Zárubovu hlášku jsem slýchával často, přiznal Becher. Sní o NHL

„Je jasné, co musí dnes do kalíšků v celém Česku...“ Těmito slovy komentátor Robert Záruba oslavoval výkon Ondřeje Bechera, který v bitvě o bronz na hokejovém MS juniorů nasázel hattrick Finům.

Devatenáctiletý Becher, který se narodil v Ostravě, dal v utkání o bronzové medaile tři góly a přidal dvě nahrávky. Českým hokejistům tak výrazně pomohl k obratu z 2:5 na 8:5 a poté si na krk spokojeně nechal pověsit bronzovou medaili. Z mladých hokejistů se rázem staly hvězdy, okolo kterých bylo pořádně rušno. „Je skvělé, když o vás všichni mluví a zároveň vám gratulují,“ přiznal v rozhovoru pro patriotmagazin.cz mladý útočník, který před odchodem do zámoří hrával za Porubu, Vítkovice a Havířov. Teď je druhým rokem v kanadském celku Prince George Cougars z WHL.

Přehráváte si bronzový zápas ještě i teď, několik týdnů po turnaji?

Ještě teď vídávám na sociálních sítích některé z těch gólů. Hned se mi během nich vybaví momenty, které jsem v ten okamžik prožíval. Určitě na to nikdy nezapomenu, na celý turnaj a rozhodně ani na poslední zápas. Prohrávat v zápase o bronz 2:5 a otočit to za dvacet minut na 8:5, to je něco neskutečného.

Byl to zápas, o kterém se bude mluvit ještě dlouho. Jste rád, že jste byl jeho součástí?

Jsem moc rád, že jsem mohl být součástí takového týmu, a že jsem mohl pomoci udělat placku. Bylo to těžké, ale my jsme si jako tým věřili od začátku do konce. Jsme moc rádi, že to vyšlo.

Společnost Hokejisté Poruby se vrátí domů, RT TORAX ARENA prošla proměnou 26/01/2024

Co hláška Roberta Záruby, slýcháte ji ještě často?

(Usměje se). Po turnaji jsem ji slýchával dost často. Taky mi přicházelo hodně zpráv a fotek lidi, na kterých mi posílali, jak si dávají právě Becherovku. Byl to super pocit a moc jsem si to užíval.

Česká dvacítka skončila v posledních třech letech čtvrtá, druhá a třetí. Jsme zpátky ve špičce?

Já si myslím, že se pomalu, ale jistě začínáme zase zvedat. Doufám, že to tak bude pokračovat.

Stihl jste si po šampionátu užít rodinu?

Po turnaji jsem byl doma jen na den a půl. Pak jsem hned letěl do Kanady, takže času bylo celkem málo. Ale moje maminka s mým bratrem mě byli podpořit přímo ve Švédsku, takže když byl čas, tak jsem s nimi byl právě tam.

Jaký byl návrat do Kanady? Jak se vám daří?

Návrat do Kanady je super! Jelikož žiju v celkem malém městě, tak mě poznávají lidé, když jsme třeba s kluky v obchoďáku. Vždy přijdou a pogratulují mi k parádnímu turnaji a k medaili. Musím říct, že po návratu do Kanady se mi daří, takže doufám, že mi to vydrží co nejdéle.

V létě proběhne draft NHL. Věříte si, že by na vás letos mohl někdo ukázat?

To si vůbec netroufám říct a popravdě to teď moc ani neřeším. Nekoukám se do daleké budoucnosti. Jak se říká, člověk, který řeší, co bude za rok, nevidí, co je dnes a zítra. Takže teď každý den makám a snažím se v zápasech podávat ty nejlepší výkony, abych pomohl týmu. Pak budu jen doufat, že tam své jméno uvidím.

V Kanadě jste druhým rokem. Jaký je život za oceánem?

Život za oceánem je skvělý. Mám tady super spoluhráče, trenéry i skvělou rodinu, u které bydlím, takže si nemůžu na nic stěžovat. Sice žiju v celkem malém městě, ale je tady vše, co potřebuju. Jen tu bývá obrovská zima, což mě občas štve.

Často se debatuje o tom, jestli by mladí hráči měli odcházet do zámoří, nebo zůstávat doma. Letošní úspěch dvacítky asi ukázal, co je správná cesta, že?

To je asi otázka na někoho jiného. Za mě je to vždy na jednotlivém hráči, jak se rozhodne. Podle mě není ani jedna varianta špatná.

Jste odchovancem Poruby, ale do zámoří jste odcházel z Havířova. Sledujete stále počínání obou klubů?

Sleduju oba kluby, přeju jim postup do vyšších soutěží. Zatím jsou oba týmy ve svých soutěžích o hodně bodů první, tak snad jim to vydrží a půjdou dál. Jak pro Porubu, tak pro Havířov by to bylo skvělé.

Jaké vaše začátky byly? Proč jste přešel z Poruby do Havířova?

Začínal jsem v Porubě. Byli tam super trenéři i všichni lidi okolo. Potom jsem na tři roky přešel do Vítkovic, odkud jsem se na dva roky vrátil zase do Poruby. Když jsem měl jít věkem do dorostu, tak porubský dorost bohužel spadl do nižší soutěže. Tehdy o mě projevil zájem pan trenér Potěšil, který byl šéftrenér mládeže v Havířově. Domluvili jsme se a já jsem přešel hrát hokej tam.

Jaký máte hokejový sen? NHL?

Samozřejmě. Je to sen každého hokejisty. A je to i můj sen.