Aktivisté protestovali. Proti uhlí, koksu i cenám energií. Pak obsadili Koksovnu

​Ekologičtí aktivisté uspořádali u Ostravy takzvaný Klimakemp. V jeho jménu v sobotu asi šedesát z nich proniklo přes v té době ještě otevřenou hlavní bránu hlavního vchodu do koksovny Svoboda a tam začali protestovat proti její existenci.

Kolem poledne skončili někteří z těchto aktivistů na policejní služebně, další však dále zůstávali v areálu a provolávali hesla proti koksovně.

Čtyřicet dalších aktivistů proniklo do koksovny jinudy a to nelegálně v rámci takzvané občanské neposlušnosti. Tato skupina ekologů obsadila střechu jedné z budov a blokovala takzvané nákladiště, odkud z uhlí vyrobený koks odvážejí z koksovny vlaky.

V pátek také zaměřili aktivisté z Klimakempu svou pozornost na největšího poskytovatele nájemného bydlení v České republice a uspořádali demonstraci před ostravským sídlem společnosti Heimstaden. Vyčítali jí, že má ve svých bytech drahé energie a to, že se snaží svým nájemníkům prodat staré nájemní finské domky za ceny, na které mnozí nemají peníze. Demonstrace se zúčastnili i někteří nájemníci těchto finských domků na Liščině.

I kvůli koksovně se lidé stěhují z Ostravy, říkají aktivisté

Protest proti koksovně Svoboda měl zčásti podobu demonstrace, její účastníci využili otevřených hlavních vrat a zvednutých závor. Provolávali za víření bubnů hesla jako „Klimatická spravedlnost“ či „Zdanit bohaté!“, „My jsme příroda, která se brání“ nebo dokonce „Sbohem, koksovno, jsi fakt na hov..“

Policisté zpočátku přijeli hlavně v podobě antikonfliktního týmu, poté už ale i „v plné zbroji“. Asi hodinku před polednem začali vyzývat demonstranty, aby vyklidili areál koksovny.

Policejní mluvčí Pavla Jiroušková uvedla, že šest aktivistů vlezlo na plynojem, ale poté, co je bezpečnostní agentura upozornila na možná rizika, slezli. Policisté poté začali zjišťovat jejich totožnost.

„Koksovnu považujeme za jeden z důvodů, proč se lidé kvůli špinavému vzduchu stěhují z Ostravy, přitom je to pěkné město. Koksovna přispívá ke klimatické krizi a ničí zdraví místních lidí emisemi karcinogenního benzo(a)pyrenu. Nechceme, aby tady byla. Brání transformaci regionu. Chceme proto, aby tuhle koksovnu zavřeli a pracovní místa v ní nahradila zelená pracovní místa,“ řekla Hedvika Stachovcová, která je z Ostravy a byla mluvčí akce.

Aktivisté navštívili na kolech i elektrárnu Třebovice

Ještě předtím organizátoři Klimakempu svolali zástupce médií ráno k elektrárně v Třebovicích, kde asi dvacet aktivistů v bílých kombinézách přijeli na kolech a rozvinuli velký transparent „Jedna zavřená elektrárna konec uhlí nedělá“. Stejná parta přijela o hodinu později do už uzavřené koksovny, aby podpořila přes bránu aktivisty. Po nějaké době nasedla na kola a odjela směrem na nákladiště podpořit účastníky jeho blokády.

Zřejmě však aktivisté potřebovali především média zabavit, aby mohli bez větší pozornosti proniknout v Přívoze ve dvou frontách do koksovny, která byla jejich hlavním cílem. Po nějaké době protestů ředitel koksovny Svoboda oznámil, že kvůli protestům musel omezit provoz koksovny. Koksovna však funguje dál, z bezpečnostních důvodů ale kvůli protestu omezila manipulaci s koksem po areálu.

Koksovna: Náš vliv na ovzduší je minimální

Mluvčí společnosti OKK Koksovny Jindřich Vaněk řekl, že považuje protest za zbytečný. „Je to zbytečný krok. Rozptylová studie, kterou si nechalo udělat město, prokázala, že náš vliv je minimální. My se snažíme investovat do ekologických opatření a chovat se jako dobrý soused. Myslím si, že aktivisté by si mohli najít v Ostravě mnoho jiných cílů, které znečisťují životní prostředí mnohem více,“ řekl mluvčí Jindřich Vaněk.

Aktivisté v areálu koksovny však odpoledne zůstávali, protože podle jejich vyjádření je koksovna „starý fosilní křáp, který smrdí a blokuje spravedlivou transformaci“.

Na protestující aktivisty v útrobách koksovny se přišli podívat i sami zaměstnanci koksovny, kteří na ně křičeli, ať se vrátí zpátky do školy. Nad dvěma místy protestů také kroužil dron, který snímky z výšky zásoboval sociální sítě.

V Ostravě trvá Klimakemp už od pondělí, ale hlavní část protestů mladých aktivistů se odehrála v pátek 7. října od 11 hodin, kdy průvod účastníků demonstrace vyrazil od bývalého Bauhausu a galerie PLATO a prošel centrem Ostravy. Pak se po poledni „utábořil“ v parku Čs. letců, kde je sídlo společnosti Heimstaden.

"Společnost Heimstaden vlastní v České republice okolo 43 000 bytů. Velkou část z nich navíc získala skrze bývalého uhlobarona Zdeňka Bakalu, který v privatizaci nakradl tisíce hornických bytů. Teď se chystá Bakala skrze svou developerskou firmu vydělat i na transformaci regionu. Pozemky, které teď kraj odkupuje za nehorázné ceny třeba pro to, aby na nich mohl stát obří skleník s exotickými rostlinami vytápěný důlním plynem, jsou totiž Bakalovy,“ hřímali protestující.

„Společnost Heimstaden plně respektuje právo každého vyjádřit svůj názor. Protestní akce ale nevzešla z iniciativy našich klientů a její organizátoři nás předem nijak nekontaktovali. A pokud víme, nekontaktovali ani Sdružení na ochranu nájemníků,“ připomínají představitelé společnosti.

Heimstaden: z růstu cen energií žádným způsobem neprofitujeme!

„Navyšování splátek na služby, tedy takzvané zálohy na energie, striktně řídí v České republice zákon a probíhá s ohledem na zvyšování cen na dané období ze strany dodavatelů jednotlivých služeb. Heimstaden pouze provádí registraci a následné rozúčtování nákladů na vytápění a na spotřebu teplé i studené vody mezi dodavatelem a konečnými spotřebiteli, Společnost Heimstaden z růstu cen energií žádným způsobem neprofituje! Naopak včasnými úpravami záloh na energie chrání své klienty před možnými vysokými nedoplatky,“ vysvětlují představitelé společnosti.

„Po svém vstupu do České republiky v roce 2020 společnost zdvojnásobila tempo zateplování bytových domů a snižování jejich energetické náročnosti, spustila první projekty na využití obnovitelných zdrojů energie a dobrovolně se přihlásila ke konci spalování tuhých paliv ve svých nemovitostech do pěti let. Bez ohledu na to je ale podstatnou skutečností fakt, že výroba tepla z černého uhlí v našem regionu pomohla odvrátit násobné navýšení ceny tepla, které v tomto období vidíme u jiných zdrojů,“ připomíná ve vyjádření Heimstaden.

Unucka: Bez uhlí se jen tak neobejdeme

O tom, že kraj se v dohledné době bez uhlí neobejde, je přesvědčen i náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jaku Unucka, který se energetickou situací dlouhodobě zabývá.

"V rámci ČR jde o naprosto atypický kraj, ve kterém většina energie tepelné i elektrické pochází z černého uhlí, jehož celková spotřeba je 5-6 miliónů tun, přibližně polovina pro energetické účely a polovina na výrobu koksu. Pokud toto množství nebude k dispozici, lze s jistotou konstatovat, že se kraj zhroutí, nezaměstnanost bude vyšší než 30 procent a statisíce obyvatel budou odříznuty od dodávky tepla. Sociální dopad bude srovnatelný snad jen s odsunem Čechů ze Sudet v minulém století," varuje Jakub Unucka.

Na území kraje se nachází dva rozsáhlé hutní provozy (TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. a Liberty Ostrava a.s.), ve kterých je technologický proces založen na používání černého uhlí jak pro výrobu koksu, tak pro vytápění provozů. Specifikem je rovněž využívání odpadních plynů (koksárenský a vysokopecní) v hutním průmyslu.

"Vzhledem k potřebám těžkého průmyslu na území kraje je nicméně více než 40% elektrické energie dodáváno ze zdrojů mimo Moravskoslezský kraj a to i v případě plného výkonu jediné tuzemské černouhelné elektrárny Dětmarovice, provozované společností ČEZ a.s., která rovněž zajišťuje ze společné výroby elektrické energie atepla dodávky tepla pro Orlovou a Bohumín prostřednictvím společnosti ČEZ teplárenská, a.s.. Na výrobě tepelné energie v černouhelných teplárnách je v tuto chvíli závislých více než 190 000 domácností v našem kraji bez reálné možnosti zajistit si teplo jiným způsobem," upozornil Jakub Unucka.

Přejít od spalování černého uhlí pro energetické a průmyslové potřeby na plyn či elektřinu je sice částečně možné, ale reálně až mezi lety 2027-2030. Důvody jsou jak procesní (vybrat, koupit, vyrobit a nainstalovat technologii trvá 5-7 let), tak infrastrukturní (chybí rozvody plynu např. vysokotlaký plynovod z uzlu přepravní soustavy z Děhylova do Třebovic nebo elektrické vedení 400kV do Liberty, což rovněž trvá 5-7 let).