Zchátralé lázně Jánské Koupele na Opavsku koupil tenista Tomáš Berdych

Zchátralé Jánské Koupele na Opavsku mají nové majitele. Firmu Baneba, které zpustlé lázně patří, koupili podle informací České televize půl na půl tenista Tomáš Berdych a podnikatel Petr Lex. Dosavadní majitel společnost prodal za polovinu někdejší kupní ceny, tedy za asi deset milionů korun.

Jaké mají noví majitelé s areálem záměry, zatím není jasné. Dosavadní vlastník Jan Netal koupil Jánské Koupele v roce 2003 za 19 milionů korun, uvedla dnes Česká televize.

V areálu se snažil provádět zajišťovací práce za stovky tisíc korun. Lázně ale přesto pustly dál. Nepodařilo se mu totiž získat dotace ani společníka, který by se podílel na původním záměru postavit zde wellness centrum.

První písemná zmínka o léčivých pramenech na místě dnešních Jánských Koupelí pochází z roku 1640, lidé je však zřejmě využívali již daleko dříve.

Na mapě Vévodství opavského ve Slezském atlasu z roku 1736 je místo poblíž Starých Těchanovic označeno symbolem džbánku. Od roku 1755 bylo panství Melč spolu s prameny součástí majetku Jezuitské koleje v Opavě a tehdejší otec regent dal v melčském zámku vybudovat lázeňskou místnost.

Přesný rok založení Jánských Koupelí není znám. Jisté však je, že vznikly začátkem 19. století. Podle zápisu v Zemském archivu v Opavě, vznikla osada Bad Johannisbrun v roce 1812, ovšem první lázeňské budovy zde zřejmě stály již roku 1811.

Jméno získala osada po svém zakladateli – hraběti Janovi z Tenczina, který zároveň nechal vyčistit místní minerální pramen. Pramen od té doby nese jméno Janův.

Největší rozkvět zažily lázně na počátku 20. století, kdy je vlastnil rod Razumovských. Hrabě Camillo Razumovsky nechal upravit stávající prameny (Pavla, Janův a Lesní), modernizoval všechny budovy a postavil vily pro rodiny (Růžena a Eliška).

V roce 1897 vybudoval nový pramen Marie a u řeky Moravice vyrostl nový léčebný dům (dnešní penzion Pavla).V lázeňském parku vznikla krytá kolonáda a u příležitosti 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. zřídili Razumovští pro chudé občany, kteří potřebovali lázeňskou péči, novou vilu Silesia.

V areálu bylo zřízeno i hřiště na kriket a tenis nebo plovárna. V okolí lázní byla celá řada promenád a vycházkových chodníků s lavičkami a odpočívadly.

V lázních tehdy bylo asi 120 pokojů s přibližně 200 lůžky a léčila se tam onemocnění srdce, neurastenie, revmatismus, nespavost i poruchy látkové výměny. Rok 1940 byl poslední lázeňskou sezonou.

Když se stalo Opavsko součástí Sudet, Němci na lázně kvůli ruskému původu majitelů uvalili nucenou správu. V areálu zřídili výcvikové středisko pro Hitlerjugend a v průběhu války i zajatecký tábor, kde drželi sedmdesát spojeneckých generálů.

Po roce 1945 byly lázně na základě Benešových dekretů znárodněny a v areálu vznikla dětská zotavovna i ozdravovna ROH. Od roku 1994 jsou ale všechny objekty uzavřeny a chátrají. Tehdy začal vleklý soudní spor o vlastnictví lázní mezi odbory a státem. Stát vyhrál a areál prodal.

Lázním ale zatím nepomohlo ani to, že v roce 2005 získal celý komplex památkovou ochranu. Před dvěma roky byla zúžena jen na některé budovy. Areál je zapsaný v seznamu nejohroženějších českých památek.