Knight či Nat Spooner. Bohužel tyto holky jsou v PWHPA, která se snaží zavést kvalitní ligu s podmínkami.

Co přesně to znamená?
Tyto hráčky v roce 2019 odešly v rámci bojkotu pro lepší podmínky z ženské NHL a založily si organizaci PWHPA , ve které proti sobě hrají zápasy. Je to organizace, která se věnuje podpoře profesionálního ženského hokeje.

Únorová olympiáda určitě bude šancí, kde se může zviditelnit ženský hokej i hokejisty samotné. Berete to jako příležitost?
Určitě to beru jako příležitost, ale stále je pro mě důležitý týmový úspěch, který stavím před individuální. Věřím, že by nám to mohlo přinést sponzory, ať už pro tým či hráčky samotné. Taky věřím ve větší pozornost médií a fanoušků.

Vy jste dlouho hokejově vyrůstala mezi kluky. Dokonce jste v chytala i proti Davidu Pastrňákovi. Jaký byl?
Proti Davidovi jsem hrála v žákovské kategorii. Pamatuji si takovou šestou až sedmou třídu, kdy jsme přijeli do Havířova a jediné, co nás zajímalo, bylo, zda hraje. David měl dar od Boha, byl strašně šikovný, skromný a stále usměvavý kluk. Vynikal a není divu, že se v mladém věku dostal až tam, kde je. Strašně mu to přeji a doufám, že se zase potkáme na olympiádě.

Krátce jste působila i v Porubě a chytala jste v mužském krajském přeboru. Jaká to byla zkušenost?
Byla jsem ráda, že jsem se mohla vrátit zpět do svého rodného týmu. Určitě tam ale nebylo tolik příležitosti, kolik jsem si představovala. Střely každopádně byly prudší, dalo se víc zapracovat na rychlosti.

V Porubě jste moc šancí nedostala, věřila jste ale, že kdyby příležitost přišla, tak byste se dokázala prosadit?
Byla jsem připravená ujmout se šance, kdyby nějaká přišla. Asi jsem byla i trochu naivní, když jsem si myslela, že bych mohla dostat nějaký start ve druhé lize.

Lákalo by vás ještě někdy zkusit mužský hokej, nebo už zůstanete u toho ženského?
Jsou brankářky v Německu (Jenny Hars), Finsku (Noora Raty) nebo Kanadě (Shannon Szabados), které to už dokázaly, ale taky jim věřili a nikdo na ně nehleděl jako na holky. Kdyby určitá příležitost přišla, ráda bych to zkusila.