Nejnovější zprávy: Legenda brazilské hudby poprvé v Česku. Gilberto Gil vystoupí na Colours of Ostrava Lidé v kraji chtějí řešit klima. Průzkum však ukázal, že neví, co mají dělat

Společnost

Chcete vidět hvězdy? Astronomové zvou na pozorování do Beskyd

​Už jste viděli stovky, ba i tisíce hvězd na noční obloze? Zažili jste už magii hvězdnaté noční oblohy? Pokud ne, můžete se v pátek 30. září odpoledne a večer zúčastnit v Beskydech v hotelu Charbulák na Gruni už jedenáctého ročníku akce nazvané Beskydská oblast tmavé oblohy.

Foto: Beskydská oblast tmavé oblohy, BOTO.CZ

Astronomové tam připravili v rámci celostátní akce Noc vědců program pro fanoušky astronomie. „Máme připraven přednáškový program v sále hotelu, souběžně bude venku možno pozorovat Slunce nebo budou moci návštěvníci možnost vzít si do ruky opravdový meteorit. Večer je připraveno pozorování noční oblohy,“ zvou organizátoři akce, kterými jsou Společnost pro meziplanetární hmotu a Česká astronomická společnost.

Organizátoři upozorňují, že kapacita sálu hotelu Charbulák je sice omezená, avšak vždy byla zatím pro tuto akci dostatečná. „Není proto potřeba se registrovat. Vstup je zdarma,“ zvou pořadatelé.

O tmě v Beskydech

Takzvaná Beskydská oblast tmavé oblohy se rozprostírá na česko-slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 kilometrů čtverečních a zahrnuje území obcí Staré Hamry, Bílá, Čeladná, Morávka, Krásná, Horní Bečva, Ostravice, Makov, Korňa, Turzovka, Vysoká nad Kysucou a Klokočov. Z toho sedm obcí leží na české straně a pět na slovenské. Ve velké většině jde o území spadající do CHKO Beskydy a CHKO Kysuce. Nejvyšším bodem v Beskydské oblasti tmavé oblohy je oblíbená Lysá hora.

Dnešní způsob využití elektřiny přináší do přírody problém nadměrného svícení, které vážně narušuje přirozené životní prostředí a chování živočichů i rostlin.

Toto světelné znečištění způsobují umělé zdroje světla – veřejné osvětlení, reklamní poutače, průmyslové objekty, nebo nákupní zóny.

V Beskydech lze pozorovat v noci až dva tisíce hvězd!

Světlo z umělých zdrojů osvětlení pak způsobuje zesvětlení oblohy. Obloha uprostřed velkoměst je navíc natolik světlá, že zde pouhým okem lze spatřit jen několik nejjasnějších hvězd. Ve středně velkých městech jsou to desítky, za městem až stovky hvězd.

Daleko od měst je pak možné pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd. A považte: v Beskydech je to kolem dvou tisíc hvězd na obloze! A na těch nejtmavších lokalitách na světě, například vrcholcích Havajských či Kanárských ostrovů, či v poušti Atacama v Chile, neosídlených oblastech Afriky či Austrálie, je to dokonce tři až čtyři tisíce hvězd.

Nízká hustota obyvatelstva v Beskydech jde ruku v ruce s malou mírou světelného znečištění. Platí jednoduché pravidlo, že čím blíže k lidským sídlům, tím více je příroda v noci narušena světlem z měst. Ve střední Evropě už je velice těžké nalézt místa s přírodně tmavou oblohou, tedy bez známek světelného znečištění. Beskydy bohužel mezi ně už nepatří. Ale i zde je obloha daleko tmavší, než na velké většině území střední Evropy. Proto je důležité snažit se tento stav zachovat, popřípadě zlepšit.

Uvidí účastníci Noci vědců mléčnou dráhu? Či meziplanetární prach?

A co se dá na jasné, bezměsíčné noci v Beskydech pozorovat? Například Mléčná dráha, tedy stříbřitý pás táhnoucí se přes celou oblohu. Ke spatření Mléčné dráhy stačí vyjet pár kilometrů za město. Avšak její nejkrásnější detaily spatříte pouze na tmavé obloze, daleko od světel umělého osvětlení. Také v Beskydech lze zažít úchvatný pohled na Mléčnou dráhu se spoustou tmavých oblastí, které jsou tvořeny mezihvězdným prachem zastiňujícím vzdálenější hvězdy. Nejhezčí části Mléčné dráhy lze spatřit na letní obloze v souhvězdích Labutě, Orla a Štítu.

V Beskydech je za ideálních podmínek vidět také zodiakální neboli zvířetníkové světlo. Jde o meziplanetární prach ve Sluneční soustavě, který je osvětlen Sluncem. Nejjasnější je nejblíže Slunci, tedy za soumraku či před svítáním jako šikmý kužel světla. Pozorovat ho lze v období kolem podzimní rovnodennosti, kdy je nejlépe viditelné ráno před svítáním nad východním obzorem.

V noci světélkují živočichové, houby, prvoci i bakterie

A dokonce i polární záře. Ano, i do našich zeměpisných šířek může čas od času polární záře zasahovat. Nejčastěji je tento jev viditelný z polárních oblastí. Polární záře souvisí se sluneční aktivitou. V Beskydech lze také pozorovat takzvaný airglow, tedy záření vzduchu.

V Beskydech lze také pozorovat takzvané bioluminiscence. Co to je? Snad každý jsme už někdy viděli světélkovat světlušky. To však nejsou jediní zástupci světélkujících organismů. Na světě existuje 620 druhů světélkujících zvířat, 18 druhů hub, 13 prvoků a 2 druhy bakterií. Mohou to být červi, pavouci, hlemýždi, medúzy, vodní mikroorganismy a další. V Beskydech je pak reálná možnost spatřit „světélkující dřevo“, nebo houby. Ideální je k tomu teplá letní noc po dešti. Mechanismus světélkování dřeva je skryt v houbách – nesvětélkuje strom, ale houby, které ho rozkládají. Ideální jsou proto staré ztrouchnivělé pařezy.

Dotek meteoritů, vážky a vesmír dalekohledy

A co astronomové pro návštěvníky Noci vědců v pátek 30. září na Gruni u hotelu Charbulák připravili? Od 15.30 hodin to bude komentovaná ukázka Boženy Solarové Sluneční počasí na vlastní kůži, v 16.20 hodin to bude komentovaná ukázka Jaroslava Filipa Meteority na dotek.

Od 17.45 hodin to bude přednáška Veroniky Kornové Pohled do světa beskydských vážek, od 18.50 hodin to bude povídání Tomáše Kubici nazvané Jak jsem viděl hvězdárny a parky tmavé oblohy amerického Středozápadu.

Samotné pozorování beskydské noční oblohy začíná ve 20 hodin a potrvá do 23.30 hodin. Návštěvníci akce budou moci pozorovat hvězdné nebe bez světelného smogu dalekohledy, v případě nepříznivého počasí připravili organizátoři náhradní program Zvuky noci.