Třinecká zápasnice Klusová přivezla z Thajska bronzovou medaili!

Zápasnice třineckého Como-3 gym Karolína Klusová vyválčila na světovém šampionátu v kolébce thajského boxu v Bangkoku bronz!

Je první českou reprezentantkou, které se něco takového povedlo.

Vrátila jste se z Thajska, ze země, kde je thajský box prakticky náboženstvím, s bronzovou medailí z mistrovství světa. Jaké jsou vaše bezprostřední pocity?
Bylo to neuvěřitelné, ale momentálně teď jsem mrzutá, protože mám pozápasové volno. Chtěla bych cvičit. Dokázala jsem vybojovat bronz mezi výběrem šestnácti nejlepších bojovnic světa. Byl to neuvěřitelný zážitek s nimi bojovat, sledovat, jak se připravují, jak sundávají váhu, jak trénují. Při dotyku medaile jsem byla šťastná, ale zároveň zklamaná, protože jsem chtěla dokázat víc.

Jak vypadala vaše cesta až do semifinále, kde jste vypadla s ruskou reprezentantkou?
Jelikož nás bylo šestnáct, tak se pyramida losovala první večer po váze. Do finále mě čekaly čtyři zápasy. První do losu mi přišla zkušená soupeřka ze Španělska. Ráno jsem udělala váhu a pak šla klasicky spát. Na zápasy jsme jezdili dvě hodiny denně z hotelu. Doprava v Bangkoku je šílená. Boxovalo se venku, kde bylo 36 stupňů. Prostě pravé Thajsko. Do zápasu nám hrála živá hudba. V zápase jsem jasně dominovala a cítila se velmi dobře. Vyhrála jsem 3:0 na body. Druhý zápas mě čekal za dva dny. Mezitím jsme každý den jezdili na zápasy s ostatními reprezentanty. Ke mně do pyramidy postoupila bojovnice z Kyrgyzstánu. Vypadala spíš jako chlap. Zase jsem musela klasicky hubnout na 57 kilo, ráno na váhu, pak snídaně a spánek. Dvě hodiny v autobuse uběhly jak nic, tak moc jsem se těšila. Soupeřka hodně kopala přímé kopy a kopy z otočky. Měla skvělé časování. Štvala mě tím, tak jsem se rozhodla to ukončit. Vyhrála jsem ve druhém kole po sérii kolen na hlavu. Tímto jsem se dostala do semifinále, v němž mě čekala favoritka z Ruska. Mistryně světa, mistryně Evropy, univerzitní mistryně světa Klimová. Tohle byl zápas, ve kterém jsem na soupeřku nenašla recept. Holt musím ještě nasbírat zkušenosti. Dva roky a devět měsíců v ringu mě velmi posunuly, ale ani to mi ji nedovolilo porazit. Byla vynikající. Celý šampionát nakonec vyhrála, takže mě potěšil alespoň fakt, že jsem prohrála s vítězkou pyramidy.

Když byste se ohlédla za všemi vašimi zápasy, měly něco společného nebo byl každý úplně jiný? Díky čemu hlavně jste dokázala první dva vyhrát a proklestit si tak cestu až do semifinále?
Každý zápas, byl úplně jiný. Soupeřky měly stejnou váhu, ale každá jinou výšku, jiný styl boje. Vždycky jsem se s tím musela vyrovnat a prosadit svůj styl. Všechny zápasy jsem bojovala naplno a tvrdě. Jen Ruska byla o kousek rychlejší, přesnější a všude dřív, díky tomu to nevyšlo. Jenže já za pár měsíců zrychlím tak, že všem udělám vítr do rozpočtu.

Jaká panovala na šampionátu atmosféra? Bylo nějak poznat, že se mistrovství konalo v kolébce thajského boxu v Bangkoku?
Mezi boxery to jiskřilo, to tak je, jsme bojovníci. Nejvíc asi při čekání na váhu, kdy každý měl hlad a žízeň. Představte si 300 boxerů v nekonečné frontě a čím budete dřív, tím dřív se napijete. Jinak během zápasů to bylo elektrizující. Týmy jako Turecko, Thajsko, Rusko fandily šíleně. Bylo hodně poznat, že se mistrovství konalo v Thajsku. Celé to tam voní Muaythai.

Stíhala jste pak atmosféru v zápalu boje nějak vnímat nebo jste se vyloženě jen soustředila na své výkony?
Když jsem v ringu, tak ne, ale po zápase jsem si to vždy moc užívala. To jdou emoce ven. Přeci jen v Bangkoku byli nejlepší bojovníci světa z 99 zemí.

Někteří lidé sledovali zápasy online na facebooku. Psali vám hodně z Česka? Které typy zpráv vám chodily nejvíce a jak moc vám to v samotných zápasech pomáhalo?
Zpráv z Česka nám přišlo na sedm set. Bylo šílené, kolik lidi psalo i na sociální sítě. Moc mě těší, že na to nejsem sama. Lidé psali různé zprávy od fandění, gratulací, posílali energii i motivační písničky. Když máte za sebou českou vlajku, českou zem a české fanoušky, to je nejvíc.

Před mistrovstvím jste strávila v Thajsku zhruba týden, abyste se aklimatizovala. Co všechno jste dělala? Co taková aklimatizace obnáší? Trénovala jste ještě hodně nebo už jste spíše jen odpočívala a nabírala potřebnou energii a sílu do náročných zápasů?
Byla jsem dva týdny na Pattayi. První týden se hodně makalo, tréninky na lapách, sparingy, tréninky hodů. Taky se hodně běhalo a posilovalo. Druhý týden už byl volnější zaměřený na meditace, jógu a protahování. Blíž k zápasu se zas rozjely lapy s trenérem Martinem Vaňkou. Samotnou aklimatizaci jsem zvládla neskutečně dobře.

Zřejmě jste měla také možnost zatrénovat si v thajských gymech. Co se vám na nich nejvíce líbí, čím se liší od těch, ve kterých trénujete v Česku?
Trénovali jsme v Max Muaythai gym, potom v jednom ortodoxním thajském gymu. Mně sedí styl thajského boje, a to je klinč. Boj zápasení a hody. V tom jsou Thajci specialisté. Takže jsem k sobě měla hodně soupeřů na rozvoj této techniky. Od našich gymů se liší přístupem. Jsou profesionálové, všechno dělají naplno, žijí Muaythai. U nás někdo vyhraje tři zápasy a už je bojovník. Tady jich musíte mít stovky, aby vás brali. Tady má každý kluk padesát zápasu v ringu.

Dá se nějak srovnat přístup Thajců k tréninkům oproti přístupu boxerů, s nimiž běžně trénujete v Česku, na které jste už zvyklá?
Thajci se boxem baví a hrají si v něm. U nás je to hodně o egu, kdo je lepší, ten musí bít silou. V Thajsku vás školí technikou, ale taky dokážou být velmi tvrdí. Největší rozdíl je v přístupu. Oni trénují pořád a zlehka, u nás jsou zápasníci zvyklí trénovat hodinu denně a naplno.

Thajsko je pro Evropany exotická země, stihla jste poznat i nějaká zajímavá místa nebo na něco takového vůbec nebyl prostor a čas?
Nebyl prostor, ale ani jsem nechtěla. Já tady přijela vyhrát, ne na dovolenou. Jenom jsem trénovala, spala, jedla a zápasila. Ale jednou do Thajska určitě zajedu i na dovolenou. Je to nádherná země.

Když bychom se ještě vrátili k turnaji, co pro vás znamená bronz z takového šampionátu? Jak moc vám pomůže do budoucna?
Bronz, to je špička. Z Česka ještě žádná žena nepřivezla medaili z mistrovství světa v kategorii A elite. Natož, aby odboxovala víc než dva zápasy. Hlavně mi to pomůže v bodování na World Games do USA. Momentálně jsem v žebříčku žen druhá v bodech a vybírá se první osmička. A ještě mě čekají čtyři bodované turnaje.

Co vás čeká v nejbližším období? Plánujete si od boxu na nějaký čas odpočinout nebo se připravujete na další zápasy či turnaje?
Teď přes můj vzdor mám volno. Ráda totiž trénuji, přitom nyní budu mít čtrnáct dní volna. Budu moct jen plavat, jezdit na kole, chodit na hory a cvičit jógu. Čekají mě také kontrolní lékařské testy. Moc se těším na svou fyzioterapeutku Zuzku Sajdokovou. Budu dělat nějaké rozhovory a promo akce pro mého generálního partnera TOP Recruit. Po dvou týdnech se zase začnu připravovat od lehkých tréninků až po silový trénink. Ráda šplhám na laně a taky chodím na rukou. To je dobré na celkový tělesný rozvoj.