Nejnovější zprávy: Americký fotbal ukázal Ostravě tvrdé souboje a radost pražských Black Panthers Na silnici smrti se střetla dvě auta, nehodu jako zázrakem všichni přežili

Byznys

Ženy a informační technologie? To patří k sobě!

​Jste kreativní, přemýšlíte o své budoucí profesi, avšak přehlížíte výhodné nabídky ze sektoru IT, protože si myslíte, že tohle není vaše parketa? Podobně přemýšlela před lety v závěru studia na vysoké škole i Ivana Lysák Janošková.

Foto: Vladimír Pryček

Dnes patří v pouhých pětatřiceti letech v ostravské pobočce nadnárodní společnosti Stora Enso ke skupině odborníků poskytující IT servis kolegům z celého světa…

“Po 8 letech práce s celopodnikovým systémem SAP jsem se před dvěma lety přesunula na pozici Projektového managera. Momentálně pracuji na částečný úvazek a zároveň si užívám rodičovskou dovolenou, což je jedna z výhod práce v IT ve Stora Enso. Umožňuje vám skloubit pracovní a rodinný život.” říká Ivana Lysák Janošková.

Jak dlouho se věnujete IT oboru?
V IT pracuji dvanáctým rokem. Do tohoto oboru jsem nastoupila hned po státnicích a moje začátky byly trochu netradiční. Studovala jsem totiž Marketing a obchod na Ekonomické fakultě VŠB-TUO, což má k IT dost daleko.

A jak jste se dostala k informačním technologiím?
V posledním ročníku studia jsme s kamarádem navštívili veletrh pracovních příležitostí pro studenty. Tenkrát tam měla stánek automobilka, která právě otevírala svou továrnu v regionu a hledala absolventy. Nechala jsem se přemluvit a vyplnila lístek pro zájemce o zaměstnání, i když jsem o své budoucím kariéře měla úplně jiné představy. K mému překvapení si nás pozvali na pohovor a poté mi (k ještě většímu překvapení) nabídli pozici na oddělení Informačních technologií.

Jak jste se tedy rozhodla?
Vůbec jsem nevěděla, co mě čeká, připadalo mi to úplně absurdní. Viděla jsem se jako specialista někde v reklamce nebo v PR, ale nabídku jsem přijala, protože se mi nechtělo po státnicích na léto shánět brigádu a už v IT pracuji dvanáctým rokem.

Jaké tedy byly Vaše začátky v IT?
Mezi 30 muži jsme byly pouhé dvě ženy a obě bez předchozích zkušeností s IT, takže si dovedete představit, že to nebylo jednoduché. Neodradil nás ani jeden manažer, který nám sdělil, že holky do IT nepatří. Nás to ale spíše namotivovalo a šláply jsme do toho. Po roce a půl učení a sbírání zkušeností jsem odešla do Stora Enso, kde jsem začínala jako školitel systému SAP.

No to tedy byla rychlost…
To zdaleka není všechno, zhruba po třech týdnech na nové pozici mě poslali školit manažery z oddělení nákupu do Švédska. Dovedete si představit, kolik mě to stálo nervů, ale vždycky jsem to nějak udělala a s odstupem času vidím, že mě tyhle situace hodně naučily. Postupem času jsem se dostala na pozici Senior specialisty a řídila jsem implementační projekty, kdy jsme zaváděli systém do našich poboček, například ve Španělsku, Finsku nebo Švédsku. Měníme lidem programy a procesy, které fungovaly třeba dvacet let a my je teď musíme přesvědčit o tom, že nový systém bude lepší.

Vy jste zřejmě živým důkazem rčení, že někdy je dobré hodit člověka do vody…
Ano, člověk musí začít plavat a já plavu pořád, jen teď už vím jak a kterým směrem. Každý den dostanu na stůl úkol, který jsem dřív neřešila a je to pro mě něco nového. Nehrozí rutina. A to je právě důvod, proč jsem stále v této firmě, právě proto mě moje práce stále baví a naplňuje. Pořád se učím, věci se stále mění, nové systémy, nové aplikace, nové procesy…

Vzpomenete si někdy na toho manažera, který vám řekl, že ženy do IT nepatří?
Vzpomenu si na něj vždy, když kolem sebe vidím své úspěšné kolegyně. Ženy do IT prostě patří, což se jako firma snažíme podporovat například spoluprací s organizací Czechitas.

Je to už překonané mínění, že IT je mužský svět?
S předsudky se stále setkáváme. Hodně holek si myslí, že když nevystudovaly informatiku, tak nemá smysl se o IT pozice zajímat. Každoročně se účastníme veletrhu pracovních příležitostí pro studenty na VŠB. Když představíme firmu přicházejícím studentkám, tak nejčastější reakce je: „Aha IT, tak to není nic pro mě…“

Stejně jste před lety uvažovala i vy…
Ano, já jsem živým důkazem toho, že to prostě jde. Naopak v tom, že jsem vystudovala marketing vidím výhodu. Pomáhá mi to v každodenní práci při prezentaci výsledků, tvorbě školících materiálů, vedení telekonferencí, meetingů a komunikaci s našimi partnery. Vždycky všem říkám, že mohou dělat cokoliv, pokud se chtějí učit nové věci, mají energii a nadšení.

Myslíte si, že i dnes by bylo možné, že by člověk po dokončení ekonomické školy, kde studoval marketing, nastoupil do vaší firmy a časem by se z něj stal odborník na IT?
Znám případy v naší firmě, kdy absolventi například učitelství nebo jazyků, začínali jako podpora na servis desku. Seznámili se se systémem, po roce či dvou naberou zkušenosti, zjistí, jak systém funguje a můžou pokračovat na pozici specialisty. Jejich kariéra pak může být velmi strmá.

Možná jde ale i o předpoklady, které má člověk v sobě. Co vy, jste technický typ, bavila vás matematika?
Je pravda, že matematika mě vždycky bavila a docela mi šla už na gymnáziu. Bavilo mě také vždy to, co je logické, co má hlavu a patu, ale při nástupu do prvního zaměstnání jsem v IT byla opravdu úplný začátečník.

Takže vás zpočátku muselo dost věcí překvapovat.
To rozhodně! Například, když jsem nastoupila první den do práce, tak všichni měli na stolech nachystané počítače, jen já jsem měla krabici. Řekli mi, že jsem z IT, tak ať si ho poskládám sama. Já vůbec nevěděla, kam který kabel patří, ale zeptala jsem se a počítač zapojila. A to je důležité – nebát se. Neberu tyhle situace jako problém, ale jako výzvu a možnost se něco nového naučit.

Moje představa ajťáka, která je z doby tak před deseti lety, je taková, že to je nevzhledný, spíše silnější chlap, co má tlusté brýle, flanelku, sedí u počítače a programuje složité věci… Jak je to dnes? Pořád stejné? Co musí ajťák umět?
To je taková obecná představa o práci v IT. Zapojování kabelů, starost o servery a programování. My tady v Ostravě, ale máme spoustu lidí, kteří se věnují podpoře a správě různých podnikových systémů a vůbec programovat nemusí.

Co musíte umět třeba vy?
Momentálně na pozici projektového managera je to hlavně o vedení projektového týmu. Je třeba znát procesy, ale také umět komunikovat s lidmi, být systematická, flexibilní, mít neustálý přehled o tom, co se v rámci projektu děje a umět věci dotahovat do konce. Při práci se SAPem zase bylo důležité znát systém a jeho možnosti. Základem všeho je spolupráce s klíčovými uživateli. Pochopit to, co oni chtějí, co potřebují a co jim usnadní práci. No a pak ve spolupráci s vývojáři nastavit systém tak, aby fungoval co nejlépe.

V čem jsou ženy v IT lepší než muži?
Myslím, že ženy umí výborně komunikovat, jsou empatické, stmelují tým. Jsou přirozeně méně soutěživé, lépe spolupracují například na projektech, dokáží lépe vystihnout požadavky uživatelů a dát si je do souvislostí. Taky jsou vytrtvalejší a proto se hodí na pozice, kde se jedná o údržbu a podporu systému. Muži jsou většinou méně odolní vůči rutině.

Mají podle vás ženy i nějakou nevýhodu ve srovnání s muži?
Málo si věříme. Chce to mít pevnější sebevědomí a stát si za svým názorem. Nenechat se převálcovat.

Jaká je situace s počtem žen v IT ve vaší firmě?
V naší firmě je asi 25 procent žen, což není úplně vysoké číslo. Neustále pracujeme na tom, abychom ženy nalákali a získali pro práci v IT. Jedním z argumentů je také fakt, že naše práce se dá krásně skloubit s rodinným životem, což je pro mě v současné situaci strašně důležité.

Jak to myslíte?
Mám dvouletého syna a již po roce na mateřské dovolené jsem se vrátila do práce na částečný úvazek. Komunikuji s lidmi po celém světě a k tomu nepotřebuji sedět tady v Ostravě. Do kanceláře jezdím jednou týdně, abych se setkala s kolegy a nasála atmosféru, ale zbytek pracovních povinností řeším z domu. Pracujeme v severské firmě, která klade důraz na propojení práce a osobního života a vychází nám maximálně vstříc.

Říkáte, že v Česku je podíl žen ve vaší firmě 25 procent, jak je to ve Švédsku a Finsku?
Celosvětově je ve Stora Enso v IT převaha mužů. Čísla říkají, že žen je tam okolo 26 procent. Zajímavé je ale to, že máme poměrně dost žen v IT na vedoucích pozicích.

Stalo se vám někdy, že se na vás muži dívali přezíravě? Jako co nám tady ta ženská bude vykládat?
Samozřejmě jsem se setkala i s takovými reakcemi, hlavně v začátcích. Když vedete workshop pro 10 managerů údržby, kteří ve firmě pracují v průměru 20 let a říkáte jim, že budou muset měnit své zaběhnuté procesy a postupy, tak to není jednoduché. V těchto situacích je nejdůležitější dobře se na situaci připravit, znát fakta, nenechat se zaskočit otázkami, ale také přiznat to, že něco prostě nevíte. Jsme jenom lidé a mně se tento přístup osvědčil.

Pomáhá vám to, že jste hezká žena?
Ne, to si opravdu nemyslím a nikdy jsem na to nespoléhala.

A obecně? Máte pocit, že ve vašem oboru může krása ženě pomoci zajistit, aby se k ní muži chovali jinak?
Myslím si, že když je žena pěkná, může to na začátku pomoct prolomit ledy, ale pokud svůj zjev nepodloží tím, že něco umí, tak to určitě nefunguje.

Foto dne