Nejnovější zprávy: ​Házenkářská extraliga je plná trenérských změn, Karvinou povede Brůna Tři malé kluky zabil granát z první světové války. Událost připomíná obnovený pomník

Filmové návraty

Bez začátků v Ostravě by se známý herec hvězdou nikdy nestal

Magazín PATRIOT připravil seriál, který přiblíží proslulé i ty méně známé filmy a seriály, které se natáčely v Ostravě a v Moravskoslezském kraji, a také osobnosti spjaté s regionem.

Tomáš Töpfer v seriálu Kamenný řád. Foto: Archiv Martina Jirouška

Téměř jednu dekádu sedmdesátých let trávil známý herec Tomáš Töpfer (1951) v Ostravě.

Jako herec Státního divadla zde působil v sezonách 1974 až 1980, ale nastoupil ponejprve v Divadle Petra Bezruče už v roce 1972.

Po několika letech už byl natolik populární, že mu začaly být svěřovány filmové a televizní role. Nejprve přišly menší, jako například v Tajemství velkého vypravěče (1971), nebo Velikonoční dovolená (1971), jenže z nesmělého „mladíka“ po pár letech už byl „dělník Fred“ jako v Případu mrtvého muže (1974).

Jedna z prvních větších byla ve spojitosti s neostravským leč ostravské herce notně využívajícím hornickým snímkem Hněv (1977), kde ztvárnil mladého horníka.

Jiná situace byla v televizním prostředí, tady se Tomáš Töpfer prosadil velmi záhy už v roce 1973 díky stále více se rozrůstajícímu ostravskému studiu.

Vynikl v populárních seriálech z dělnického prostředí jako Haldy nebo Kamenný řád (1975), kde v epizodě Cyril představuje titulního hrdinu, který vstoupí do protiněmeckého odboje a učí se nemilosrdně zabíjet každého nepřítele ve jménu lepší komunistické společnosti.

V roce 1978 v osobité budovatelské poémě Jana Kačera Město mé naděje Töpfer dostal úlohu syna inženýra, který rovněž sní o lepší společnosti s atomovým programem.

Na rozdíl od bratra Ondřeje (Jiřího Čapky) se Honza tolik neprojevuje a vyniká jen jako hokejový brankář. Z tohoto socialistického mustru nakonec vybočuje role kriminálníka ve filmu Kdo přichází před půlnocí (1979), ten ale už s Ostravou nesouvisí.

O další rok později přichází Töpferova role v asi nejslavnějším snímku jeho kariéry, v hrabalovské adaptaci Postřižiny (1980), kde ztvárňuje sladovníka. Pak už je to třeba příslušník kontrarozvědky (Druhý tah pěšcem) nebo lékař Sahulák ze série o básnících od Dušana Kleina.

Porevoluční diváci jej ale znají v jiném světle a zejména díky rolím doktora Krále ze Života na zámku anebo coby velitele četnické stanice Arazíma v Četnických humoreskách.

Na divadle v roce 1976 asistuje zkušenému Aloisi Müllerovi při inscenování dramatu Dva na koni jeden na oslu od Ostravana Oldřicha Daňka. Zahraje si jen epizodní postavičku.

Jan Kačer jej ale v další sezóně obsadí do klíčové inscenace Cyrana z Bergeracu, která je významná i jako citovaná inscenace ve snímku Město mé naděje. Töpfer hraje Kristiána de Neuvillette v alternaci s Jiřím Čapkou, který ztvárňuje jeho filmového bratra Ondřeje.

Kačer je vlastně takovým Töpferovým ostravským hereckým kmotrem. Rostandovo drama je stěžejní i v tom, že představuje zahajovací kus z produkce Komorní scény v Loutkovém divadle Ostrava.

Přicházejí další zajímavé role a klasické kusy, jako třeba Návštěva staré dámy nebo Lásky hra osudná či Kavkazský křídový kruh.

Tomáš Töpfer v Ostravě zapustil na čas kořeny i se svou rodinou. Procházel rád i s kočárkem Komenského sady a ještě dnes si prý vybaví typickou vůni síry, která Ostravu tehdy charakterizovala.

Autor je filmový kritik a publicista

Fotogalerie