Nejnovější zprávy: Dubina má zmodernizovanou tramvajovou trať. Bude tišší, rychlejší i levandulová Poruba doma ve šlágru nestačila na Vsetín. V sobotu vyzve Prostějov

Gastronomie

Bývalý šéfkuchař na zahradě chová šneky. Na trh dodává luxusní pochoutky

Pavel Karch z Písku, který leží mezi Jablunkovem a polskými hranicemi, dříve býval kuchařem i šéfkuchařem. Své zkušenosti z gastronomie využil a spojil je s chovem šneků.

Ilustrační foto: Pixabay.com

Obec Písek, která leží v těsné blízkosti polských hranic, není příliš známá. Do povědomí ji však dostává Pavel Karch se svou šnečí farmou Karch Snail Farm.

Šnekům se jako první začal věnovat jeho tchán, jenž si pořídil mateční stádo, které obsahovalo několik desítek tisíc kusů dospělých jedinců. Tehdy je začal doma množit a chovat. Pak se k němu přidal jeho bratr a zhruba po roce i Pavel. „Taky jsem si koupil mateční stádo, na zahradě jsem si postavil šnečí ohrady a čekal jsem, co se bude dít,“ vzpomíná pro patriotmagazin.cz. Začátky však vůbec dobré nebyly. „Všichni jsme se hodně trápili. Rady, které jsme dostali, totiž vůbec nefungovaly. Na to jsme ale bohužel přišli až po několika letech,“ dodal.

Bylo proto třeba, aby si chovatelé z Beskyd našli svou vlastní cestu. A to se nakonec taky povedlo. „Byl to však boj, těžká metoda pokus omyl. Chtěli jsme prodávat do ciziny, ale když jim nabídnete tunu šneků, tak to je, jako byste chtěli prodat obchodním řetězcům jednu kostku másla. A to je nic,“ prohodil Pavel Karch, jenž celý život vaří a vymýšlí své recepty. A tak se rozhodl, že si pořídí zpracovnu, připraví šnečí pokrmy a začne je nabízet na trh. „Naštěstí to zafungovalo. Náš chov mi na naše výrobky stačí,“ poukazuje chovatel na šneky naložené v oleji, šneky s bylinkovým máslem nebo šneky s parmskou šunkou. „Děláme taky paštiky nebo špízky. Ze šneků jde zpracovat všechno, stačí se jen lidem trefit do chuti. Já však nepustím na trh nic dříve, než to chutná i mně,“ říká.

Jsou lidé, kteří pokrmy ze šneků ani neochutnají. Někteří ale zkusí a do této specifické chutě se zamilují. „Šnek má svou chuť. Zvláště zemitou, mechovou, houbovou. S mými úpravami docílím chutí, které potřebuji,“ pokračuje Pavel Karch, jemuž s podnikáním pomáhá i manželka s bratrem.


Pavel Karch. Foto: Petr Sobol

Šnečí produkty nabízí na cateringy či do vinoték a dárkových síní, má však taky vlastní e-shop. Zboží přitom posílá vždy jen v pondělky a úterky. „Máme speciální termoboxy s pasivním chlazením. Nesmí to mít ani o stupeň víc,“ upřesňuje Pavel Karch, jenž vyzdvihuje taky vysoké nutriční hodnoty, které šnečí maso ukrývá. „Má skoro stejné hodnoty jako pravá svíčková. Je to velmi kvalitní maso s vysokým obsahem bílkovin. Taky je skoro bez tuku, proto je oblíbené i mezi sportovci,“ prozradil.

Než se však šnek dostane na talíř, je třeba zvládnout náročný chov. „Máme své líhně, ve kterých je množíme. Jakmile se vylíhnou, tak jdou do ohrádky, ve které žijí. Je třeba, aby v ní měli vlhkost, proto musíme stále zavlažovat. Kdybychom to nedělali, tak se zahybernují, klidně i na měsíc usnou a nestihnou nám dorůst,“ prozradil.

Malé šnečky dává do ohrádky koncem května. „To je tam okolo 50 až 70 tisíc kusů vylíhnutých z vajíček. Chov máme na tunu, tolik ale nikdy nevysbíráme. Něco padne přírodně, něco sní predátoři, jako jsou myši nebo rejsci,“ uvedl Pavel. Vysbírání šneků by mělo ideálně proběhnout na konci desátého měsíce. „Můžeme vysbírat 400, ale taky klidně 800 kilo šneků. Jednou jsme však vysbírali jen 250 kilo,“ dodává Karch, který během chovu nepoužívá žádnou chemii. Samotný sběr pak trvá klidně i tři týdny. „Máme vysoký porost, oni jsou tak schovaní úplně všude,“ usmívá se.

Šneky, kteří nedorostou do správné velikosti, prodává jako krmení pro ještěrky, případně do zoologických zahrad coby potravu pro ryby. A ze zbytku pak po celý rok připravuje své produkty. „Potom, co šneky vyčistíme, je přenesme pod kamennou stodolu. Tam mají speciální teplotu, ve které se během zimy zahybernují. Klidně tak vydrží i pět měsíců a my z nich krásně čerpáme. Vše, co děláme, je čerstvé. Vezmu si tolik šneků, kolik potřebuju, a můžu jít vařit,“ uzavřel Karch.