Unucka: I ocelové srdce republiky může být chytrým regionem!

Redakce Magazínu PATRIOT zve osobnosti k aktuálním, ale i nadčasovým rozhovorům do ostravské restaurace Gril and wine restaurant Bernie’s.

Prvním hostem byl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (ODS), který má na starosti kromě dopravy a dalších oblastí takzvaný Chytrý region…

O našem kraji se říkalo a říká leccos – že je to ocelové srdce republiky, průmyslový region, jen jako o chytrém se o něm zrovna moc nemluví – jak to chcete změnit?
Co je to chytrost? Definice jsou různé, pro mě a pro kraj je chytré to, co lidem šetří čas a peníze. Dohodli jsme se v novém vedení kraje, že abychom mohli začít uplatňovat chytrá řešení a musíme do nich zapojit chytré technologie. Tak, aby každá inovace byla chytrá. Jsou tři důležité věci pro lidi: zdraví, čas a peníze – v těchto oblastech chceme region chytře rozvíjet.

Naříklad?
Můžeme mít chytrou a rychlou dálnici, po které lze jezdit stotřicítkou, můžeme mít obchvat Třince, ale pokud řidič přijede z Třince za půlhodinku do Ostravy třeba do divadla, ale pak hledá další půlhodinu místo na zaparkování a to divadlo prošvihne, pak je celá dálnice k ničemu.

Tak třeba problémy s parkováním a plnými parkovišti se řeší už od roku 1989, jak to chcete zrovna nyní změnit?
Jde o to, že za poslední roky se neuvěřitelně zlevnily některé technologie a jejich využití v praxi je dnes mnohem dostupnější. Například senzory, které by hlídaly zaplněnost parkovišť, lze dnes pořídit za stokoruny…

Máte nějaký další příklad?
Tak třeba zdravotnictví. Můžeme investovat stamiliony, ale pokud je obyčejný pracující člověk objednán ke svému lékaři na jedenáct hodin a ten ho přijme ve dvě, protože na jedenáct měl objednaných dalších pět lidí, tak je to špatně, protože ten pacient mohl místo čekání vydělávat, odpočívat nebo se bavit. Místo toho sedí s dalšími nemocnými v čekárně…

To je ale také dlouholetý problém…
Jenže někde už to dávno funguje, já například chodím k soukromému lékaři a když jsem objednán na jedenáct, tak taky v jedenáct vcházím do dveří ordinace. Nestojí mě to ani korunu navíc, jde jen o to, že si to ten lékař dovede zajistit. Ale mám ještě lepší příklad.

Jaký?
Týká se smogu, který nás opět trápí. Když nastane smogová situace, dozví se to lidé i my ve vedení kraje až ráno, kdy to vyhlásí meteorologové. Proboha, vždyť existují čidla, počítače, dá se předvídat, že příští den bude smog! Vím, že ne každý může odjet na hory, ale jsou lidé, kterým včasné zveřejnění takové informace může velmi pomoci. To jsou věci, kdy jdou technologie velmi levně a chytře využít. Nebo chytrá světla…

Co je s nimi?
Když dnes v nějaké ulici nesvítí v noci světlo, tak si toho dlouho nikdo nevšimne, nebo to zkrátka nějaký všímavý občan přijde po nějakém čase nahlásit. Přitom existuje obvod za tři koruny, který je v tom světle zabudován a jakmile zjistí, že je přepálená žárovka, tak pošle signál někam, kde to pracovník zjistí a přijde žárovku vyměnit… To jsou jednoduchá a chytrá řešení.

Existuje na kraji nějaký tým, který bude shromažďovat a hledat nová chytrá řešení a zavádět je do praxe?
Já právě vidím problém v tom, že takových týmů je v kraji i mimo kraj několik desítek. Strategii chytrého regionu už připravoval kraj, dále odbor životního prostředí, krajský úřad, ministerstvo životního prostředí i průmyslu, čtyři fakulty na vysoké škole báňské, jedna na Ostravské univerzitě, město Ostrava, město Třinec, čtyři soukromé firmy… Takže těch naprosto nekonkrétních koncepcí je opravdu několik desítek. Jsou to bohužel často nesmyslné koncepce vycucané z prstu především proto, že přicházejí shora.

Jak by to tedy mělo podle vás vypadat?
Úžasně chytré město už řadu let vzniká v Kodani – jde o město velmi bohaté, postavené na rovině v krásném kraji. Na základě konceptu chytrého města tam vznikají úplně nové čtvrti. Nebo Berlín – tam vznikla úplně nová část města, kde jsou nadnárodní koncerny, chodí tam do práce manažeři a úředníci, je tam jedna vzorová hospoda a další vzorové firmy… Já si myslím, že to nejsou vhodné příklady pro nás – my tu Ostravu nepřestavíme, nesrovnáme, aby byly Mariánské Hory v rovince s centrem, a podobně. My musíme pracovat s tím, co tady je, a pokusit se udělat chytré město z Ostravy, jaká tu stojí, jakou ji známe.

Jak to myslíte?
Začít od maličkostí a směřovat do budoucnosti – až dospějeme k tomu, že se budou třeba bourat panelová sídliště a místo nich se postaví hezčí a chytřejší domy pro lidi, pak můžeme dělat opravdu velké věci. Teď tady ale ty paneláky stojí, nemůžeme vymýšlet, jak je zbořit, ale pojďme se pokusit vymyslet chytrá řešení pro současné lidi a Ostravu i kraj.

Čím začnete?
Dohodli jsme se, že budeme pracovat v rámci projektu Chytrý region v pěti oblastech.

Které to jsou?
První oblastí je doprava – individuální i veřejná. Ideál by byl, kdyby všichni jezdili moderní a levnou veřejnou dopravou, ale víme, že ten stav nikdy nenastane, protože skoro každá rodina už má dvě auta. Ale chceme, aby každý, kdo pojede osobním autem, mohl co nejrychleji projet z místa a do místa b. A aby, když bude pokračovat hromadnou dopravou, ať už tramvají, autobusem nebo vlakem, tak aby měl kde pohodlně zaparkovat a nemotal se tam půl hodiny, než si najde místo. Dnes na báňské existuje systém Rodos, který využívá superpočítač k dynamickému řízení dopravy. To sice vypadá úžasně na obrazovce, ale je nutné ten systém převést na semafory – což kolabuje už tři roky na dosud nevyhlášené soutěži, kdo řešení poskytne.

Potíž je asi i v tom, že veřejná doprava není úplně nejlevnější…
Kraj dnes doplácí na autobusovou dopravu půl miliardy korun ročně. Další půl miliardy dává město Ostrava do dopravního podniku a další stamiliony dávají ze svých rozpočtů obce. Každé využití autobusu o jedno procento znamená úspory v řádech milionů korun. Takže pokud by se nám podařilo dostat více lidí do autobusů, třeba jen o pět procent více, tak je to několik desítek milionů korun navíc na tržbách.

Jak chcete lidi přesvědčit, aby odstavili auta?
Pokud bude opravdu doprava dostupná, budou jezdit autobusy v potřebných intervalech, budou pohodlné, čisté a bude v nich wi-fi, pak nemám obavu, mnoho lidí zjistí, že je pro ně zbytečné platit si nákladný provoz auta.

Jak chcete zlepšit dostupnost dopravy?
No právě s využitím chytrých technologií. Stačí mít údaje, kolik lidí denně cestuje z bodu a do bodu b – to se dá třeba zjistit pomocí sledování sim karet, pak vím, že bych takovým lidem mohl cíleně nabídnout levnější a rychlejší spojení veřejnou dopravou. Stačí prostě zjistit, co lidé nejvíce potřebují, ve které časy se jich nejvíce přesouvá – a pak jim nabídnout vhodné spoje. Tedy ne, aby se lidé přizpůsobovali spojům, ale naopak. Dají se využít data ze zmíněných sim karet, ale pak jsou další data z kamer, čítačů, turniketů – ta data už existují, ale nikdo je nevyužívá…

A vy je využívat budete?
Samozřejmě. Plánujeme, že na kraji vznikne něco jako centrální mozek lidstva (směje se), který bude garantovat správné využití dat a jejich analýzy.

Tak to máme dopravu, jaká je druhá oblast, kde chcete uplatnit chytré technologie?
Úspory energií. Kraj utratí ročně 700 milionů korun za energie. Pokud ušetříme pět procent, tak můžeme postavit jednu novou školu. Kraj vlastní 1220 budov – moje představa je, aby všechny v blízké budoucnosti splňovaly měřítko chytré budovy.

Co to znamená?
Zhruba šedesát těch budov se každý rok opravuje. Když se bude oprava posuzovat nejen podle toho, aby se oplácala polystyrenem a měla vyměněná okna, můžeme se posunout dál.

Co by tam ještě mělo být?
Třeba přípojka na dobití elektrokola, elektroauta, aby tam byl vysokorychlostní internet, aby ten dům sloužil jako základna pro příjem signálu internetu věcí, aby tam byly solární panely pro zajištění teplé vody, aby odpadní teplo vyrábělo proud, který odmrazuje chodníky nebo vyhřívá záhony. Mým cílem je, aby na kraji existoval jakýsi validátor investic do staveb nových budov, který by neposuzoval jen základní parametry těch budov, ale i to, zda jsou dostatečně chytré. Tento odborník by v prvním roce hlídal investice kraje, pak by mohl stejně pomáhat obcím a nakonec i občanům.

Co dál?
Třetí oblastí je infrastruktura. Začneme tím, že zmíněných 1220 krajských budov spojíme tlustým kabelem, kde bude velmi rychlý internet. Každý z těch domů se stane jakýmsi koncentrátorem, mohou zde přistupovat operátoři, vznikne jednotná wi-fi síť pro všechny krajské budovy, jak je to třeba na univerzitách.
Dále chceme vytvořit bezdrátovou síť internetu věcí, což je bezdrátová síť, v níž lze přenášet data. Malé objemy dat několikrát denně z čidel, která budou například na parkovištích, takže budeme vědět, jak je to s obsazeností parkovišť. Nebo údržba silnic: dnes lze za čtyři stovky pořídit čidlo, které z výšky několika metrů míří na asfalt a dokáže změřit velmi přesně teplotu té silnice, takže to nemusí pracně zjišťovat dispečer, ale můžeme mít ta data z tisíce míst okamžitě v počítači a reagovat na námrazu… Čtvrtá oblast je zdravotnictví – tady to ale půjde těžko…

Proč?
Všude ve světě je zdravotnictví tou oblastí, kam moderní technologie směřují nejdříve – nic není cennější než zdraví. Technologie zabraňují záměnám léků, zkracují pobyt pacienta, hlídají ho… U nás tomu tak bohužel není.

Jak to?
Není to proto, že bychom ty technologie neměli, ale proto, že systém zdravotního pojištění nabádá k plýtvání. Není důvod zde šetřit, zkracovat doby léčení, protože lékaři jsou placení za výkon, nikoli za to, co ušetří. Obávám se, že pokud nebude brutálnější tlak na efektivitu zdravotnictví, pak tady nové technologie budou jen v rámci pilotních projektů nebo tam, kde nepřinášejí úspory.

Takže tady nevidíte velké možnosti?
Ale ano, jen to půjde pomaleji, po krůčcích. My máme osm krajských nemocnic, které můžeme nějakým způsobem ovlivňovat a řídit. Věřím, že tady se může něco povést.

Co třeba?
Třeba zrovna v zavedením kvalitního objednávkového systému, který lidem pomůže ušetřit čas. Ale možností jsou stovky – třeba úspora nejcennější tekutiny: krve. Když se krev nevyužije při operaci a není jistota, zda během transportu stoupla teplota nad povolenou mez, krev se zlikviduje. Dnes existují jednoduché čipy, které lze připevnit na sáček s krví – čip po celou dobu sleduje teplotu, pak jej stačí jen přečíst a je jasné, zda se krev dá použít nebo se musí likvidovat. A takových případů je celá řada.

Například?
Hodně bychom mohli pomoci v domech s pečovatelskou službou. Tady by kraj mohl zainvestovat do čidel na oxid uhelnatý. Dále lze pořídit náramky, které nestojí mnoho a hlídají základní životní funkce seniorů, upozorní na nevolnost…

Pojďme dál, co je pátou oblastí, ve které chcete mít chytřejší region?
Debyrokratizace. Když už chce úřad po občanovi nějaký úkon, tak by mělo být možné, aby ten úkon občan udělal doma od počítače a nemusel se štrachat po úřadech. Chce to ale rozvoj elektronických občanek, bez toho se nehneme. Každopádně na kraji zavádíme pravidlo, že pokud budeme chtít po občanovi cokoli nového, pak by měl mít možnost ten úkon provést doma od počítače. Samozřejmě nejlepší by bylo, aby ten občan to nemusel dělat vůbec, aby těch byrokratických úkonů bylo co nejméně.

Jak budou chytrá řešení vznikat? Kdo se na nich bude podílet? Máte v plánu, že dáte dohromady všechny chytré mozky z kraje, zavřete je do jedné místnosti a budete od nich očekávat řešení?
Ano, nejste daleko od pravdy. Nechci, aby vznikal nějaký nový odbor, který by řídil kraj – odborné věci musejí dělat odborníci. Představa je, že na nějakou přechodnou dobu vznikne nejdříve silné trio: kraj, VŠB a město Ostrava. Zde by měla vznikat nadregionální témata. No a s odborníky z různých směrů a s inovátory, kteří už udávají směr, bychom řešili lokální témata.

Jací to jsou inovátoři?
Třeba lidé z Třince, starostka a celý tým, který tam prosazuje skvělá inovativní řešení. Do konce března chci vše, o čem si povídáme, konkretizovat.

A kdy začnete změny uvádět do praxe?
Mám tři cíle. Ještě v roce 2017 chci mít ve všech pěti oblastech pilotní řešení. Uděláme soutěž, do které se mohou přihlásit jednak velké firmy a korporace, tak i zároveň chytří kluci s pájkou, kteří mají skvělé nápady. Kraj zaplatí to pilotní řešení a ukáže, co si pod chytrým krajem představuje.
Druhým milníkem je rok 2020, kdy chci, aby Moravskoslezský kraj byl exportérem chytrých řešení – abychom ta řešení nenakupovali zvenčí, ale dokázali je využít doma a ještě prodat ven.
A posledním milníkem je rok 2024, kdy by už lidé začali chytře nejen konat, ale i přemýšlet. Že už budou uvažovat o elektroautech, chytrých řešeních svých životů, že už bude chytrý život součástí všeho, co se bude v kraji dít. Že už nebudeme jen hledat to nejlevnější řešení, ale i to nejchytřejší.

MENU
Tým Gril and wine restaurantu Bernie’s servíroval:
Předkrm a polévka:
Vývar z hovězího žebra s těstovinami passatelli
Salát z bílé čekanky s gorgonzolou a ořechy
Hlavní chod:
USDA Prime Beef Striploin steak (medium-rare)
Příloha:
Grilovaná zelenina
Omáčky:
Demi-glace s lanýžem
Demi-glace s morkem a estragonem
Dezerty:
Čokoládový fondant s malinovým sorbetem
Kokosová panna-cotta
Káva:
Espresso BIO CAFÉ VERDE