OSTRAVA-JIH
01/02/2020 Admin PATRIOT

Až se zazelenají stromy a keře, lidé si nové náměstí na Jihu zamilují

​Místostarostka Hana Tichánková, která má na starosti investice obvodu, zahájila letošní rok stejně, jak ukončila ten předešlý. Další porada s architektem a dodavatelem stavby se protáhla do pozdního odpoledne.

Náměstí Ostrava-Jih je hotovo! A přicházejí otázky. Jsou pořád stejné. Jestli a jak se má veřejný prostor, městská architektura regulovat a měnit.

Být během jednoho roku téměř denně na stavbě, absolvovat nespočet jednání s architektem a dodavateli, k tomu pěknou řádku vášnivých debat, hlídat harmonogram prací a spoustu jiných dílčích kroků spojených s realizací nového náměstí Ostrava-Jih zabere hodně času i energie. Nepřipadáte si dnes tak trochu jako stavbyvedoucí?
Nepřeháněla bych, ale je pravda, že jednou týdně – každý čtvrtek – probíhaly společné porady se zhotovitelem. Tento způsob spolupráce se osvědčil, problémy se řešily okamžitě, nezaznamenali jsme žádné časové prodlevy a průtahy ze strany našeho úřadu ani zhotovitele.

Trochu nevídané a zároveň signál, že když se chce, tak to jde.
Souhlasím. S velkým respektem jsem nahlédla pod pokličku výstavby něčeho tak rozsáhlého a sledovaného, jako je přestavba náměstí. Musím říct, že bez odborné a profesionální podpory zaměstnanců našeho úřadu bych se neobešla. Nesmírně mě vše kolem nového náměstí bavilo a jsem ráda,že jsem mohla být u toho.

Jde nesporně o největší a fi nančně nejnáročnější investici minulého roku. Kolik peněz ukrojila z obvodního rozpočtu?
Celá investiční akce stála 94,2 milionu korun. Na financování se podílel rozpočet obvodu a také statutárního města Ostravy. Právě díky jeho účasti jsme byli schopni tak velkou akci zaplatit.

Co všechno se udělalo? Jaké zásahy bylo třeba provést?
Deset tisíc metrů čtverečních bylo prakticky zbouráno a vystavěno znovu. Odstraněny byly původní povrchy, stará kašna, podivný amfiteátr s rozrostlými náletovými dřevinami a všudypřítomnými hlodavci, staré rozpadlé květinové záhony a lavičky. Poté se zastřešil prostor ve tvaru „U“ skleněnou konstrukcí a vzniklo zajímavé a originální místo pro setkávání lidí. Postaveno bylo nové informační centrum, vstup do podchodu, vybudován byl osvětlený vodní prvek s dvanácti proudy vody, která tryská do výšky od 50 do 120 centimetrů. Už jsou připraveny také plochy pro výsadbu květin a zeleně, zasazeno bylo 22 zatím nevzrostlých a neolistěných mladých jerlínů japonských. Náměstí má už nový mobiliář i osvětlení.

Jerlín? Pro mnohé naprosto neznámý strom.
Asi ano, protože se v naší zemi vysazuje teprve nějakých sto let, ale najdete ho v nejednom pražském parku nebo na náměstí. V dospělosti má nádherně rozložitou korunu, roste rychle a dobře na každém slunném stanovišti, nesnese přemokření a stín. Ideální dřevina právě na naše náměstí.

Ozývají se nespokojené hlasy, že náměstí tvoří zbytečně velká betonová plocha.
Byla použita technologie cementobetonového krytu v celcích 3 x 3 metry. Pravda je, že dosud v České republice nikde jinde tak rozsáhlý prostor vymývaný beton netvoří.

Trochu risk, nemyslíte?
To si opravdu nemyslím, v jiných městech mají s tímto povrchem velmi dobré zkušenosti. Je protiskluzový, odolný, dá se snadno tvarovat a má i zajímavý vzhled. Ale záleží na vnímání každého jedince. Jednomu se líbí strohost a syrový vzhled povrchů, jiný dává přednost zdobnosti.

Kdo se na realizaci této investiční akce kromě obvodu podílel?
Celou rekonstrukci prováděla akciová společnost Zlínstav – vítěz veřejné soutěže.

Bylo těžké se naladit na stejnou notu a postupovat stejným směrem?
Nebylo. Všichni jsme před sebou stále viděli výsledek, kterého jsme chtěli dosáhnout. To byl hnací motor. Musím říct, že spolupráce se zhotovitelem, projektantem i radnicí byla naprosto ukázková.

S kým byla snadnější domluva – s architektem, zhotovitelem nebo s úředníky?
Chvíli to trvalo, ale v opozici jednoho proti druhému nebyla žádná strana. Podařilo se brzy najít možnosti a shodu, jak řešit věci tak, aby se vyvíjely směrem dopředu. Nepletli jsme se vzájemně pod nohama, jak se říká.

V Česku bývá celkem obvyklé, že z původního schváleného projektu vznikne nakonec slepenec čehosi nedefinovatelného, vzpomeňme na Novou Karolinu v centru Ostravy. Požadavky nejen zadavatele se často mění a uzpůsobují nejrůznějším tlakům na rychlost, zlevnění celé akce, ale i politickým požadavkům. Je něco na náměstí jinak, než se původně zamýšlelo?
To bylo na celé akci asi úplně nejtěžší. Držet se projektu a neodchylovat se od něj. Jakmile se totiž začne stavět, vynoří se velký počet dalších nápadů a nejrůznějších vylepšení. A to ze všech stran. Je pravda, že i když ne vždy jsem se setkala s pochopením, v tomto bodě jsem byla neústupná. Prostě jsme stavěli to, co bylo v projektu, a tak, jak to navrhl architekt David Kotek, bez odchylek, bez dodatečných doplňků či změn. Stavěli jsme podle schváleného harmonogramu od dubna do prosince a hlavně bez výraznějšího překročení ceny.

Kdy náměstí oficiálně otevřete?
Náměstí jsme už našim obyvatelům předali k užívání, mohou se na něm volně pohybovat. Probíhají ještě příslušná stavební řízení a do konce měsíce března musí zhotovitel odstranit poslední vady a nedodělky. V prvních dubnových dnech se uskuteční slavnostní otevření, na které plynule naváže Velikonoční jarmark. Náměstí probudíme do tradic, barev a zábavy pro všechny.

Samotné místo zatím vypadá neosobně, neučesaně, nedotaženě. Nebo je to jen pocit? Jak vnímáte nové náměstí vy?
Osobně jsem spokojená. Jak říkával architekt Le Corbusier: Nejkrásnější ze všeho jsou čistá elementární tělesa, válce a kvádry, které se oku vyjevují pod sluncem… Výraz celého prostoru mě baví svou jednoduchostí a funkčností. Když se postavíte na ochoz nákupního centra, vidíte prosvětlený, sjednocený a bezpečný prostor. Je příjemně členitý a nepřeplácaný. Jeho koncept zapadá do míst, kde se nachází, tedy do sídlištní zástavby. A že se v lednu jeví trochu studeně? Je zima. Jsem přesvědčená, že až se zazelenají všechny stromy, keři a květinami osadí čtverce, které jsou v této chvíli zasypány štěrkem, doplní mobilní zeleň a spustí vodní prvek, dojem bude úplně jiný. Je to krásné místo pro pořádání nejrůznějších společenských a jiných akcí. Na Jihu dosud podobný prostor chyběl.

Těch míst vhodných k revitalizaci je na Jihu ale mnohem víc.
Samozřejmě. Dejte mi miliardu a určitě něco vymyslíme. (smích)

Mimochodem, jak velkým investičním rozpočtem letos Ostrava-Jih disponuje?
Celkem to je 310 milionů korun.

Miliarda to není. Můžete se i letos pustit do dalších finančně náročných projektů?
Určitě. K těm nejzajímavějším a potřebným patří například prostor před poliklinikou včetně renovace kašny, rekonstrukce podchodu na ulici Horní, revitalizace rybníků ve Výškovicích, rekonstruovat budeme bytový dům na Čujkovově ulici č. 29, ale i objekt v Jubilejní kolonii na ulici Velflíkova. Věřím, že zdárně provedeme revitalizaci veřejného prostoru, myslím zeleň za Lunou a Savarin. K tomu všemu budeme pokračovat v budování nových parkovacích míst, opravách škol, bytových domů a podobně.

Vraťme se k novému náměstí. Záměrem bylo a je vytvořit moderní centrum Jihu, kam budou lidé přicházet s radostí?
Nepochybně, věřím, že to tak bude. Mým velkým přáním je, jak říkáte, mít takových míst na Jihu více. I sídlištní obvod může být komfortním a moderním místem pro život. Naším zájmem není vytvářet vzájemně si konkurující lokality a oslabovat je. Naopak chceme, aby na Jihu kromě obchodů a kanceláří zůstalo kvalitní bydlení a vznikaly nové byty, aby byla věnována větší pozornost veřejné zeleni.

Nad čím nejčastěji, pokud jde o investice a rozvoj Jihu, žasnete?
Nad chodníky a jejich opravami. (smích) Interpelace občanů se týkají nejčastěji právě této otázky. Když jsme si nechali udělat před pár roky pasport, tak jsme na základě jeho výsledků zjistili, že na opravu všech chodníků bychom potřebovali asi miliardu a půl. Postupně jeden za druhým už čtvrtým rokem spravujeme, přesto stížností neubylo. Na druhou stranu přitom v participativním rozpočtu není při výběru projektů o chodníky zájem. A pak se v tom vyznejte.

Co na Jihu podle vás dnes nejvíc schází?
Pálí nás nedostatek parkovacích míst. Co si budeme povídat, sídlištní celky nebyly projektovány a postaveny tak, aby lidé mohli parkovat v místě svého bydliště. Mnohdy je jediným nabízeným řešením, aby požadavkům a vhodným podmínkám k parkování ustoupila zeleň. Další možností, ale poněkud v poloze sci-fi , je vybudovat podzemní parkoviště. Zde však narážíme na neochotu lidí parkovat ve větší vzdálenosti od svého bydliště.

A ještě něco?
Nejsem žádný kavárenský povaleč, ale chybí více kaváren, cukráren, kvalitních restaurací… Vím, že sídliště nikdy nebudou mít tu krásnou nonšalantnost a poklidnou náladu historických městských center, kde lidé posedávají v předzahrádkách u dobré kávy nebo skleničky oblíbeného vína, na lavičkách s novinami v rukou, ale ta představa je lákavá a možná i uskutečnitelná. Třeba i na novém náměstí…

Do čeho se zrovna teď pouštíte?
Do druhé etapy projektu Náměstí Ostrava-Jih, pokračovat budeme v revitalizaci až k poliklinice. Chceme začít řešit prostor před kostelem sv. Ducha v Zábřehu, tržnici na náměstí SNP u Akordu a také se podíváme na ulici Dr. Martínka – mezi Hruškou a Venuší.

Není vám někdy líto, že na Jihu nejsou vzrušující a exkluzivní volná místa vhodná k nové výstavbě? Stavět na takové „zelené“ louce by bylo určitě jednodušší…
To je pravda, ale programové vyzobávání a zabírání nezastavěného místa v krajině mě spíš naplňuje smutkem. Zůstala bych raději na stávajících náměstích, chodnících nebo v bytových domech. Mám Jih ráda takový, jaký je. Jsem veskrze městský člověk.

Sdílejte článek