Barbora Hermanová: Jsem hrdá na to, jak mí kolegové z Hyundai pomáhají potřebným

Barbora Hermanová vede PR oddělení nošovické automobilky a zaštiťuje všechny CSR aktivity, které Hyundai Motor Manufacturing Czech v našem kraji realizuje, a které se každým rokem rozšiřují.

Barboro, jak to bylo loni bylo s vánočními dárky? Měli jste v Hyundai opět dárky pro potřebné z našeho regionu?

Ano, tradičně jsme měli naši Andělku, kterou už organizujeme několikátý rok po sobě. Je to něco na způsob Ježíškových vnoučat. Dlouhodobě spolupracujeme s domovem pro seniory v Komorní Lhotce, protože dle mého názoru je v pomoci druhým kontinuita důležitá. Kolegové u nás shromáždí dárky a my je pak hromadně předáme. Také vždy podporujeme organizace, které se zaměřují na děti, ať už je to dětský domov nebo třeba pěstouni. Loni jsme s kolegy podpořili azylový dům Sára pro matky s dětmi ve Frýdku-Místku.

Je to tedy tak, že potřební si napíšou seznam přání a zaměstnanci Hyundai si mohou vybrat, koho obdarují?

Přesně tak. My je oslovíme, oni nám dodají seznamy dárků, které by si přáli, my to pak inzerujeme na našem Plusku, což je webová a mobilní aplikace, pomocí které komunikujeme s kolegy. V podstatě takový náš moderní intranet. Kolegové si vybírají, komu dárek koupí. Dárky pak zabalí, označí, napíšou k nim hezké přání.

Jak je taková akce u vašich zaměstnanců úspěšná? Splníte všechna přání?

Ano, každý rok splníme všechna přání. Obdarujeme seniory, děti a jako třetí pak vybíráme vždy potřebná zvířata. Teď jsme vybrali vyplavený útulek pro psy v Opavě, což nám navrhli sami zaměstnanci, když jsme se jich ptali, koho bychom mohli podpořit. Tam už to není pro konkrétního psa či kočku, ale pro celý útulek. Vozíme hromady granulí, pelíšků, dek – prostě to, co je potřeba. A pak jsme nyní ještě měli Štětinku, což jsou nadšenci, kteří poskytují azyl prasatům.

To jsem ještě neslyšel. Co to znamená azyl pro prasata?

Jsou to místní nadšenci, kteří si chtějí koupit louku a na ní mít azyl pro prasata, která už budou stará, odložená nebo zachráněná. Zaměstnanci jim můžou darovat materiální věci, ořechy, vitamíny, anebo sami přispět do sbírky.

Podílí se na sbírkách a dárcích jen zaměstnanci, nebo přispívá také samotná firma?

V rámci Andělky se jedná vyloženě o dárky, které zaměstnanci kupují za své peníze a chtějí před Vánoci pomoci potřebným. Je to pro ně vlastně snadný způsob, jak pomoci. My jim poskytneme seznam, oni jdou a nakoupí, co si vyberou ze seznamu.

Foto: se souhlasem Hyundai Motor Manufacturing Czech

Pamatujete si na nejzajímavější dárek či přání?

Myslím, že si jeden dědeček naposledy přál slivovici. Jsou tam různé dárky, od kosmetiky, přes papuče, kalendáře. Jsou to drobnosti, které pro ně zároveň znamenají hodně. Moc se mi líbí, že naši kolegové vždycky k dárkům dopíšou také přání. Na předávání dárků byli všichni opravdu dojatí, bylo to moc krásné.

Podle jakého klíče jste vybírali subjekty, které o Vánocích obdarujete?

V minulých letech jsme to vybírali sami u nás na oddělení PR, jen domov pro seniory v Komorní Lhotce si necháváme dlouhodobě. Nechtěli jsme to měnit, jsme na sebe zvyklí a seniorům by to určitě bylo líto. Nyní jsme se rozhodli, že se zeptáme zaměstnanců, koho dalšího by chtěli podpořit.

Kolik jednotlivých lidí nakonec bylo obdarováno?

Seniorů je šedesát, maminek s dětmi je třicet.

Nošovický Hyundai tradičně organizuje podporu dobročinných aktivit po celý rok, nejen o Vánocích. Vy celý program vedete. Jaké z akcí pro vás byly v minulém roce stěžejní?

Byla to nečekaná velká aktivita „Stromky pro Beskydy“, kdy si zaměstnanci místo výročního dárku pro sebe mohli zvolit výsadbu 35 stromků do Beskyd. A najednou jsme měli přes 22 000 stromů pro Beskydy, které spolu s naším partnerem ČSOP Salamandr sázíme. Loni si namísto toho volili 35 „dobrohodin“ pro Adru. Předali jsme tak téměř půl milionu korun.

Foto: se souhlasem Hyundai Motor Manufacturing Czech

Na podzim jsme ve spolupráci s Byznysem pro společnost, jehož jsme členy, pořádali kulatý stůl, setkání odpovědných firem v regionu. Byla to povedená akce se spoustou sdílení dobré praxe, měla jsem z toho radost.

Jaké firmy se zapojily do této akce?

Jako řečníky jsme tam měli například Plzeňský Prazdroj, který je velmi aktivní v oblasti udržitelnosti, dále tam byla společnost Wienerberger, Nadační fond Veolia a z municipalit se účastnila Slezská Ostrava jako ostravský obvod.

Zaznamenal jsem také vaši aktivitu v otázce bezpečnosti silničního provozu. Přiblížíte nám ji, prosím?

Ano, připravili jsme nový grantový program Společně bezpečně, který jsme jako pilot nejdříve spustili pro obce z našeho programu Dobrý soused, protože víme, že jako automobilka musíme podporovat dopravní bezpečnost. Zatím to bylo čtyřicet tisíc korun pro obec na tuto podporu. Obce mohly nakoupit reflexní prvky pro děti, školky, seniory. Vím, že například v Nižních Lhotách budou díky naší podpoře pořádat přednášku pro seniory na téma dopravní bezpečnosti. Dále byly kupovány makety dopravních policistů, které stojí u silnic. Některé obce si nechávají zpracovat studii proveditelnosti, ať už se jedná o přechody nebo kruhové objezdy.

Region na podzim zasáhly ničivé povodně. Jak jste se k tomu postavili vy? Ovlivnily povodně váš provoz?

Do provozu továrny naštěstí povodně nezasáhly. Ale jsem hrdá a pyšná na to, jak se k přírodní katastrofě v našem regionu postavila firma a zaměstnanci. Díky tomu, že meteorologové situaci nepodcenili, tak jsme před víkendem věděli, že to bude špatné. Máme u nás předem stanovený postup, jak v těchto situacích reagovat. Měli jsme připravené modelové scénáře a díky velké podpoře českého i korejského vedení se podařilo během pondělka schválit pomoc a založit sbírku na Doniu, kam jsme vložili deset milionů korun pro zasažené regiony.

Foto: se souhlasem Hyundai Motor Manufacturing Czech

Zároveň nás oslovil Člověk v tísni, kterému jsme zapůjčili auta pro terénní práce v postižených oblastech. Potom jsme mapovali naše zaměstnance, které postihla povodeň, pomáhali jsme jim interním Fondem pomoci. Zorganizovali jsme dvojitý dobrovolnický den a jeli pomáhat do Bohumína a Nové Vsi.

Krom veřejné sbírky jste tedy podpořili i vaše zaměstnance, které zasáhla povodeň. Kolik jste podpořili zaměstnanců a jakou částku jste uvolnili?

Pomohli jsme 14 zaměstnancům, částkou 540 tisíc korun. Měli jsme interní výzvu a zaměstnanci se nám ozývali. Pomoc byla odstupňovaná. Od těch, kteří byli zasaženi velmi, třeba právě v Nové Vsi, po ty, co byli zasaženi méně. Jeden náš zaměstnanec přímo z Nové Vsi přišel o střechu nad hlavou a díky spolupráci s oddělením zaměstnaneckých vztahů dostal na půl roku k dispozici ubytování pro celou rodinu u nás na ubytovně, kde bydlí korejští kolegové.

Byla to aktivita jen vás jako firmy, nebo přispívali také kolegové?

Zaměstnanci přispívali také. My jsme vložili na Donio deset milionů, a nakonec tam bylo zhruba deset milionů a sto tisíc sto korun.

Na kterou z aktivit z celého roku jste vy nejvíc pyšná?

To vůbec nedokážu říct, jsem pyšná na všechny!

Která vás nejvíc bavila?

Těší mě to sázení stromků, protože mě velmi překvapili zaměstnanci svým zapojením, bylo jich opravdu hodně. Byla jsem hrdá na pomoc při povodních. Veškeré aktivity, které děláme, mi dělají radost. Někdy jsou to zdánlivé drobnosti, ale přijde mi, že to spolu všechno hezky funguje.

Kterou CSR aktivitu si nejvíce oblíbili vaši kolegové?

Myslím si, že to jsou dobrovolnické dny. O ty je opravdu zájem. Zaměstnanci velmi kvitují i předvánoční aktivity, protože se zapojují, nosí nám hromady věcí pro útulky i seniory. Loni jsme měli průzkum interní komunikace a ptali jsme se na všechny věci související s komunikací, se CSR. Vyšlo nám z toho, že si toho zaměstnanci všímají a že je těší, jak firma v našem kraji působí.

Co všechno zaměstnanci v minulém roce dělali v rámci dobrovolnických dnů?

Opravdu si mákli při povodních. Myslím, že to bylo velmi náročné. Během roku se sázely stromky, ty naše speciální jedličky vyšlechtěné u Jablunkova v lesní školce. Jedličky jsou určené přímo do Beskyd, jsou pěstované za speciálních podmínek, a proto je větší šance, že se ujmou. Na tomto dobrovolnickém dni byli zaměstnanci s rodinami, protože to bylo o víkendu. Nepracovalo se jen tak na planině, ale stromky se sázely v lese, do přirozených kruhů mezi vzrostlé stromy. Kopalo se krumpáči v prudkém svahu, byla to šichta! A moc pěkný dobrovolnický den.

CSR není jen charita, ale právě i péče o přírodu, okolí. Firma se nachází v podhůří Beskyd. Co ještě pro přírodu děláte?

Se spolkem Salamandr se staráme o naši louku nad obcí Krásná. Můžeme tam vidět značný posun. Na začátku to nevypadalo jako louka, ale byl to prostor zarostlý nejrůznějšími nálety, ostružiním, křovinami. Teď už to vypadá jako louka, nastěhovali se nám tam motýli, rostou tam byliny. Salamandr nás vede, vše nám vysvětlí. Naši zaměstnanci se u toho vždy dozví něco nového. Louka je dnes podstatně pestřejší, určitě ještě chce spoustu péče, už ale vypadá o dost lépe než na začátku.

Když procházíme areálem nošovické automobilky, všímáme si, že to tu nevypadá jako běžná továrna. Je tady hodně zeleně. Čím to je?

Myslím si, že to je obecně péče, kterou chceme dávat. Nepečujeme jen o zaměstnance, kteří jsou samozřejmě na prvním místě, ale i o prostředí, ve kterém působíme. U nás nad tím přemýšlíme. Postupně jsme do našeho areálu přidávali záhony, hmyzí domky, budky pro ptáky a netopýry, stromy. Dostali jsme se pak do bodu, kdy jsme přemýšleli, co dál. V dnešní době jedou nejrůznější trendy. Líbily by se nám ovce, které by mohly spásat trávu a zároveň ještě více podpořit biodiverzitu, to je podle mě hezká vize. Ale to je zatím hudba budoucnosti,

Záleží nám na tom, abychom šli koncepčně správně, aby to všechno dávalo smysl. Oslovili jsme proto ČSOP Salamandr jako našeho partnera a nechali jsme si zpracovat studii biodiverzity u nás v areálu. Budeme v blízké době probírat další kroky. Někdy jsou opatření velmi jednoduchá, jedná se o jiné trvalky, úpravu osazení záhonů. Ale plánujeme i větší akce. Tůně, narušení terénu, kdy se tam potom dostanou jiní živočichové. Na tohle se osobně těším příští rok.

Jaké máte plány v oblasti CSR?

Velké! Určitě to bude udržitelnost ve smyslu udržení projektů a partnerství, které máme a které dlouhodobě fungují. Kontinuita je dle mého základem skutečné odpovědnosti, nejen náhodné a jednorázové akce. Někdy to jsou samozřejmě jednorázová darování, ale zásadní programy chceme udržet dlouhodobě. Chtěli bychom zapracovat u nás v areálu, uvidíme, co vše nám ukáže studie biodiverzity. Zároveň bychom chtěli rozšířit Dobrého souseda o další obce. Chceme se zaměřit na podporu elektromobility, kde máme program Společně pro elektromobilitu, v rámci kterého půjčujeme vozy KONA Electric k využívání zdarma.

Za jakých podmínek vozy půjčujete?

Je to grantový program, kdy běží grantová výzva pro obce, neziskovky, sdružení. Pošlou si projekt a my vozy půjčujeme standardně na půl roku, to znamená, že až osm organizací může v rámci daného roku testovat elektromobil. Teď má vozy zapůjčeno MAS Pobeskydí, Frýdlantsko, město Havířov a Moravskoslezské energetické centrum. Těšilo nás zapůjčení vozu pro Záchrannou stanici Bartošovice, protože se shodou šťastných náhod stalo, že jsme aut na půjčení měli více, tak jsme jim dokonce dobu půjčení mohli prodloužit. Byli zlatí, nadšení, spokojení. Všichni se toho vždycky trošku bojí, ale nakonec jsou překvapeni. Zároveň auto převezlo a zachránilo spoustu živočichů a zvládlo to úplně v pohodě.

Při posledním setkání jsme se bavili o tom, že byste chtěla rozšířit grantové programy, které poskytujete. Jak to dopadlo? Koho nejzajímavějšího jste podpořili?

Nově jsme otevřeli program Společně bezpečně pro obce. Byla bych ráda, kdybychom do budoucna mohli rozšířit skupinu žadatelů i mimo obce Dobrého souseda. Všichni, které jsme podpořili, jsou zajímaví.

Chtěla jsem zmínit ještě Společně za sny. To mi udělalo radost. Společně za sny je program, v rámci kterého podporujeme mladé od dvanácti do jednadvaceti let. Vždycky jsme podporovali čtyři mladé, kdy každý dostal na svůj sen dvacet pět tisíc korun. Teď se nám na čtvrtém místě sešli čtyři úžasní mladí lidé a jejich sny, takže jsme program navýšili na sto sedmdesát pět tisíc a dohromady jich podpoříme sedm.

Jaké byly jejich sny?

Klasicky tam jsou mezi našimi snílky nadaní hudebníci. Naposledy úplně těsně pod čarou skončil malý kytarista, bylo mi to moc líto. Všem se ale ozýváme zpět, abychom jim sen nezničili a povzbudili je, ať nepolevují a přihlásí se znovu. Mezi podpořenými byla skupina studentů gymnázia, kde pořádají talentovou soutěž, jako prostor, kdy děti můžou na jevišti předvést, co umí. Také jsme podpořili chlapce, který chce sestrojit 3D přečerpávací nádrž. Další skupinka gymnazistů sestrojuje motory budoucnosti. Dále je tam dívka hrající na cimbál, nebo slečna z gymnázia v Ostravě, která má kamarádku s Aspergerovým syndromem, chce studovat psychologii a pro lepší pochopení lidí s nevýhodou uspořádá arteterapeutickou výstavu. Ještě jsme podpořili mladého muže, který chce vydat knihu o udržitelném pěstování plodin nebo nadšence, kteří zkoumají kvalitu vody v obecním potoce. Všichni byli fakt skvělí.

Mohou se zájemci o podporu přihlásit už teď?

Naše dlouhodobé programy najdou zájemci na našich webových stránkách, kde máme sekci Společenská odpovědnost, kde si můžou přes formulář žádat. Zveřejňujeme tam i grantové výzvy, případně jsou tam kontakty na naše oddělení, mohou nám napsat. Nemohu slíbit, že vyhovíme všem, ale věřte mi, že všem žádostem a zprávám se věnujeme, bereme je vážně a vždy děláme maximum pro to, abychom mohli pomoci.