Česká herecká plejáda zářila v melioračním dramatu z Opavska

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Muž s orlem a slepicí, jak už název napovídá, představuje nevyhraněnou kuriozitu z doby normalizační temnoty. Ivo Novák jej natočil podle předlohy opavsko-ostravského spisovatele Miroslava Rafaje, ale děj se přenesl do podivného bezčasí, kterému chybí bližší prostorové ukotvení.

Psychologické drama nevyzrálého mladíka s tetováním na hrudi by se mohlo odehrávat kdekoliv na samotě, kam právě sezónní dělníci přijeli pokládat melioraci. Podstatní jsou především ti dělníci, protože Rafajova předloha zaujala ve své době více svým socialistický laděním, než konkrétním prostředím.

Přesto je z neutěšených záběrů plných bahna a deště cítit i něco hmatatelně regionálního. Zvláště, když se divák dokáže ztotožnit s podivnými existencemi dělníků na poli v maringotce, kteří celý děj marně čekají na vytoužený bojler, aby po měsíci, či dvou získali teplou vodu.

Příběh je postaven na nevyrovnaném mladíkovi, třiadvacetiletém Martinovi (Svatopluk Skopal), který neví, u jaké práce by se nejraději uchytil a zároveň utíká od své stávající manželky a dvouletého syna. Nakonec skončí jako traktorista v blíže neurčeném zapadákově. Jeho momentální partnerkou je sice pohledná prodavačka Manča (Jana Brejchová), která ovšem střídá milence podle právě probíhajících prací ve vesnici.

Mezi melioračními dělníky vyniká nenapodobitelný Josef Bláha, který se koupe nahý v sudu s vodou a peskuje nezkušeného frajera. Nakonec je to právě tenhle Bláhův dělník, který přiměje kolegy aby ukradli a upekli Mančinu kozu.

To ovšem není konec bizarností, tou největší je příchod nového parťáka Kvíčaly (Radoslav Brzobohatý), který v návalu žárlivosti zavraždil svého soka a po deseti letech lapáku se dostává na svěží vzduch. No a Kvíčala přebere Martinovi Manču. Otevírá se další rovina příběhu postavená na sporu frajírka s ostříleným mazákem.

Herecké obsazení je exkluzivní, kromě zmíněných es staré generace si ve snímku zahrála také Naďa Konvalinková (Martinova manželka), divák nepřijde o její nahé scény, Jan Kraus, Roman Skamene, Jiří Lábus, Karel Augusta nebo Lenka Kořínková. Ale také veteráni jako třeba Raul Schránil nebo Josef Beyvl.

Nejbizarnější je ovšem postava, kterou hraje Radek Brzobohatý, takový vrah ze žárlivosti, který dostává postupně navrch a ukazuje se jako charakternější postava než dospívající mladík, přidává snímku na notné ponurosti.

Zvláště, když Martina převáží k vlakovému nádraží a ještě jej k tomu vymáchá po cestě v bahně (nechtěně). Radek Brzobohatý je pak jedním z dalších pojítek, jehož nitky vedou k Moravskoslezskému kraji.

Ačkoliv by záběrům skutečně asi více slušelo Opavsko, kde odehrává Rafajova předloha, snímek byl natočen na Broumovsku.

Meliorace, což je jedno z témat snímku a především knižní předlohy patřily, k populární opatřením za normalizace. Jejich cílem bylo původně odvodňovat nebo naopak zavlažovat kritická místa v zemědělské krajině.

Jenže v posledním období meliorací v 70. a 80. letech 20. století často docházelo k neopodstatněným zásahům do krajiny. Řeky byly regulovány, koryta toků napřímena a prohloubena – zvýšila se jejich kapacita a zrychlil odtok. Nekoncepčnost se pak projevila třeba během katastrofálních povodní na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.

Režisér Ivo Novák se prosadil spíše jako eklektický tvůrce, kterému byly svěřovány rozmanité žánry od krimi až po komedie. Vynikl třeba v případě spolupráce na Zločinu v dívčí škole, podařil se mu Poklad byzantského kupce, realizoval veleúspěšné Léto s kovbojem a třeba úspěšný retro snímek Fešák Hubert.

Miroslav Rafaj (1934 - 1987) byl český lesní inženýr, redaktor a prozaik, bratr (dvojče) literárního kritika a básníka Oldřicha Rafaje. Pocházel od Rožnova pod Radhoštěm a absolvoval gymnázium v Novém Jičíně. Od roku 1960 žil v Opavě, kde do roku 1968 působil jako stavbyvedoucí a projektant v podniku zemědělských meliorací.

Pak řídil opavskou Okresní správu silnic a v letech 1971–1972, byl vedoucím odboru výstavby Městského národního výboru ve Vítkově. Roku 1973 se stal šéfredaktorem nakladatelství Profil v Ostravě. Zároveň se roku 1977 stal tajemníkem severomoravské pobočky normalizačního Svazu českých spisovatelů.

Náměty pro své prózy čerpal z prostředí, které osobně poznal. Jeho hrdinové v nich překonávají pracovní těžkosti a vzájemná nedorozumění. Zapomínají na osobní zájmy ve prospěch společného díla, čímž demonstrují zrání nového socialistického člověka.

Z prostředí meliorací v severomoravském pohraničí napsal například cyklus povídek Neustále kolem tebe (1963). O deset let později toto téma zopakoval v románové formě Obtíže rovin (1973).

Napsal i několik dramat a televizních her. Vedle Ivo Nováka jeho dílo pro televizi adaptovali ostřílení tvůrci spjatí s Ostravou: Alois Müller a Otakar Kosek.

Autor je filmový kritik a publicista