Společnost
26/11/2019 Tomáš Svoboda

30 let svobody: Kosmická loď, Gong i moderní pevnost. Stavby, které změnily tvář Ostravy

Magazín PATRIOT připravil k 30. výročí sametové revoluce seriál reportáží, rozhovorů a analýz na nejrůznější témata, související se změnami, které za uplynulých 30 let v Ostravě proběhly.

Multifunkční aula Gong

Z trojice skvostů Dolních Vítkovic, kterými jsou Bolt Tower, Svět techniky a Gong, vybíráme právě bývalý plynojem na vysokopecní plyn z roku 1924, jehož technicky velice náročná přestavba proběhla v letech 2009 až 2012. Tzv. zvon, který původně stoupal a klesal podle množství plynu, bylo třeba vyzvednout o „kolumbovských“ 1492 centimetrů a poté dovnitř vestavět konstrukci se sálem pro 1 500 lidí. Architekt Josef Pleskot udělal z plynojemu středobod nového areálu. Gong se stal jedním ze symbolů proměn Ostravy po roce 1989 i novým kulturním centrem.

Kostel svatého Ducha

O tom, že v Ostravě máme díky svobodným poměrům, opět blízko i k „boží architektuře“, svědčí realizace kostela svatého Ducha, který byl postaven v letech 2004 až 2007 mezi paneláky v Ostravě-Zábřehu. Architekt Marek Jan Štěpán jej popisuje jako „moderní pevnost“, do které se člověk toužící po zklidnění a úniku z okolního materiálního světa dostává skrz jednotlivé konstrukční vrstvy. Římskokatolický kostel, jehož věž sahá do výšky 30 metrů, pojme 650 osob. Údajně se jedná o vůbec největší porevoluční sakrální stavbu na území Česka.

Sídlo firmy Pospiech

Stavba, která vypadá jako dopravní prostředek z jiné galaxie, vznikla v letech 2011 až 2013 díky shodě investora a architekta na odvážném řešení rekonstrukce zdevastovaného objektu šaten v bývalém svinovském lihovaru. Architekt David Kotek navrhl pro nové prostory spediční firmy Pospiech opláštění chromovými panely se zrcadlovým efektem, takže fasáda budovy odráží své okolí. Výrazným prvkem jsou i kruhová okna, z nichž některá jsou vypouklá a z fasády vystupují. Svým pojetím vysílá Ostravě signál, že kvalitní architektura patří i do periferních a méně atraktivních lokalit.

Rekonstrukce a přístavba nádraží Ostrava-Svinov

Obrovskými změnami prošla i oblast péče o kulturní památky, z nichž bylo před rokem 1989 až 80 % v katastrofálním stavu. Sami památkáři letos zařadili mezi 30 vzorových příkladů památkových obnov i nádraží Ostrava-Svinov, na kterém byla v letech 2003 až 2006 nejen zrekonstruována historická neobarokní budova, ale architekt Václav Filandr k ní navíc navrhl prosklenou moderní přístavbu. Unikátní kombinace, či chcete-li kontrast, obou objektů vytvořila z velmi frekventovaného nádraží důstojnou vstupní bránu do města. Zároveň jde o silnou pobídku k úpravám dalších ploch v okolí.

Atletická hala

Rčení, že Ostrava je městem kultury a sportu bylo během minulých 30 let naplněno mimo jiné realizací nové atletické haly v Ostravě-Vítkovicích, kde podle návrhu architekta Martina Chválka vznikla v letech 2014 až 2015 jedna z nejmodernějších sportovních staveb celého Česka. Unikátem je zejména nosná střešní konstrukce z dřevěných vazníků s rozpětím 62 metrů. Díky napojení haly na sousedy, kterými jsou multifunkční Ostravar Aréna a zrekonstruovaný Městský stadion, disponuje Ostrava špičkovým sportovním komplexem mezinárodní úrovně.

Skelet

Dědictví komunistického režimu v Ostravě bezmála 30 let zhmotňoval rozestavěný objekt, původně krajské sídlo KSČ z roku 1987, pro který se vžilo označení „skelet“. Ve městě spolehlivě plnil roli architektonického strašidla, které dokázalo prověřit schopnosti investorů i městské samosprávy. Po několika změnách majitele byl bez fanfár dostavěn až letos, a to s pomocí evropských dotací a za cenu smluvních pokut ve výši 17,5 milionů korun. V našem výběru staveb figuruje jako memento a názorný příklad, jak náročné je vyrovnat se s odkazem, který nám soudruzi zanechali.

Nová Karolina

Nejen Ostravané, ale prakticky všichni Češi, se po roce 1989 zbláznili do nakupování. Volný trh umožnil expanzi nadnárodních řetězců, které i v Ostravě vystavěly svoje chrámy konzumu. Vrcholným projektem tohoto druhu se stalo obchodní centrum Nová Karolina, jehož první etapa byla realizována v letech 2008 až 2012. Opět může sloužit jako příklad využití průmyslových ploch, na kterých dříve stával důl a koksovna Karolina. Součástí lokality jsou také kancelářské a bytové objekty. S odstupem času lze říct, že projekt prospěl i centru města, ve kterém se opět prosazují menší obchody a podniky.

Ostravská brána

Aby lidé chtěli v Ostravě dál žít a bydlet, a nikoli emigrovat do Beskyd, musejí vznikat atraktivní projekty i v bytové výstavbě. Přísná měřítka bezesporu splňuje tzv. Ostravská brána, bytový dům s obchodními prostory v přízemí, který byl podle návrhů architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře postaven v letech 2008 až 2010 poblíž kostela sv. Václava, kde se v minulosti nacházely městské hradby. Originálním prvkem budovy s moderně strukturovanou fasádou je nároží s „konzolou“ směrem do ulice Kostelní. Celkově dům inspiruje k, doufejme, brzké zástavbě dalších proluk v centru.

Most přes Odru a Antošovické jezero

Potenciál Ostravy pomáhají zvyšovat také dopravní stavby, mezi kterými získal velký ohlas most přes řeku Odru a Antošovické jezero na dálnici D47. Konstrukce, kterou navrhla projekční kancelář Stráský, Hustý a partneři, byla mimochodem vyhlášenou Stavbou roku i Dopravní stavbou roku 2008. Samotná realizace 605 metrů dlouhé mostní konstrukce probíhala v letech 2004 až 2007. Most je zavěšený na více než dvou tisícovkách nosných lan, která jsou ukotvena na centrálním pylonu vysokém 48 metrů. Zavěšený most je součástí dálničního úseku mezi Hrušovem a Bohumínem.

Rekonstrukce Masarykova náměstí

Nejprve se přejmenovalo, protože Lidové milice vyšly po roce 1989 z módy, ale na výraznější proměnu dlouho čekalo. Centrální Masarykovo náměstí je pro Ostravu zásadním veřejným prostorem, který získal novou podobu během rekonstrukce v letech 2006 až 2007. Na základě návrhu ateliéru RAW se náměstí vrátilo k původnímu prostorovému uspořádání. Při procházkách po náměstí zaujmou například bronzové pamětní desky vložené do dlažby, ale naprostým hitem se staly vodní trysky, které hlavně děti rády využívají jako zdroj příjemného letního osvěžení.

Sdílejte článek