Společnost
01/08/2026 Petr Sobol

V ostravské zoo mají mláďata nejmenšího supa v Evropě, vyletí do přírody?

Foto: Monika Vlčková

Vitky permice mobil 2

Ostravská zoo chová supy mrchožravé už několik desetiletí, aktuálně dva páry těchto nejmenších evropských supů. Od roku 2021 se jeden z nich pravidelně rozmnožuje a odchovává mláďata.

Druhý pár sice snáší oplozená vejce, ale nevydrží sedět po celou dobu inkubace. Chovatelé jejich vejce již několik sezón inkubují v líhni. Pro vylíhnutá mláďata pak využívají náhradní rodičovské páry v některé z českých zoo. Letošní rok ale vše probíhalo jinak a všechna mláďata se podařilo odchovat v Ostravě. Většina by mohla létat ve volné přírodě.

Jeden pár supů mrchožravých je chován v zázemí, druhý mohou návštěvníci vidět v jedné z voliér dravců nedaleko expozice Na Statku. Letošní hnízdní sezona byla mimořádná. Oba páry, respektive samice snesly dvě vejce. Obě snůšky proběhly krátce po sobě. Pár v zázemí inkuboval vejce tradičně sám. Vejce snesená párem v expoziční části, která sice jsou oplozená, ale ptáci spolu úplně neharmonizují, odebrali chovatelé ihned do inkubátoru. Mláďata se líhla postupně s přirozenými rozestupy od 29. května do 14. června, což se později ukázalo jako velká výhoda. Letos byl v zoologických zahradách u supů mrchožravých nedostatek vhodných pěstounských párů. „Rodičovský pár v zázemí odchovával svá mláďata bez problémů, a protože byl z minulých let zvyklý na naše pravidelné kontroly hnízda, rozhodli jsme se využít zkušenosti kolegů z pražské zoo, kde se dařil odchov tří mláďat pod jedním párem. Supi mrchožraví obvykle odchovávají právě jen dvě mláďata,“ popisuje situaci chovatelka Ivana Filipová.

Podložení třetího mláděte proběhlo nad očekávání hladce, což chovatele přivedlo k rozhodnutí zkusit podložit i čtvrté mládě. A povedlo se! „Rodiče se od začátku svědomitě starají o všechna mláďata – dvě vlastní a dvě adoptovaná. V tuto dobu je to už měsíc a půl, mláďata prospívají dobře a už také začala podnikat průzkumné cesty v těsném okolí hnízda. Dostali již také identifikační čipy a kroužky. . Z výsledků testů DNA už víme, že se jedná o tři samce a jednu samici. V současné době jednáme s koordinátorem chovu supů mrchožravých o tom, zda a kolik z nich bude vypuštěno do přírody,“ dodává chovatelka Lenka Juříková. Prozatím se jeví, že většina by měla posílit volně žijící populaci supů mrchožravých v Bulharsku.

Pro další chov a vysazení do přírody je zcela zásadní, aby byla mláďata odchována přirozeně, tedy svými rodiči, případně jiným párem supů. Pouze v nejnutnějších případech chovatelé při péči asistují a zejména v prvních dnech, které jsou rozhodující pro přežití mláděte, s odchovem pomáhají. „Podle našich dřívějších zkušeností, které se shodují i s pozorováním v jiných zoologických zahradách, může mezi mláďaty docházet k vzájemné agresi a vyhánění z hnízda mezi původními a přidanými jedinci. Proto je častou praxí mláďata v hnízdě střídat, a umožnit tak všem přirozený kontakt s dospělými jedinci. U nás ale zavládla mezi „sourozenci“ nezvyklá harmonie, a i proto jsme si mohli dovolit tento postup, který se ukázal jako správný. Vždy hraje velkou roli rodičovský pár, vitalita mláďat i zkušenost chovatelů. V našem případě se vše sešlo na výbornou,“ říká Petr Vrána, vedoucí zoologického oddělení II.

V minulých letech poskytla Zoo Ostrava pro vypuštění do přírody již pět mladých jedinců supa mrchožravého, kteří byli přirozeně odchovaní svými rodiči, případně pěstounským párem. Všechna byla vysazena v Bulharsku v rámci projektu Green Balkans.

Sdílejte článek
zavřít reklamu
PG 2026