Aspoň že je díky nouzovému stavu lepší ovzduší, říkají si lidé. Ale není to pravda

​To je ale nad Ostravou dneska čistá obloha. Někteří lidé si možná říkají, že všechno zlé je k něčemu dobré.

Když lidé tolik nejezdí v současném nouzovém stavu a při platnosti tvrdých omezení kvůli hrozbě nákazy novým koronavirem auty a některé firmy omezily provoz, tak to přece logicky musí prospívat přírodě.

Zvláště na Ostravsku, kde je stabilně znečištěné ovzduší, by se to mohlo projevit.

To si myslí či možná hlavně přejí obyvatelé Ostravy, Karviné a dalších měst v kraji, které trápí dlouhodobě znečištění ovzduší. Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě, kteří mají na starosti sledování čistoty ovzduší v Moravskoslezském i Olomouckém kraji, však tyto tužby a názory lidí příliš nepotvrzují.

Kvalita ovzduší podle nich zatím nevykazuje v době omezení pohybu lidí a výroby nějaké výrazné známky zlepšení. Zejména proto, že na Ostravsku velcí znečišťovatelé neomezili ani při nouzovém stavu produkci a doprava nemá na celkovém znečištění tak výrazný podíl jako v jiných městech.

„U lokálních a malých zdrojů znečišťování, tedy třeba u rodinných a bytových domů, se dokonce paradoxně znečištění v době prvních čtrnácti dnů nouzového režimu v březnu zvýšilo. Bylo chladněji, panovaly horší rozptylové podmínky a lidé zůstali doma, takže bylo nutné topit. Také jsme v jiném klimatickém pásmu než třeba Itálie, takže tady se současné a nedávné ochlazení projeví často právě tím, že lidé více topí. Takže se zvýšily především koncentrace částic PM10, tedy polétavého prachu, které měly v Moravskoslezském kraji nejvyšší počty překročení denního imisního limitu. Přitom v lednu a únoru jsme měli v kraji netypicky výborné rozptylové podmínky,“ řekla odbornice na kvalitu ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ Blanka Krejčí.

Ale nevylučuje, že některé „pozitivní“ dopady nouzového stavu se mohou projevit až v delším časovém období. „Komplexní vyhodnocení tohoto netypického období tohoto stavu a srovnání třeba s loňským rokem podle svého největšího svědomí a vědomí budeme moci udělat opravdu až po skončení nouzového stavu,“ řekla Blanka Krejčí.

Připouští však, že určitý pokles znečištění způsobeného dopravou nastal. „Změnila se dynamika průjezdů vozidel, změnily se dopravní špičky. Na hodnocení spolupracujeme se sčítači dopravy a bereme si od nich data. Víme, že asi o třetinu se ve většině měst snížila hustota dopravy, tedy počet projíždějících vozidel. Tak se to předběžně ukazuje i v centru Ostravy, ale kvůli zhoršení rozptylových podmínek jsme na měřicí stanici Ostrava-Českobratrská nezaznamenali ani nárůst ani pokles koncentrací oxidu dusíku. Hlavní příčinou je pravděpodobně to, že v Ostravě není největším emisním zdrojem ani u oxidu dusíku doprava, ale významný podíl na jeho hodnotách mají i průmyslové zdroje. A ty téměř neomezily provoz,“ vysvětluje Blanka Krejčí.

A dodává, že doprava na Ostravsku hraje v míře znečištění menší roli než v Praze či Brně. Možná v průměru jednotek, okolo deseti procent.

V Ostravě totiž neplatí to, co se stalo v Itálii nebo v Číně, tedy že tam velcí znečišťovatelé zmenšili produkci. „Tady však velké průmyslové zdroje na Ostravsku a Karvinsku jsou podniky s nepřetržitým provozem a nedošlo v nich ani k žádnému omezení výroby. Ani v energetice, výrobě oceli a železa, u koksoven. Pokud omezil provoz nějaký podnik na výrobu automobilů nebo autodílů, tak se to v stále významném objemu emisí z průmyslu na Ostravsku projevilo jen minimálně. Potvrdili mi to i kolegové z inspekce životního prostředí,“ říká Blanka Krejčí.

Odborníci na kvalitu ovzduší ostatně konstatují už ve své zprávě za březen, že předběžné vyhodnocení zatím nepotvrdilo významný pokles koncentrací znečišťujících látek během prvních dvou týdnů nouzového stavu v České republice.

V případě suspendovaných částic došlo v druhé polovině března k jejich navýšení, a to v důsledku zhoršení rozptylových podmínek, přenosu částic z písečných oblastí a pravděpodobně i v důsledku vyšší intenzity vytápění domácností.

V případě oxidu dusičitého byl pozorován pokles koncentrace NO2 na sedmi dopravních lokalitách z celkového počtu 23. Po vyhlášení nouzového stavu byly tyto víkendové propady výraznější na lokalitách Ústí nad Labem-Všebořická a Brno-Úvoz, naopak v lokalitě Praha 2- Legerova mají denní průměrné koncentrace NO2 rostoucí tendenci a koncentrace na lokalitě Ostrava-Českobratrská nevykazují žádnou změnu během hodnoceného období.

"Je třeba podotknout, že v relativně krátkém období od 16. 3. do 31. 3. 2020 je možné situaci hodnotit pouze obecně. Podrobnější vyhodnocení změn v kvalitě ovzduší v České republice během nouzového stavu bude realizováno po jeho skončení, a to s důrazem na úrovně koncentrací během situací se srovnatelnými meteorologickými a rozptylovými podmínkami v delším období před a po vyhlášení nouzového stavu, popř. v případě oxidu dusičitého i s podrobnějším zahrnutím vlivu změn intenzit dopravy,“ uvádí se ve zprávě o čistotě ovzduší v celé republice.