Auto
20/02/2021 Václav Menšík

Autotest: Suzuki Vitara - japonský kamzík na ostravské haldě

Radim Kolibík

Vitara vždy byla synonymem pro skvělé jízdní vlastnosti v terénu. Nová hybridní verze ukázala, že terénní vlohy má pořád v genech.

V areálu ostravské pobočky AutoBond jsme jako doma. Vždyť v posledních týdnech jsme zkoušeli jejich Toyotu Proace, Kiu Sorento a Suzuki Vitara. Daniel Dlouhý, šéf prodeje Suzuki, už se ani nezdržuje papírováním. Předává mi ceníky, klíčky a návod k obsluze, skočíme spolu k blízké benzínce dotankovat, popřeje šťastnou cestu a hotovo. Minimálně dva stromy zůstaly ušetřeny. Ještě pár článků a klíčky od auta mi tady budou nechávat normálně ve sluneční cloně, jako v americkém filmu. Jsme prostě důvěryhodné médium.

Na první statickou obhlídku auta mám čas až odpoledne, kdy už máme za sebou první desítky kilometrů v umolousaných ostravských ulicích. Vnější design Vitary, která má v aktuální generaci svými rozměry i celkovou filozofií blíže k SX4 než původní Vitaře, Evropana nemůže urazit a na stříbrné karoserii jednoduchých tvarů se nános popílku docela dobře vyjímá. Drobnou kontroverzí jsou jen zvláštní zadní lampy. Tady se designéři na poměry Suzuki pořádně odvázali. Kvůli mně si to ale klidně mohli odpustit.

Když se pak k autu vracím, je už tma. Jakmile se dostanu za město, musím ocenit účinnost předních LED světel, která jsou ve standardu pro všechny výbavy. A to je na velkou pochvalu. Tady se nekoná tradiční pasivně-agresivní nátlak automobilek, kdy v základní výbavě dostaneš místo předních světel petrolejové lampy, abys pochopil, že jestli nechceš zemřít ve slepém nevědomí, musíš nějakou tu desítku za ledky přihodit.

Interiér ve výbavě Elegance má hezké dekorativní prvky a občas i velmi hodnotné materiály. Ale exponovaná místa jsou z odolných plastů. Prostě je utřeš hadrem, když to děcka okopou. Japonská nátura a smysl pro účelnost se tady nezapřou. Trochu toho luxusu dostaneš, ale netřeba to přehánět.

Základní funkce mají fyzická tlačítka. A to je prostě nepřekonatelné – tlačítkem vyřadím hlídání pruhu anebo start-stop. Teda normálně bych ho vyřadil, ale mild-hybrid je první auto, kde to tak nedělám. Díky hybridní technologii nemá Vitara klasický startér, takže oživení motoru na křižovatce je bleskurychlé a neznatelné a konečně tak ten start-stop dává smysl.

Ačkoliv může Vitara působit tak trochu oldschool, opak je pravdou. Je nabitá technologiemi a asistenty. Čte značky, má adaptivní tempomat, hlídá mrtvé úhly i jízdní pruhy. Cestou z města tak mám dost času a klidu na podrobnější seznámení se se sedačkou řidiče. Kožené čalounění je moc fajn, pozice za volantem taky. Ovšem nesmím moc přibrat. Jen hlavovou opěrku bych potřeboval o kus výš, přece jen průměrného Japonce jsem trochu přerostl.

K volantu nemám výhrad, můžu na něm ovládat hlasitost audia nebo telefon a nemusím matlat umaštěnou rukou po displeji. Teď bych ale chtěl změnit informace, které mi ukazuje barevný displej palubního počítače. Cestou zkouším všechno. Tlačítka na volantu, mačkám a kroutím páčkami pod volantem, dokonce hledám i v menu na hlavním displeji. Nic. Palubní počítač furt ukazuje tok energie nebo co to. Ale já chci vědět, kolik mi to auto žere benzínu! Rezignuju. Ale dusím to v sobě celou cestu domů. Hned v garáži otevírám návod k obsluze, který mi Dan nechal v kastlíku. Po pár minutách to asi mám. Nechce se mi věřit, že by to v roce 2020 ještě bylo možné, ale je to tak. Palubní počítač ovládám tyčinkou mezi budíky. Ti japonci dycky musí najít něco, čím tě přinutí významně zdvihnout obočí. Když nakonec vypnu motor, na displeji se zobrazí souhrnná data o skončené jízdě. Asi na půl vteřiny!

Vitaru můžete mít s jakýmkoliv motorem a převodovkou. Jen pokud to bude přeplňovaná čtrnáctistovka s mild-hybridní technologií a manuálním řazením. Z počátku jsem nad chybějícím automatem trochu ohrnoval nos, ale po pár dnech se ukázalo, že zbytečně. Řazení je přesné, díky pomoci hybridního ústrojí jsou rozjezdy plynulé a svižné a motor má výkonu tak akorát i k nějakému tomu předjíždění na okresce. A vždy, když uvolním pedál plynu, elektromotor začne přibrzďovat spalovací motor a tím dobíjet baterii. Uložená energie se pak využije při zrychlování, kdy mi elektromotor umí přidat až 10 kW výkonu. Fakt to funguje!

Přívětivost ovládání Vitary ještě více vynikne v terénu. My měli štěstí, přišel první sníh a bylo ho skoro půl centimetru. Takové množství už dokáže zastavit dopravu v celé Praze. My ale nejsme Pražáci, proto jsme se rozhodli toho využít a Vitaru prověřit na jedné ostravské haldě. Dneska se bude oddělovat zrno od plev. Co by člověk pro pořádnou fotku neudělal! Jestli to snažení za to stálo můžete zhodnotit v galerii pod článkem.

Ovladač jízdních režimů AllGrip jde rovnou do režimu Lock a vyrážíme na haldu. Teprve tady se naplno ukazuje kouzlo Vitary. Ta ovladatelnost a čitelnost podvozku je v terénu fakt skvělá! Auto je lehké a obratně šplhá vzhůru. Díky kompaktním rozměrům a tvaru karoserie vím, kam jedu, a doslova cítím, kam se ještě vejdu a kam už ne. A že to tady na haldě občas smrdělo průšvihem! Všechno jsme zvládli bez ztráty kytičky a řidičovo sebevědomí tentokrát zůstalo ušetřeno kopanců. Tohle Suzuki rozhodně nenese jméno Vitara nadarmo!

Když už má Radim dost fotek, vracíme se zpátky do města a Suzuki v následujících dnech zažije běžnou rodinnou službu. Vnitřní prostor je pro dva dospělé a dvě děti tak akorát. A když se odstraní i horní plato z kufru, vejde se do něj i kočár. Parkování a pohyb městem je opravdu radost, okresky zvládá Vitara bravurně i plně naložená. Jen na dálnici je trochu poznat, že tohle není její revír. Při stotřicítce už je v kabině více hluku, než bych si představoval a dlouhé převody sice šetří palivo, ale nutí mě v dlouhém táhlém kopci podřazovat, pokud chci předvést nějaké to zrychlení. Ale to je můj problém. Vitara nikdy neměla ambice být manažerským dálničním křižníkem.

Tohle Suzuki chce a bude spolehlivě sloužit tam, kde využijete jeho obratnost a vyspělost pohonu 4x4 AllGrip. Pokud bydlíte za městem a do práce jezdíte dřív, než se u vás objeví první sypač, nebo máte chatu v Beskydech a fakt vás nebaví pořád nasazovat řetězy, Vitara je jasná volba! Já jich za Frýdkem potkával na silnicích až podezřele moc. Domorodci prostě vědí! A tamtamy fungují.

Když k tomu všemu přidáte i velmi zajímavou cenovku, není se čemu divit!

Suzuki Vitara 1.4 BoosterJet HYBRID Elegance 4x4 AllGrip

Technické údaje

Typ motoru: Řadový zážehový přeplňovaný čtyřválec
Objem válců: 1373 cm3
Nejvyšší výkon: 95 kW
Max. točivý moment: 235 Nm
Nejvyšší rychlost: 190 km/h
Zavazadelník: 375 l

Vnější rozměry

Délka: 4175 mm
Šířka: 1775 mm
Výška: 1610 mm
Rozvor: 2500 mm

Cena testovaného vozu: 576.900 Kč včetně DPH

Sdílejte článek