Politika
14/06/2018 Jaroslav Baďura

V Ostravě-Jihu kandiduje do Senátu bojovník proti migraci Konvička

"​Většina čtenářů mě asi bude znát jako radikálního odmítače islamizace Evropy a současné pro-imigrační politiky některých států EU. Než jsem se ale tím vším stal, byl jsem poměrně usedlým docentem na Přírodovědecké fakultě Jihočeské university a v Entomologickém ústavu Akademie věd ČR v Českých Budějovicích," říká v rozhovoru pro Magazín PATRIOT kontroverzní osobnost českého politického dění Martin Konvička.

"Před deseti lety jsem byl naprosto spokojeným, relativně úspěšným badatelem v oblasti ekologie a ochrany ohroženého hmyzu, hlavně motýlů. Jenže pak jsem se - spíše náhodou - dozvěděl o strastiplných osudech mladých českých žen, které se zapletly s tuzemskou islámskou komunitou. Ty ženy zde, v českých a moravských městech, žily už tehdy v podstatě jako vězenkyně zločinné sekty. Několika z nich jsem pomáhal najít cestu ven. Při tom jsem si uvědomil, že v naší společnosti začínají bujet stejné neduhy, které přivedly země na západ od našich hranic k současnému bezpečnostními, kulturnímu a morálnímu rozvratu. Pochopil jsem nemalý podíl viny akademických intelektuálů na tomto vývoji a začal jsem burcovat, varovat a hledat řešení. Léta jsem se angažoval v iniciativě Islám v České republice nechceme, z níž roku 2015 vznikl spolek Blok proti islámu, kterému jsem předsedal. Možná neskromně si přiznávám část zásluh na tom, že se u nás podařilo včas varovat lidi před neslučitelností islámu se svobodami, které pokládáme za samozřejmé. Pomocí demonstrací a petičních akcí jsme tlačili minulou vládu k tomu, aby nepřistupovala na požadavky Bruselu a Berlína ohledně přerozdělování takzvaných uprchlíků. Vedle úspěchů přišly i pády: Podrazy a intriky politických šíbrů, mediální štvanice, kdy se ze mě snažili udělat vyvrhele společnosti, nesmyslná trestní stíhání. Tím vším jsem si prošel, cítím se poučen před opakováním začátečnických chyb," říká Martin Konvička.

Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu právě v Ostravě-Jihu? Co vás s tímto místem spojuje?
Jedním slovem - dětství. Tatínek vyrůstal se svými rodiči v Ostravě - Hrabové. Já se sice narodil v Opavě, ale s rodiči jsme bydleli od "miminka" do mých 10 let na Nové Hrabůvce, v malém paneláčku v Krestově ulici, ve stínu všech těch věžáků a hokejek. Tady jsem chodil do školky i do školy, hrál si na pískovištích, naučil se jezdit na kole, měl poprvé rozbitou hlavu šutrákem, tajně miloval dceru paní soudružky učitelky, před Venuší nebo Budoucností (ze které se stala Broadway) si kupoval žvýkačky Pedro a točenou zmrzlinu. Rodiče se pak několikrát stěhovali, žili jsme v Opavě, Hradci nad Moravicí a Frýdku-Místku. Práce mě zavedla na opačnou stranu republiky, kde s manželkou Hankou vychováváme malou Sofinku. Jenže do toho všeho přišel politický aktivismus, který se sešel s úmrtím obou rodičů a já se stále častěji ptal: "Kdybych měl v politice pokračovat, ucházet se o veřejný úřad, podpoří mě spíš lidé v Budějovicích, kam jsem přišel až jako dospělý chlap, nebo lidé v Hrabůvce, Zábřehu či Vyškovicích?" Mezi těmi lidmi jsem vyrůstal, tam jsme s rodiči chovali po návštěvách, tam jsem podnikal výpravy na kole do Bělského lesa a na žaludy do lesíka Dubiny, kolem něhož pak postavili stejnojmenné sídliště. Přátelé mých rodičů, ke kterým jsem si chodíval hrát, jsou v důchodovém věku; spolužačky, po kterých jsem jako capart koukal, mají odrostlé děti, některé jsou už babičkami. Jsou ale věci, které se nezapomínají. Tohle jsou "moji" lidé.

Jste znám jako velký kritik proimigrantské politiky - myslíte, že je to pro Českou republiku stále aktuální téma?
Zaneřádit naši zemi muslimskými migranty se nepodařilo jen díky občanskému vzepětí z let 2015-16 a následnému zvolení Miloše Zemana prezidentem republiky. Jenže bych rád upozornil, že současný relativní klid je klidem před bouří. Síly, které si přejí rozpuštění evropských národů a jejich specifických zvláštností v beztvaré uniformní mase, se nevzdávají, naopak. Současně většina politiků myslí na vlastní prospěch, odmítá vidět dopředu a chová se, jako by se nic nedělo. Hlavním nebezpečím je snaha změnit pár škrty pera ilegální imigraci za legální - ministr vnitra Metnar nedávno podepsal takzvanou Marakéšskou deklaraci o podpoře migrace z Afriky. Brusel chystá takzvaný Dublin IV, nařízení, které má vzít státům EU právo rozhodovat o azylové politice. Současně máme uvnitř EU mnohamilionovou mohamedánskou populaci, která se netají se záměrem Evropu ovládnout. Západoevropské mešity a modlitebny fungují jako jádra paralelní společnosti. Ta odmítá evropské zákony a zvyky. Místo nich pěstuje nucené sňatky, mnohoženství, dovoz nezletilých "manželek", faktickou segregaci od domorodé majority. Ruku v ruce s tím jde pronikání ekonomické. Ve školách a v médiích jsou nám vnucovány politická korektnost a multikulturalismus, který je jen zástěrkou pro postupnou náhradu naší kultury středověkým tmářstvím. Elitám to vyhovuje, protože to vynáší a protože bohatí a mocní věří, že s případnou islamizací nějak vydrbou. Vše, před čímž jsme před pěti lety varovali, je v západní Evropě realitou. Postupně to přiznávají i politici a novináři, kteří mě ještě včera označovali za extrémistu. Francie a Německo jsou skoro ztraceny. Myslíte, že až přišelci rozvrátí tyto prosperující země, jejich roztahování se zastaví?

Víme, že se obecně zabýváte bezpečností - jak chcete toto téma v Senátu reflektovat?
T
o není úplně přesné, že "bezpečností". Zabývám se obecně riziky, která by mohla - pokud si nedáme pozor - velice rychle, a možná nevratně, změnit k horšímu pořád ještě pohodové a bezpečné poměry v naší zemi. A zde je třeba zdůraznit, že zdaleka nejde jen o migraci jako takovou. Jde i o závislost na státech, které se zbláznily do sebevražedné politiky vítačství, politické korektnosti a multikulturalismu. O armádu, která se cvičí na zahraniční tažení, ale není schopna bránit území vlastního státu. O stárnutí populace a skutečnost, že se nám rodí méně dětí, než by mohlo. O to, že bohatí a mocní veřejně pohrdají méně šťastnými spoluobčany, veřejně je ponížují a lžou jim do očí. To samozřejmě vyvolává protiakci a zvyšuje nedůvěru a napětí mezi různými vrstvami společnosti. Přibývá policejní a právní šikany proti kritikům současného režimu, pod záminkou boje s tzv. "fake news" je omezována svoboda slova a další ústavní práva. A jak bych to vše chtěl reflektovat? Senát je často pokládán za zbytečný orgán, odkladiště vysloužilých politiků. Přitom nám ale socialisty ovládaný Senát v poslední době shazoval jeden dobrý nápad Sněmovny za druhým - zmíním jen návrh na zahrnutí práva držet zbraň mezi ústavní práva, což by nás ochránilo před snahou EU odzbrojit naše občany. Kdyby v Senátu zasedalo víc patriotů a méně politických vysloužilců, už bychom ústavní právo držet zbraň měli.

Migranti a bezpečnost jsou jistě závažná témata, ale jistě ne jediná, která místní obyvatele trápí - co ještě jim chcete nabídnout, že byste v Senátu hájil a prosazoval?
Budu podporovat vše, co přispěje k lepšímu a hlavně důstojnějšímu životu našich občanů, protože to je nakonec základem bezpečnosti země. Naopak budu proti všemu, co naši zemi a naše lidi ničí, ať je to neustálá novelizace zákonů, v nichž už se nevyznají ani právníci, neustálé překážky drobným podnikatelům a živnostníkům, různé skryté daně v podobě "ekologických" poplatků a certifikací a podobně. Ti, kdo stojí v čele země, nemají lidi dusit a šlapat jim po hlavách. Mají buď pomáhat, nebo je alespoň nechat volně dýchat. Příkladem mi může být nová rakouská vláda. Ta nastoupila v bezpečnostně mnohem složitější situaci, než je ta naše, ale spíš, než aby navrhovala nové a nové zákony, tlačí na skutečné prosazování těch stávajících, stejně jako na zjednodušení změti různých podzákonných norem a vyhlášek.

A nějaké ostravské téma nemáte?
Jedním z témat, které je specifické pro volební Ostravu-Jih, je takzvaný etnobyznys či byznys s chudobou. Mám na mysli zanedbané objekty, kam jejich majitelé sestěhovávají občany v sociální nouzi, často nepřizpůsobivé, za jejich ubytování shrabují nehorázné částky přímo od státu, přičemž z ubytoven se stávají ghetta a místa hrůzy. Tento typ "sociální pomoci", která pomáhá jen lichvářským ubytovatelům, musí skončit, starost o sociálně slabé občany se musí přesunout přímo na obce a městské části, které si se svými lidmi nejlépe udělají pořádek. Jiným příkladem byznysu s chudobou jsou přepálené exekuční poplatky, špinavé triky soukromých exekutorů, lichvářské praktiky půjčovatelů peněz. Kdejaký politik o tom mluví, ale nikdo nic nedělá, protože nejchudší občané, občané se skutečnými existenčními potížemi, často nechodí k volbám a už vůbec nepřispívají do pokladen politických stran. Stát tady ovšem nemá být pro silné a úspěšné - ti si poradí sami. Má se starat o bezpečnost, práci a důstojnost těch nejslabších.

Kandidujete s podporou Nezávislých, co vás k tomu vede?
Potřeba uchovat si nezávislost. To, co chci v Senátu prosazovat, zvedá mandle zavedeným politikům z většiny partají. Naopak Nezávislí si na svobodě rozhodování svých kandidátů zakládají, odmítají chodit kolem problémů po špičkách. Díky tomu jsou dlouhodobě úspěšní v komunální politice a když člověk navštíví obce a obvody, kde "vládnou", je za nimi vidět práce. Místopředsedkyně nezávislých Liana Janáčková byla v médiích opakovaně vykreslována jako strašná rasistka - přitom v "jejích" Mariánských Horách Romové žijí a svou starostku respektují. Díky své práci byla zvolena senátorkou a já rád využiji jejích rad a zkušeností.

Jak hodnotíte své soupeře, například bývalého předsedu ČSSD a premiéra Paroubka?
Od začátku si říkám, že nebudu hodnotit, pomlouvat ani špinit soupeře - což neznamená, že bych se mínil vyhýbat třeba veřejným debatám. K panu Paroubkovi si ale malou poznámku neodpustím. Jednou už jsme totiž "soupeři" byli. Bylo ro roku 2005 a jednalo se o nechvalně proslulý zátah těžkooděnců proti techno party v Mlýnci na Tachovsku. Já tehdy o "technařích" vůbec nic nevěděl, ale několik účastníků té party byli mí studenti a mladší kolegové. Ten zátah mi přišel nesmyslně přehnaný. Ještě podivnější mi přišlo, jak se tehdejší premiér a ministr vnitra Bublan v následujících dnech zapírali, ani jeden nechtěl přijmout odpovědnost. Začal jsem se trochu zajímat, cože mí kolegové na celonočním poskakování na louce vidí - a tak jsem "poodhalil" kulturní fenomén, který by mi jinak zůstal utajen. Není bez zajímavosti, že šéf-vnitrák Bublan, kterému tolik vadila krapet divočejší zábava mládeže, se později ukázal jako jeden z nejaktivnějších stoupenců islámu v rámci ČSSD.

Kdy zahájíte svou kampaň a jak bude vypadat?
Zahájil jsem ji ve středu 13. června neformálním posezením s příznivci v restauraci Broadway v Ostravě-Hrabůvce. Nesázím na fanfáry a nabubřelost, ale na uvolněnou, přátelskou a dělnou atmosféru. Na Ostravsko se párkrát zastavím i v létě, ale ostrou kampaň zahájíme až v září, nemíním voliče v létě otravovat s politikou. Zářijové a říjnové týdny ovšem strávím se svými voliči, mezi břehy Ostravice a Odry.

Sdílejte článek