Společnost
29/10/2015 Jaroslav Baďura

Vondrák: Proč kandiduji na hejtmana? Mám vizi

Rektor Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák je v polovině svého druhého a posledního funkčního období. Zbylé dva roky ale možná na univerzitě nevydrží - už za rok kandiduje jako nezávislý za ANO na hejtmana Moravskoslezského kraje.

Pane rektore, není vám líto, že jste včera nebyl na Hradě? (Rektoři vysokých škol se na protest proti nejmenování navržených profesorů prezidentem Zemanem nezúčastnili předávání státních vyznamenání).

Ne, není mi to líto, ono je to přece jen kus cesty… Chtěl bych ale říct, že jsme se takto my, rektoři, rozhodli naprosto spontánně, nikoli organizovaně, jak jsem už kdesi zaslechl. Prezident Zeman má tři návrhy na jmenování profesorů a ignoruje je…

Pamatujete takto vyhrocenou situaci mezi akademickou obcí a hlavou státu?

Tohle nikdy nebylo. Vše začalo vyhrocením situace okolo nejmenování profesora Putny. Toho se zastal rektor jihočeské univerzity a pak došlo k dalšímu rozkolu, když rektor brněnské Masarykovy univerzity nenechal pana Zemana v rámci prezidentské kampaně promluvit ke studentům. Víte, já bych jej asi promluvit u nás nechal, ale rektor Masarykovy univerzity měl na to právo, on odpovídá za svou univerzitu. No a prezident je za trest nezve, tak nejezdíme nikdo.

Jste v polovině svého druhého, a tedy posledního funkčního čtyřletého období. Co máte na ty dva roky v kalendáři napsáno tlustou tužkou?

Jednoznačně zvýšení kreditu univerzity ve světě, její lepší mezinárodní rozpoznatelnost. Aby měla svůj vynikající kredit nejen tady, ale aby byla atraktivní destinací i pro zahraniční studenty. Chceme také více spolupracovat se světovými univerzitami v oblasti průzkumu.

Kolik máte dnes studentů a odkud jsou?

Máme okolo osmnácti tisíc studentů, z toho je čtrnáct set zahraničních, jenže včetně Slováků – ty my z podstaty věci a historie za úplně zahraniční studenty nepovažujeme.

Jak by tedy měl vypadat ideální stav?

Demografie je neúprosná, počty studentů budou klesat. Ideál vidím někde v počtu patnácti tisíc studentů celkem, z nichž patnáct set je zahraničních a zbytek Slováků a Čechů. Víte, my už měli podruhé promoci v angličtině, víte, jaký to má punc?

Proč je tolik důležité stavět na zahraničních studentech? Nemůžeme mít skvělé profesory a domácí studenty?

Ne, pokud se univerzita uzavře před světem, nedochází k osvěžování genetického kóddu, potřebujeme i zahraniční profesory, projekty, kontakt se světem vědy.

Jenže nejlepší zahraniční profesoři bývají také nejdražší…

Loni nám hodně pomohl kraj, který nám dal peníze podporující hostování cizinců, letos ty peníze nemáme. Ale existují i další možnosti… Víte, my se dlouhodobě snažíme sem zvát lidi u venku, ukazovat jim, že tady máme nádherný kampus, špičkové laboratoře, to je cesta.

Jaká je vaše vysněná univerzita za nějakých deset dvacet let?

Nebude v ní připadat dvacet tři studentů na jednoho profesora, jak je tomu nyní, ale třeba šest, jak je tomu na těch nejlepších univerzitách. Myslím ale, že máme dobře nastartováno, už někdy za tři čtyři roky by mohl být poměr jedna ku deseti…

Proč je to tak důležité?

Nechceme už, aby jeden přednášející hovořil k anonymní velké skupině studentů. Chceme, aby to byla malá skupina, která je aktivní, zapojuje se do projektů, spolupracuje, bádá… Za pět až deset let by už se plnohodnotně mohl snad zapojit i průmysl, který by dával studentům praxi, příležitosti a později i práci.

Teď tomu tak není?

Ne, bohužel. My jsme loni seděli s personalisty velkých firem a dali jsme horko těžko dohromady sto padesát až sto sedmdesát míst – praxí pro studenty. Jenže my jich máme osmnáct tisíc! Takže rozhodně dnes nejsme v situaci, kdy bychom mohli říci, že každý náš student bude mít za sebou i praxi…

Jak to funguje v zahraničí?

Jak kde, třeba v Německu dobře. Tam jedna technická univerzita funguje tak, že student má půl roku praxi a půl školu. Jsou do toho zapojeny velké německé firmy a ty se o studenty starají. Pro ty firmy je to čest, podílet se na takovém rozvoji mladých budoucích odborníků.

V minulosti bylo velké ostravské téma slučování vaší a Ostravské univerzity. Zdá se, že už to tak živé téma není – proč?

Víte, na sloučení těchto dvou univerzit bylo několik názorů. Já zastával ten, že snaha musí jít zezdola, zazněl ale i názor, že se to musí řešit nahoře – tedy nastavením právních kroků, atd. Problém pro mě osobně byl i ten, kdo vlastně bude nástupcem sloučených škol? Víte, vždy, u každé univerzitní prezentace, se začíná slovy: Naše univerzita byla založena… A co bychom říkali nyní? Pro mě osobně by to byla velká ztráta. Navíc by šlo i o majetek – mám právní analýzu, podle které máme hmotný majetek v hodnotě sedm a půl miliardy korun. A další nehmotný majetek, různé patenty, atd. Sloučení podporovalo předchozí vedení ministerstvo školství, které už tam není… Nevím, třeba k tomu ještě může dojít, někdy za tři až pět let…

Pane rektore, nedávno jste oznámil, že budete kandidovat coby nezávislý za ANO na hejtmana. Jak dlouho jste si to rozmýšlel a kdo vám kandidaturu nabídl?

Nejdříve jsem dostal úplně základní otázku, zda bych o tom přemýšlel a pak jsem se sešel s panem Babišem. Vzal jsem si dva měsíce na rozmyšlenou, objel jsem všechna oblastní sdružení, abych si vyslechl jejich názor – nechtěl jsem být dosazený a nechtěný. Podpořili mě, takže jsem kandidaturu přijal.

Proč?

Mám vizi, jak by mohla růst univerzita, ale i celý kraj, tak proto. Pro mě funkce byla vždy nikoli cíl, ale prostředek.

Kývnul jste, přestože neznáte a ani nemůžete, protože kandidátky teprve vznikají, kdo půjde do boje o kraj spolu s vámi. Nepřipadáte si jako generál, který nemá a nezná svoje velitele, vojáky?

Já se chci s každým, kdo bude kandidovat, osobně setkat a mluvit s ním – prostě si na to udělám čas.

A když vám ten člověk nebude vyhovovat, budete mít pak poslední slovo, které rozhodne, zda bude, nebo nebude kandidovat pod vámi?

Ne, takto bych to úplně nedefinoval, ale na něčem podobném jsme se dohodli.

Kandidujete na hejtmana. Dokážete si ale představit, že volby nebo povolební jednání dopadnou tak, že na vás zbude křeslo hejtmanova náměstka?

Víte, já nad sebou potřebuji nutně mít šéfa, kterého si vážím, který už něco vykonal.

Byl by takovým šéfem současný hejtman Novák?

Nemyslím si, že by nebyl proaktivní, to rozhodně ne… Víte co, odpovím diplomaticky – nikdy neříkej nikdy.

Sdílejte článek