Bolt Tower nese další dvě hvězdy. K Rottrové a Štreitovi přibyli Ovčáček a Báchorek

​Jízda do výšin vítkovické Bolt Tower čekala dnes dopoledne na dva ctihodné zástupce ostravské kultury, hudebního skladatele Milana Báchorka a ostravského výtvarníka Eduarda Ovčáčka.

Oba letos získali Cenu Jantar za celoživotní dílo.

„Trochu se rovnoměrně rozestupte, aby se náklad vyvážil. Výtah sice řídí počítač, ale může se to zadrncat,“ zavelel „strojvůdce“ šikmého skipového výtahu, který dříve místo turistů a dnes dvou proslulých profesorů vyvážel dříve k hrdlu tlamy pece náklad železné rudy a koksu.

Milan Báchorek a Eduard Ovčáček totiž kromě sošek s prvkem jantaru při slavnostním udílení Cen Jantar dostali také ocelové hvězdy se svými jmény.

Ty jim organizátoři soutěže odhalili nad střechami památkově chráněných průmyslových objektů Vysokých pecí v Dolních Vítkovicéch na takzvaném Jantarovém schodišti. To vede od skipového výtahu na Pleskotovu vyhlídkovou dominantu vrcholu Bolt Tower.

Co s tím budou dělat? Vždyť to zreziví. Dnes tu má ocelovou hvězdu

Jsou to další po prvních dvou hvězdách, které tu už rok mají zpěvačka Marii Rottrová a fotograf Jindřich Štreit.

„Jsem rád, že tady moje hvězdička bude a že si jí tady někdo i všimne,“ řekl Eduard Ovčáček. Hudební skladatel Milan Báchorek se svěřil, že kolem dominanty vítkovických vysokých pecí chodil po celý život, většinou pěšky.

„A říkával jsem si, co s tím budou dělat? Vždyť to zreziví. Dnes ty stavby žijí. Dávat na tuto věž hvězdičky oceněných osobností kultury je originální nápad a jsem rád, že tu mám i tu svou, která se navíc dostala do takové pěkné společnosti,“ řekl druhý letošní nositel Ceny Jantar za celoživotní dílo Milan Báchorek.

Je rád, že má hvězdu vedle Rottrové. Zná ji už z Třebovic

Eduard Ovčáček ve výškách řekl, že Ceny Jantar mají solidnější název než třeba cena města nebo krajská cena.

„Navíc souvisí s prastarou Jantarovou stezkou, která tudy vedla. Myslím, že ta cena bude mít jednou velký význam,“ řekl profesor a doufá, že Ostravu v dalších letech obohatí další kulturní zařízení.

„Myslím na sliby přístaveb koncertní haly, knihovny a stálá expozice výtvarného umění za Domem umění, tedy nastálo otevřená galerie věcí, které jsou v ostravských depozitářích. Je tady spousta zajímavých děl od středověku až po současnost, které nikdo nevidí. Držím palce, aby se to někdy stalo, protože se o tom mluví už šedesát let,“ řekl ceněný pedagog umění a výjimečný výtvarník.

Ocenění jej překvapilo, ale je rád, že má hvězdu vedle opravdu špičkových umělců jako je Jindřich Štreit a Marie Rottrová, která bydlela kdysi v Třebovicích jako on.

Přeje si pro Ostravu koncertní sál. Muzikant se nemůže postavit na ulici a hrát

Hudební skladatel Milan Báchorek dnes řekl, že je Cenou Jantar poctěn. Nejvíce je ve svém životě pyšný na novou ostravskou konzervatoř, jejíž stavbu se mu podařilo v Ostravě prosadit.

„Sehnat na ni peníze, to byly věci, které mi zabraly asi nejvíce času. Ale dělal jsem to s přesvědčením, protože do té školy jsem chodil od svých patnácti let. Takže jsem k ní cítil určitou odpovědnost,“ řekl skladatel Milan Báchorek.

Byl by rád, kdyby se Ostravě podařilo postavit koncertní sál.

„Bylo by totiž dobré, kdyby si Ostrava svou kulturu udržela. A bez koncertního sálu to dneska nepůjde. Výhodou výtvarného umění je, že ho můžete vystavit kdekoliv, ale muzikant se nemůže jen tak postavit na ulici a hrát. Nic ale proti výtvarnému umění, které mám moc rád. Také knihovna by byla dobrá,“ řekl Milan Báchorek.