Proměny kraje
08/10/2021 Petr Broulík

Byla to válka, ale zvládli jsme ji. Zdravotníci vypověděli, čím si v covidu prošli

Jen pro ten dnešní den... Tak se jmenuje nesmrtelná písnička, kterou Oldřich Nový zpívá v nezapomenutelném filmovém klenotu Kristián. A takový název nesl i koncert Melody Makers, kterým včera Moravskoslezský kraj poděkoval zdravotníkům všech svých nemocničních zařízení a záchranářům za jejich nasazení a nebývale těžkou práci při zvládání všech dosavadních vln koronavirové pandemie.

Koncertu se kromě hejtmana Ivo Vondráka a jeho náměstků zúčastnil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zástupci všech nemocnic mezi známými swingovými šlágry převzali od hejtmana a jeho náměstků skleněná srdce a ocenění. Aulu VŠB-Technické univerzity Ostrava zaplnili včera večer právě lékaři a sestry z osmnácti nemocnic z celého kraje a také Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje.

„Dnes jsem si prohlédl soubor deseti fotografií, které získaly Czech Press Foto. Je na nich deset tváří sestřiček z covidária Fakultní nemocnice Bulovka. Z těch fotek nelze vybrat jen tu nejlepší, všechny zaslouží nejvyšší ocenění. Proto ani my nebudeme oceňovat ty nejlepší sestry při pandemii, protože by to nebylo fér vůči ostatním. Chceme poděkovat všem tímto koncertem,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Pandemie zvýšila prestiž zdravotníků, řekl Adam Vojtěch

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch řekl, že v této době možná ještě více oceňujeme, co pro nás zdravotníci dělají. „Ten poslední rok byl mimořádný a naše zdravotnictví zažilo něco, co nezažilo desítky, možná sto let. Nikdo nikdy nezažil, aby byly v nemocnicích vyblokovány všechny kapacity lůžkové péče a zdravotníci to přitom zažívali několik měsíců. Pozitivní na pandemii ovšem je, že se zvýšila prestiž pracovníků ve zdravotnictví a výrazně se u mladých zvýšil zájem o studium ve zdravotnictví. Ale dělejme vše pro to, abychom už takovou dobu nemuseli zažít,“ řekl ministr.

Zakladatel Melody Makers Ondřej Havelka sice nemohl se svým „prvorepublikovým“ souborem v Ostravě-Porubě ze zdravotních důvodů vystoupit, ovšem nahradil ho jeho syn Vojtěch Havelka a s dlouholetým členem Melody Makers Martinem Zbrožkem také celé poděkování zdravotníkům trochu moderovali. Snažili se totiž humorně vyplnit chvíle, kdy zástupci nemocnic přebírali na pódiu uznání a skleněná srdce.

Foto: Petr Broulík

Melody Makers zahráli během večera věčně zelené swingové písně, třeba Děkuji, bylo to krásné, děkuji, Jen pro ten dnešní den, jazzovou hymnu Glenna Millera In The Mood, Jedu nocí se svým koněm sám a další známé songy. Zdravotníci mohli zhlédnout i módní přehlídky prvorepublikové módy a taneční retro vystoupení.

Už nám nikdo nikoho s covidem nevezme

Jednotlivé nemocnice se představily v krátkých filmových vstupech, ve většině z nich byly vyzdviženy i sestry a pracovníci nemocnic a vedení jim děkovalo za práci v nejhorších chvílích pandemie.

„Bylo období, kdy v celé nemocnici v Karviné-Ráji bylo šedesát, ale i osmdesát pacientů s covidem. V té době se personál nejvíc semkl. Karviná se zviditelnila i tím, že v dobách největší pandemie se u nás prováděly studie antigenních testů, jejichž výsledky pak byly publikovány v prestižním zahraničním tisku,“ řekl například náměstek pro léčebnou péči Miroslav Homza.

Primářka interního oddělení Třinecké nemocnice Marie Kollárová zavzpomínala, že přestože zpočátku si z jejich nemocnice přebírali pacienty infekční oddělení okolních nemocnic, ve svých poznámkách má loni 1. září zaznamenáno: Už nám nikdo nikoho s covidem nevezme.

„Spousta lidí umírala, přišli k nám ve stavu, kdy i ventilační péče nepomohla. Pár lidí z nemocnice pracovně vyhořelo, někteří nás opustili, ale mám pocit, že jsme byli všichni v těch nejhorších údobích semknuti jako jeden člověk,“ říká Marie Kollárová, která nezažila nic podobného za pětatřicet let, co v nemocnici pracuje.

Zavedli covid kávu. Po sté první ředitel personálu poděkoval

Ředitel Nemocnice s poliklinikou Havířov Norbert Schellong řekl, že pandemie byla pro některé jeho zaměstnance velký šok a do té doby nepředstavitelný nápor. „Spousta věcí se řešila za pochodu, měli jsme takový termín covid káva, což byla pravidelná moje schůzka s náměstky. Za mě všem zaměstnancům klobouk dolů. Už jsem jim poděkoval stokrát a dnes tak činím po sto prvé,“ řekl.

Ředitel Karvinské hornické nemocnice Tomáš Canibal popsal, jak bylo v pandemii pro všechny zaměstnance všechno nové. „Museli jsme improvizovat ze dne na den, vytvořili jsme nové směrnice a postupy a za pár dní jsme je měnili, protože se ukázalo, že nebyly patřičně dokonalé. Ale kolektiv se propojil, všichni pracovali všude a zjistili, že práce na jiných odděleních je všude důležitá. Pevně doufám, že epidemie skončí a minimálně sto let tady nebude,“ řekl Tomáš Canibal.

Ukázalo se, že někteří mají v torně maršálskou hůl

Předsedkyně představenstva Nemocnice AGEL Český Těšín Barbora Zbránková řekla, že díky pandemii se zlepšila komunikace v této nemocnici. „Ukázalo se také, že mezi námi jsou jedinci, kteří jsou nedocenění a mají ve svých tornách maršálskou hůl. Viděli jsme lidi, kteří takovou náročnou situaci dobře zvládají. Došlo ke stmelení kolektivu, ale samozřejmě byli i tací, kteří to nevydrželi a odešli na neschopenku. Ale celkově to nemocnici posílilo,“ řekl Barbora Zbránková.

Bílovecká nemocnice neměla infekční oddělení a musela v době pandemie zřídit dvě covidové jednotky. „Samozřejmě u řady zaměstnanců byl lidský strach o sebe, o své blízké, o děti, protože z těchto oddělení pak šli domů a pak zpět do služby. Přišli jsme na věci, které jsme neuměli, najednou si umíme namíchat desinfekci. Překvapilo mě, že bez řečí přehodili výhybku z následné péče a personál pracoval. Lidé se museli naučit nové věci během chviličky a nikdo se z toho opravdu nekácel,“ řekl ředitel Bílovecké nemocnice Josef Zajíc.

Sestra z Jablunkova dostala i povolávací rozkaz na Slovensko

Ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant řekl, že celá tato páteřní nemocnice v kraji se musela v loňském březnu uzavřít a vytvořit velké covidové pracoviště. „Leželo u nás až dvě stě padesát pacientů s covidem. Máme před všemi zaměstnanci velkou úctu,“ řekl Jiří Havrlant

Místopředsedkyně představenstva Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí Yvona Placzková řekla, že zdravotníci byli skutečně pandemií vyčerpaní. „Poznali jsme, že jsme jeden velký tým a nasazení veškerého personálu a zdravotníků bylo maximální. Děkuji všem pracovníkům za profesionalitu, lidskost a obětavost,“ řekla Yvona Placzková.

Předseda představenstva Nemocnice Jablunkov Jan Zawada připomněl, že doba pandemie byla hodně hektická. „Máme zhruba padesát procent personálu ze Slovenska, takže příhraniční přejezdy byly někdy úplně šílené, dokonce naše jedna sestřička dostala takzvaný povolávací rozkaz a musela nastoupit na Slovensku do nemocnice. Takže nervy byly úplně neskutečné. Lidi si však uvědomili, co se může opravdu zcela nečekaně stát a že je třeba zkoušet netradiční postupy. Nechtěl bych, aby se to v takové míře vrátilo, ale pokud ano, budeme mít na co navazovat,“ řekl Jan Zawada.

V první vlně zdravotníci všechno nacvičili, v dalších jeli naostro

Ředitel Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov Ladislav Václavec řekl, že doba covidová ukázala, jak funguje zdravotnictví v bojových podmínkách. „Kdy kolem nás byla všude infekce a museli jsme léčit nejen běžné nemoci, ale i infekční pacienty, kteří mohou nakazit celé okolí kolem sebe. Pánbůh nás má rád a proto bylo dobře, že první vlna proběhla v určitém pokojném duchu, kdy jsme si všechno mohli nacvičit a v těch dalších vlnách už jsme jeli opravdu naostro,“ řekl Ladislav Václavec.

A dodal, že covidová doba ukázala celé společnosti, že jsou i jiné hodnoty než honba za ziskem a ekonomickým růstem. „Ale že největší hodnotou je zdraví nás a našich blízkých. A že umíme zatáhnout za jeden provaz,“ řekl.

Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Nemocnice ve Frýdku-Místku Jarmila Dostálová zdůraznila, že její nemocnice byla první, která začala v regionu přijímat pacienty s covidem. „Dali jsme hlavy dohromady, pracovali jsme i o víkendech. Bylo to náročné, neměli jsme se koho zeptat, jak na to, byl nedostatek pomůcek, naučili jsme se je díky vědcům z Brna sterilizovat a opakovaně používat. Opravdu klobouk dolů, jak se s tím naši lidé pobili, a není slov, jak jim poděkovat, ani čím jim poděkovat. Kolektivy se sepjaly, změnil se režim, a i v době, kdy jsme měli dvě stě zdravotníků nemocných, se všechno dobře zvládlo,“ řekla Jarmila Dostálová.

Kdyby zdravotnictví u nás nebylo na úrovni, měli bychom více než 30 tisíc mrtvých

Ředitel Bohumínské městské nemocnice Svatopluk Němeček dodal, že zaměstnanci této malé nemocnice s malým počtem personálu se vypořádali i s tím, že zpočátku bylo zajištění záležitostí ze strany ministerstva a centrálních orgánů poměrně chaotické.

„Z pandemie jsme si odnesli to, že čeští zdravotníci jsou schopni se vypořádat i s těžkými situacemi a jsem přesvědčen, že kdyby Česká republika nedisponovala takovým zdravotnictvím na výši, jaké má, dopadla by situace u nás mnohem hůře a měli bychom asi více než třicet tisíc mrtvých, kterými to zatím skončilo,“ řekl Svatopluk Němeček.

Primář oddělení ARO Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice Tomáš Málek řekl, že jeho nemocnice neměla techniku a ventilátory. „Bylo to strašně stresující, nikdo nevěděl, kdy to skončí. V nemocnici ulehly celé rodiny a mnozí lidé utrpěli veliké ztráty a bolest, protože ne vždy to dopadlo dobře. To bylo strašně smutné vidět. Přišly obavy o zdraví pracovníků, ale nakonec jsme vše zvládli dobře. Jsem pyšný na všechny spolupracovníky a je úžasné, že kolem sebe v nemocnici máme takové skvělé lidi,“ řekl Tomáš Málek.

SARS byl daleko, koronavirus vyřadil téměř polovinu zaměstnanců

Místopředsedkyně představenstva Nemocnice AGEL podhorská Marcela Kadlecová řekla, že si pandemii nedovedla zpočátku představit. „Když v Asii proběhla choroba SARS, vnímali jsme to jako velké neštěstí, ale bylo to něco, co se nás vlastně netýkalo. Bylo to hodně daleko a ani jsme si nedovedli představit, že by to mohlo přijít i k nám,“ řekla Marcela Kadlecová.

Když přišla pandemie koronaviru, byli najednou nemocní lékaři a sestry a veškerý personál v nemocnici. „V té největší vlně jsme měli téměř polovinu zaměstnanců nemocných. Krásné byly momenty, kdy nám děkovali cizí lidé, kdy nám byli vděčni, že vůbec jsme,“ dodala Marcela Kadlecová.

Ředitel Slezské nemocnice v Opavě Karel Seibert řekl, že v nejhorší době měla nemocnice 125 pozitivních hospitalizovaných pacientů na covid-19 a k tomu 130 zaměstnanců v karanténě.

„Velice dobře jsme zvládli každou vlnu, která přišla. Tudíž z nich máme poznatky a jsme připraveni na další vlny, protože máme velkou proočkovanou zaměstnanců i obyvatel měst, takže doufáme, že nebude taková potřeba intenzivních lůžek jako v minulosti,“ doufá Karel Seibert.

Žádná kytice to velké díky zdravotníkům nevyjádří

Náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Městské nemocnice v Ostravě Kateřina Kyselá uvedla, že tato nemocnice byla druhou nejvíce zatíženou nemocnicí v Moravskoslezském kraji.

„Zaměstnanci tu zátěž zvládali bravurně, byť to ne vždy u pacientů končilo úplně šťastně. Patří jim velmi velké díky a žádné souvětí ani žádná kytice to velké díky dostatečně nevyjádří,“ řekla Kateřina Kyselá.

Ředitel Městské nemocnice v Odrách Martin Šmaus řekl, že jeho nemocnice do toho „vlétla“. „Nemohli jsme se před pandemií zavřít nebo někam utéct, nemohli jsme se z toho vyzout. Bylo to těžké a náročné. Ocitli jsme se ze dne na den ve válce a všechno bylo dělané na mírovou dobu. Problém se ukázal snad se vším. Měli jsme třetinu nemocných zaměstnanců, nešel kyslík, měli jsme ho málo, umírala nám na covid spousta pacientů a bylo to velice nepříjemné,“ řekl.

Manažerka ošetřovatelské péče Nemocnice AGEL v Novém Jičíně Eva Jalůvková řekla, že pandemie byla čekanou bombou.

„Už jsme věděli, jak se k tomu svět staví, a vytvořili jsme v tu chvíli takovou velkou rodinu. Zaslouží si všichni obdiv. Říkám každému, aby si na všem zlém vzal něco pozitivního, a u nás se to odrazilo tak, že se stmelily kolektivy, od kterých bychom to vůbec nečekali, a že sestřičky od malých dětí dokázaly ošetřovat dospělé pacienty nebo opačně. Věřím, že v srdci každého zdravotníka je ještě místo na nějaké překvapení a myslím, že v době covidu jsme to měli v naší novojičínské nemocnici perfektně zorganizované,“ řekla Eva Jalůvková.

A některé zdravotníky v aule poté rozesmála těmito slovy. „Neříkám hurá do toho, ale myslím si, že bychom v našem kraji zvládli i takovou menší podzimní vlnku covidu, jak pořád za hranicemi straší,“ řekla Eva Jalůvková.

Ředitel Záchranné služby Moravskoslezského kraje Roman Gřegoř řekl, že pandemie před záchranáře postavila do té doby nezažité úkoly. „Nikdy jsme nebyli pod takovou zátěží. V první vlně jsme vezli do nemocnic přes šest tisíc lidí s prokázaným covidem, ve druhé vlně do skončení nouzového stavu jich bylo sedm tisíc sedm set. Byli jsme první, kteří s těmi lidmi byli v kontaktu. Nikdy jsem nevěřil, co všechno budeme schopni zvládnout,“ řekl Roman Gřegoř.

Sdílejte článek