Nejnovější zprávy: Výročí: 15. prosince 1907 vznikla Hospodářsko-zelinářská škola v Zábřehu nad Odrou Nový podnik v Ostravě s neobvyklým konceptem: Hunter Coffee & Saloon

PIVNÍ MAPA

V Karviné ožila pivovarnická sláva z časů rodu Laryšů

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Panství hrabat Laryšů (později Larisch a Larisch-Mönnich), které je přímo spjato s dějinami Karvinska, bylo bohaté nejen díky těžbě černého uhlí, jehož objevení se datuje do druhé poloviny 18. století. Už o dobrých dvě stě let dříve byla totiž podle archivních pramenů známá činnost panského pivovaru, jehož produkce údajně dosahovala až 850 hektolitrů za rok.

Spotřeba se pochopitelně razantně zvedla díky rozmachu hornictví, a tak od roku 1860 začal fungovat pivovar nový, který patřil k nejmodernějším své doby a expandoval až na 120 000 hektolitrů za rok. To už se svět ovšem chystal na první strašlivou válku, která roztočila kola dějin závratným stylem.

Sláva pivovarnictví z časů hraběcího rodu nakonec musela ustoupit těžbě. Pivovar byl v letech 1952 až 1954 zbourán a prostor, na kterém stával, se dnes nachází pod hladinou odkalovací nádrže dolu Darkov…

Tři roky už se zase chodí na „Larische“…

Tradice ožila příznačně v karvinské restauraci Ovečka, která v městské části Ráj stojí od roku 1901. Jmenuje se tak prý pro to, že hospodský svolával kolemjdoucí horníky slovy „Pojďte, vy moje ovečky!“. Dnes je sice jiná doba, ale přesto hosty láká dovnitř jeden silný hlas. Patří pivu z restauračního pivovaru, který vznikl v září roku 2013.

„Vaříme pivo, pro které jsme si půjčili jméno hraběcího rodu, ale s éčkem na konci, takže se jmenuje Larische. V nabídce máme standardně jedenáctku, dvanáctku a třináctku polotmavou,“ uvádí nás do dění provozní Janina Rigová.

Na její slova navazuje sládek Jan Piskoř, který nám blíže představí chuťové vlastnosti karvinského piva. „Respektuju správnou hořkost, což je vlastnost, která způsobuje chuť na další pivo. Chmelíme dvěma druhy chmele, sládek dává základ a žatecký poloraný červeňák dodává zase vůni a příjemnou hořkost. Taková chuť musí být,“ popisuje sládek.

Asi nepřekvapí, že většinu spotřeby u nich představuje jedenáctka, tedy světlý ležák plzeňského typu. Další piva jsou v oblibě podle toho, jak velká je zrovna zvědavost ochutnávat něco nového.

„Z dalších piv logicky převažuje spotřeba dvanáctky a třináctky, ale lidská zvědavost je obrovský motor. Každý má tendenci zkusit pivo, které je nově v nabídce. Ať už je to medové, citronové nebo borůvkové,“ říká sládek, který považuje za přirozené, že si lidé dnes chtějí vybírat z celé škály piv. Doba jednoho piva je nenávratně pryč.

Pivovárky jsou lákadlo, třeba pro turisty (nejen) z Polska…

Štamgast zvyklý na to „svoje“ sice kolikrát remcá, ale piva vyráběná řemeslně bez průmyslových úprav jsou chtě nechtě fenomén, který rozhýbal pivní kulturu a dokonce i turistický ruch. Potvrdit to mohou i v Karviné.

„Jezdí k nám hodně hostů z Polska. Dá se říct, že to mají jako atrakci. Ale jsou to i turisté, co jezdí po celé republice. Zajímají se o pivovárky. Je to pro ně lákadlo,“ doplňuje provozní pivovaru, ve kterém se snaží pivní chutě vnést i do jídelníčku.

Z procesu vaření piva využívají mláto, z kterého dělají třeba domácí housky na hamburgery. „Kromě toho jsou to i lívanečky s přidaným mlátem, pivovarský gulášek nebo salát s pivním dresinkem. Je to oživení jídelníčku, které si lidi chválí,“ upozorňuje Rigová na pivní speciality.

Sládek ctí naše pivo

Na závěr jsme se ještě znova dali do řeči s panem sládkem, který strávil v mládí studiem piva deset roků, od učňáku až po Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Díky bohatým zkušenostem tvrdí, že nejvíce mu daly první roky v učení.

Nasál ještě tradice staré školy, což je možná hlavní důvod, proč jej příliš neoslovují třeba trendy svrchně kvašených piv ze zahraničí. „Abych přiznal, nechci experimentovat s tím, co je ve světě. Budu vždy ctít pivo českého typu. Pořád jsou kolem něj věci, které jsou neznámé, a vlastnosti, které nejsou prozkoumané,“ loučí se s námi jeden z našich průvodců s tím, že i v klasice je pořád co objevovat.

Zaplaťpánbůh, nebo ještě lépe „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou…

Karvinský pivovar

Místo: Restaurace Ovečka, Karviná – Ráj (Polská 117/8)

Druhy piv: Larische světlý ležák 11°, Larische světlý ležák 12°, Larische polotmavý speciál 13° a další speciály dle sezónní nabídky

Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, dále pivo stáčí do sudů a také do pet lahví

Výstav: odhadem asi 500 hektolitrů za rok

V minulých týdnech jste si mohli na webu Magazínu PATRIOT přečíst reportáže o minipivovarech z Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Havířova, Ostravy, Vyšních Lhot, Horní Lomné, Krnova, Rohova a Opavy.

Fotogalerie

Foto dne