Nejnovější zprávy: Nemocnice zatěžují senioři s covidem. Nepotřebují hospitalizaci, ale domovy je nechtějí vzít zpět Slavný tenisový šampion začínal jako sběrač míčků. Poznáte ho?

Společnost

Budoucnost dopravy? Zadáte požadavek a přijede auto, dodávka nebo autobus, říká Jakub Unucka

Když dokážeme co nejvíce aut nahradit veřejnou dopravou, můžeme udělat velké věci, říká ​náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a chytrý region Jakub Unucka.

Jakub Unucka. Foto: Vladimír Pryček

Až skončí toto volební období a budou se probírat úspěchy a neúspěchy politiků, tak vám dost možná zůstane nálepka „ten co zařídil Rudnou“.
Kdyby to mělo být jen o Rudné, tak to určitě není žádný velký úspěch, jelikož se udělalo jen to, co bylo třeba. Ale jasně, je lepší, když se jezdí od roku 2019, než čekat do roku 2027, kdy to mělo ŘSD v harmonogramu….

O čem byste tedy chtěl, aby se v souvisloti s vámi mluvilo?
Za největší úspěch považuji zkvalitnění autobusové dopravy. Jsme jediný kraj, kde jezdí nové autobusy. V některých krajích nejsou schopni si tuto věc vysoutěžit a raději zvažují založení vlastního dopravního podniku. Což je podle mě úplně blbě. Kraj přeci není dopravce!

Z čeho plyne tato neschopnost? V čem jsme u nás lepší?
Nejsou schopni napsat správně zadávací dokumentaci, nemají správný tým lidí, kteří jsou schopni odpovídat na otázky, mají špatně nastavená kritéria, atd. V našem kraji jsme provedli šestnáct výběrových řízení a šestnáct z nich se dokončilo a provedlo. Jsem rád, že se rozhýbal KODIS, který je dopravním koordinátorem. I přesto, že byl vyhodnocen jako jeden z nejlepších v České republice, tak je zatím stejně jako většina dopravních koordinátorů trošku pozadu.

V čem?
Pořád ještě uvažují optikou 90 let, kdy se jezdilo do práce na směny na šest hodin ráno a vracelo se okolo půl třetí odpoledne. Dnes už má ale spousta lidí pružnou pracovní dobu a jezdí se do práce mezi šestou a půl devátou. Je třeba se tomu přizpůsobit a bez IT služeb to jednoduše není možné. Donutit koordinátory, aby vycházeli z analýzy dat, je velmi složité. Protože papír a excel…..

Slyšel jsem názory, že autobusová doprava v našem kraji sice opravdu funguje a spojů je tady velmi mnoho, někdy snad až příliš.
Díky tomu, že jsme vysoutěžili opravdu výhodně, mohli jsme i s novými autobusy nabídnout v některých oblastech navýšení počtu spojů. S tím, že se povede získat nové cestující a získáme příjmy z tržeb za jízdné. Ale tady právě narazil papír a excel na realitu. Nefunguje to.

Proč?
Máme k dispozici data od mobilních operátorů a zjistili jsme, jak se pohybují mobilní telefony po celé Ostravě. Díky tomu víme, že jsou obrovské dopravní toky třeba mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou-Porubou, ale žádný autobus tuto trasu nejezdí. Tady ale přichází na scénu město Ostrava, které chce, aby veškeré krajské autobusy končily někde na periférii města a lidé pak přestoupili na tramvaj.

A to je špatně?
Ne, ale pravdou je, že málokdo bude chtít jet z Havířova na Hranečník nebo z Frýdku Místku na Dubinu a pak půl hodiny cestovat přes město tramvají do Poruby. V tomto případě se lidem daleko více vyplatí jet autem. Je tedy dobré to vykomunikovat s městem tak, aby změnilo koncept a povolilo expresní autobusy, které by jezdily skrz katastr města. A jednání jsou na dobré cestě, začíná se víkendovými expresními spoji za nákupy do Karoliny z Orlové a Karviné.

A co kvalita autobusů a služeb v nich?
Lepší služby v autobusech už jen tak brzy mít nebudeme. Všechny jsou nové, nízkopodlažní, mají veškeré vymoženosti jako je wi-fi, klimatizaci, zásuvky. V tomto případě už více vylepšovat nemůžeme. Tedy po stránce hardware. Protože software určitě zlepšovat půjde.

Proč je pro vás doprava tak důležitá?
Protože automobilová doprava souvisí se znečištěním ovzduší. To je v našem kraji alfou a omegou a třeba i důvodem, které uvádí mladí lidé, kteří náš kraj opouštějí. Takže když dokážeme co nejvíce aut nahradit veřejnou dopravou, můžeme udělat velké věci.

Jak si to představujete?
Výměnou všech aut za elektromobily bychom si moc nepomohli. Stejně tak naši situaci nevyřeší jízdní kola, jelikož Ostrava není Kodaň a přítomnost kopců a sněhu tuhle metodu vylučuje. Řešením je dostat auta pryč z cesty úplně a nahradit několik aut jedním autobusem nebo tramvají. Je třeba ale vymyslet, jak všechny lidi dostat právě do jednoho konkrétního autobusu. Až do roku 2025 bude v kraji jezdit těch 700 nových velkých autobusů, ale už teď bychom měli připravit koncept dopravy po roce 2025. Myslím, že v budoucnu už nebude jezdit tolik velkých autobusů, ale maximálně polovina. Druhou půlku budou tvořit menší vozidla, která nebudou mít pevný jízdní řád. Ta budou jezdit na vyžádání a v době, kdy bude potřeba.

Jak to chcete zprocesovat?
Aby tohle vše mohlo fungovat, tak se musí změnit centrální mozek krajské dopravy – dopravní dispečink. Do roku 2018 si dopravu totiž řídili jednotliví dopravci, kteří byli zainteresováni na tržbách. Dnes je to díky zákonu o veřejných zakázkách v podstatě nemožné, Takže dopravce jezdí, jak jim KODIS říká. No a koordinátoři nebyli připraveni na funkci dispečerů. Vyřešení tohoto problému bude velkým úkolem pro mě nebo mého případného nástupce.

Pokud člověk nejezdí do Ostravy každý den, jak by pro něj fungovala právě vámi zmiňovaná jakási síť krajských uberů, tak aby vše bylo efektivní a nemuselo se využívat tolika aut?
Bude to na bázi mobilní aplikace. Předem si zadáte, od kdy do potřebujete dopravu a pak už bude záležet na poptávce, zda přijede osobní automobil nebo mikrobus. Tímto způsobem to funguje ve světě a my bychom to rádi přivedli i k nám.

Již necelé čtyři roky jste náměstkem mimo jiné i pro chytrý region. Jsme už o něco chytřejší?
Určitě ano. Jedna věc jsou konkrétní věci, například objednávky ke krajským doktorům, které už velmi často opravdu fungují tak, že člověka vezmou v konkrétní čas. V době COVIDu-19 se distribuovaly ochranné pomůcky přes krajskou aplikaci a na stejné bázi už máme právě i zmíněné objednávání. Jsme také chytřejší, co se týče přemýšlení. Poslední věc, kterou toto vedení ještě udělá, je spuštění výběrového řízení na zakázku spojení nemocnic tlustým optickým kabelem, aby mohly probíhat konference doktorů ve 4K, aby mohly putovat rentgeny z jednoho stanoviště na druhé a aby nemuselo být sedm obrovských servroven ve všech nemocnicích.

Vím, že se také podílíte na propjektu Geoportál, o co jde?
Jedním z problémů dneška je pomalé stavebnictví. Proto jsme se rozhodli spustit dva projekty. Jedním je Geoportál, který řeší kompletní digitalizaci silniční sítě a na podzim se spustí také projekt digitálně technických map, který bude usnadňovat získávání stavebního povolení. Nebude tedy již nutné obcházet veškeré úřady, ale postačí jeden klik, který odešle žádost tam, kam je potřeba. Tento projekt je sice vládní, ale bez krajů se neobejde a je proto důležité na něj kraje připravit. Momentálně je v řešení, zda bude každý kraj fungovat sám za sebe, nebo se to určitým způsobem propojí a tím se sníží i cena nákladů. Sdílení je budoucnost téměř všeho.

Je něco, co se vám za poslední čtyři roky opravdu povedlo a rád byste to zmínil?
Jsem pyšný na to, že jsem se během soutěží jako je Chytrá myšlenka, dostal do ostravského Impact Hubu. Tedy do prostředí, které je pro obyčejného člověka naprosto nepochopitelné. Jsou tam lidé okolo dvaceti let, kteří jsou schopni komunikovat několika otevřenými kanály najednou. Mají šílené plány a jsou schopni dělat každý den něco nového a velkého. Nedá se jim stačit. Po třech letech spolupráce s Impact Hubem jsem přišel na to, že mě sice berou jako vykopávku, ale velmi příjemnou vykopávku, protože přeci jenom zastupuji kraj a díky tomu se k nim dostanou různí mentoři a mnoho z nich pak rozjede své vlastní podnikání v podobě start-upů, o kterém se pak třeba mluví v reportáži na CNN.

A co ta Rudná?
Rudná je také pěkným úspěchem, jelikož teď každý den 30 tisíc aut nemusí jezdit přes Porubu, ale mohou jet po Rudné. Zároveň se znovu ukazuje, jak daleko je z Prahy do Ostravy. Rudnou totiž měla řešit primárně Praha, jelikož se jedná o zakázku ŘSD a náš kraj s ní neměl celkem nic společného. Bohužel jejich řešení nebylo zrovna efektivní…

Ale to se přece ví, že Bůh je vysoko a Praha daleko…
Když se podíváme na to, v čem je náš kraj zvláštní, tam je to rozhodně fakt, že místní lidé na nic nečekají, ani na Prahu. Dobrým příkladem je třeba paní primátorka Třince Věra Palkovská, díky které je dnes obchvat Třince těsně před dokončením. Nebo že díky opavskému úředníkovi Martinu Dostálovi se dokončuje obchvat Opavy a Krnova. Za každým z těchto projektů je vidět některý z místních patriotů, který si to vzal za své a snažil se to posunovat dále, i když původně tyto stavby řešit neměli a jsou to věci nad rámec jejich pracovní náplně.

Jak konkrétně vám COVID-19 zkomplikoval pracovní povinnosti a plány, které jste měl?
Pandemie na rok úplně zastavila update dopravy. Lidé během karantény dopravu využívali minimálně, a tudíž jsme dnes 250 milionů v mínusu. Výpadek příjmů byl velký a místo toho, abychom otvírali linku, která bude svážet lidi z Novojičínska na vlak do Hranic, tak řešíme naprosto jiné věci. Kvůli ztrátě financí nemůžeme opravovat cesty ani posílit linky, ale naopak budeme pět procent spojů škrtat. To je asi největší negativní dopad pandemie.

Jaké jsou vaše cíle pro další volební období, pokud byste svou funkci obhájil?
Jeden je ryze dopravní – DDD - Dynamický dopravní dispečink. Z hlediska dopravy je nutné rozjet projekt dopravního dispečinku tak, aby začala fungovat doprava individuálně a na vyžádání. A taky bude muset kraj vysoutěžit železniční dopravu za 15 miliard na dalších 15 let, což taky nebude zrovna nejjednodušší úkol.

Takže to je ten zásadní úkol?
Nejzásadnějším důvodem, proč kandiduji znovu, je chaotické ukončování těžby uhlí a někde v Bruselu ležících více než 100 miliard korun, které by se v kraji mohly použít na vyřešení konce těžby a spalování uhlí. Na „Bezuhelný restart kraje“. Rok a půl se intenzivně cestuje mezi Bruselem, Prahou a Ostravou a snažíme se, aby tyto peníze skončily právě v našem kraji a využily se na něco smysluplného. Rád bych to dotáhl do konce. Když k tem evropským penězům připojíme spoluúčast firem a obcí, tak v příštích osmi letech by se u nás mělo proinvestovat 250 miliard korun. Je to v podstatě stejná suma, jaká v kraji investovala od roku 1989. A když srovnáme tento rok s rokem 2020, tak je vidět obrovská změna. Nemusíme tedy někde těžit uhlí, ale můžeme začít vyrábět kompozitní materiály do celého světa. Není nutné někde nakupovat vlaky z Číny, ale můžeme vodíkové vlaky začít vyrábět přímo u nás v Ostravě. Můžeme celý kraj změnit tak, že budeme připraveni na příštích 100 let. Na úspěšných příštích 100 let….