Černá kostka bude kompasem v moři informací, říká její ředitel Andrej Harmečko

Na ulici 28. října roste od jara minulého roku budova, která má potenciál stát se další dominantou Ostravy. Moderní knihovna Černá kostka pod jednou střechou propojí téměř milion knih Moravskoslezské vědecké knihovny s digitalizační laboratoří, kreativní dílnou i umělou inteligencí. Jak se z vize, která čekala přes dvacet let, stává klíčový bod budoucnosti regionu?

Černá kostka je klíčovým projektem, který region definitivně posouvá od průmyslové minulosti k technologické budoucnosti. O tom, co nový prostor pro vzdělávání, práci a setkávání lidem nabídne, jsme si povídali s ředitelem příspěvkové organizace Černá kostka Andrejem Harmečkem. V první části rozhovoru přišla řeč na jeho profesní cestu od jaderného inženýrství ke kultuře i na to, že je v dnešní době potřeba nabídnout zázemí pro novou generaci digitálních a kreativních služeb.

V životopise máte studium jaderného inženýrství, léta však vedete kulturní projekty a teď stojíte v čele Černé kostky. To zní jako výrazný profesní skok. Co k tomu vedlo?

Může to tak působit, ale já jsem byl vždycky kreativní člověk se zájmem o okolí a společnost. I přesto, že jsem po škole pracoval ve výzkumu a nějakou dobu podnikal, táhlo mě to k projektům s výraznějším společenským přesahem. Řekněme, že oblast jaderného inženýrství přece jen není ideální prostor pro společenskou interakci (úsměv).

Kudy tedy vedla vaše cesta k Černé kostce?

Dlouhodobě jsem měl pocit, že pokud chceme změnit prostředí kolem sebe a posouvat region dál, nestačí jen očekávat změnu od ostatních. I proto jsem v roce 2008 začal organizovat Shakespearovské slavnosti v Ostravě, a v roce 2011 založil kulturní centrum Cooltour.

Během covidu se situace kulturních institucí značně zkomplikovala a rozhodli jsme se činnost Cooltouru po 10 letech ukončit. Černá kostka pro mě byla přirozeným dalším krokem, který představuje možnost přispět k tomu, aby místo, kde žijeme, bylo kvalitnější, inspirativnější a aby dávalo smysl i pro další generace.

Na Černou kostku čekáme od roku 2004. Co bylo hlavní motivací projekt po takové době obnovit a začít stavět?

Je pravda, že u samotného zrodu projektu jsem nebyl – k Černé kostce jsem se připojil až v posledních letech, kdy už byl projekt znovu aktivně připravován. Z mého pohledu šlo o dlouhodobou vizi Moravskoslezského kraje, která čekala na správný okamžik. A ten přišel ve chvíli, kdy se podařilo zajistit financování a zároveň se začala výrazněji řešit transformace regionu.

Vizualizace: se souhlasem Kuba & Pilař Architekti

Jak moc se musel projekt proměnit, aby obstál i po více než 20 letech?

Zásadně. Od roku 2004 se svět posunul obrovským tempem. Tehdy se řešila spolehlivost CD-ROM jako nosičů dat. Dnes pracujeme s cloudovými technologiemi, digitalizací a umělou inteligencí. Už nedává smysl stavět budovu jako pouhý archiv knih. Černá kostka musí nabídnout zázemí pro novou generaci digitálních a kreativních služeb. V dnešní době je důležité, aby se stala hlavně kompasem v zahlcujícím moři informací. Institucí, která pomáhá se v nich orientovat, kriticky je vyhodnocovat a pracovat s nimi.

Často se mluví o tom, že Černá kostka čerpá inspiraci u severských knihoven. V čem konkrétně jsou pro vás vzorem?

Inspirují nás hlavně tím, jakou roli ve společnosti hrají. Jsou to přirozená centra setkávání, seberealizace a komunitního života. Skandinávské ikony jako helsinská Oodi nebo Dokk1 v Aarhusu jsou postavené na tom, že dávají lidem prostor pro jejich vlastní nápady a zájmy. Jsou to živá místa, která jsou plná návštěvníků od rána do pozdních hodin. Lidé různého věku i zájmů se střídají podle denního rytmu a konkrétního programu. Člověk se tam cítí přirozeně a vítaně.

Naším cílem samozřejmě není snažit se do puntíku kopírovat co funguje jinde, ale přetavit tyto principy do podoby, která bude dávat smysl tady u nás, lidem v Moravskoslezském kraji.

V příštím díle rozhovoru se podíváme na to, jak bude Černá kostka fungovat v praxi. Dočtete se více o jednotlivých prostorách budovy, technologiích i programu pro širokou veřejnost.

Černá kostka je klíčovým transformačním projektem Moravskoslezského kraje, který region posouvá od průmyslové minulosti k technologické budoucnosti. Stavba vzniká díky podpoře fondu Operačního programu Spravedlivá transformace, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo životního prostředí. Další náklady pokryje Moravskoslezský kraj a spolufinancování z rozpočtu statutárního města Ostravy.

Celý rozhovor si můžete přečíst v červnovém tištěném vydání Magazínu PATRIOT.