Cesta do Dakaru: Jeden „všední“ den v nádherné zemi jménem Mali

Dvanáctidílný seriál, který pro Magazín PATRIOT připravil fotograf Petr Šigut, čtenářům přiblíží letošní dobrodružství na cestě po stopách první účasti Karla Lopraise na slavné Rallye Paříž Dakar. Bezprostřední postřehy doplňují unikátní africké fotky Petra Šiguta.

Prach na fotbalovém hřišti se usadil, my se usadili do aut, rozdali malým fotbalistům čokolády a nějaké bonbony, srdečně se rozloučili a vyrazili jsme hledat cestu k řece, protože koupel by nám rozhodně prospěla. Slipy a trika jsme měli tolikrát převrácené, že byly ze všech stran stejné špinavé a my byli tak k nepoznání, že jsme se poznávali jen po hlase.

Konečně jsme našli převoz, nalodili nás vedle oslíka, který vezl mlýnek na mouku a pár místních na druhou stranu, kde jak nám jeden poradil, můžeme přespat u řeky a nikdo nás nebude otravovat a nic chtít. Utábořili jsme se hned naproti řeky, vedle nás bydlel rybář, který nám hrdě ukazoval své úlovky, sítě, dvě staré loďky a kačeny.

Nějaká starší žena nám zametla spadané listí, my roztáhli houpací síť, já rozložil lehátko a ohřál skvělou rajskou v plechovce.

Začíná se stmívat, je veliké teplo, kulaté červené kolo zapadá do řeky, v korunách nade mnou se honí velicí sytě modří ptáci, samečci z říše hmyzu rozehrávají veliký koncert pro své družky, naproti v řece se koupe rodinka hrochů, převozník veze poslední opozdilce na druhý břeh, děti rybáře dovádějí ve vodě.

Pozoruji celé to dění s myšlenku v hlavě, může takto vypadat ráj? Než stačím říct že jo, tak se objeví jeden místní, který má o naše zdraví a život veliké obavy.

Budu tady s vámi a hlídat vás celou noc, aby se vám něco nestalo, říká statečně, s díky odmítáme, dáme mu za ochotu nás ochránit před bandity jeden energidrink a většina uléhá snít své sny. Já rozkládám stativ a jdu pracovat.

Vstávám za rozednění a jdu fotit život u řeky, vidím dlouhou dřevěnou loďku, která veze děti do škol, sleduji rybáře, který háže do vody síťě, aby měl čím večer nakrmit svou rodinku, vidím prodavače ovoce, chleba, sleduji převozníky, jak se přibližují s velikou námahou k břehu, aby nabrali další cestující, ženy myjí nádobí, prostě začíná jeden všední den v nádherné zemi jménem Mali.