Třetí den festivalu Spectaculo Interesse: Myšák Julián, Malý princ a Hugův svět

Třetí den festivalu Spectaculo Interesse v sobotu nabídl pestrou škálu představení — od titulů pro nejmenší diváky až po dospělé.

Z bohatého programu by Ana Nežmah z Katedry alternativního a loutkového divadla, která festival pro Magazín PATRIOT se svými kolegy z branže sleduje, vyzdvihuje dvě inscenace, které v ní zanechaly silný dojem. A jednu mimořádnou událost z doprovodného programu, která dokázala festival přenést přímo do ulic města.

Prvním zážitkem byl pro Anu Nežmah byl Myšák Julián slovinského Lutkovno gledališče Ljubljana. „Julián je myš, která je šťastná sama, i když trochu brblá. Jeho klid naruší setkání s liškou, která ho chce původně sežrat. Když liška Juliána pronásleduje, uvízne v jeho díře. Julián jí pomůže dostat se ven — a tato nečekaná pomoc se stane začátkem vztahu, který pokračuje dalším překvapením: liška později zachrání Juliána před hladovou sovou. Z původních nepřátel se tak stávají přátelé,“ hodnotí Ana Nežmah. A dodává, že inscenace Myšák Julián je mistrovskou ukázkou loutkové animace, v níž divák přijímá jen svět loutek a zapomíná na realitu. „V jednoduchosti a něžnosti se skrývá síla, která působí na děti i dospělé,“ popisuje.

Osamělý policista, zoufale hledající přítele

Na opačném pólu stojí podle Any Nežmah inscenace Blue řeckého souboru Hop Signor. Ta sleduje osamělého policistu, který zoufale hledá partnera, přítele, společníka — ale nikdy se mu to nedaří. „Jeho uniforma, veřejná role a pracovní povinnosti mu brání navázat smysluplné spojení. Iluze je záměrně narušována samotným performerem Thanosem Siorisem, který brilantně interaguje s loutkami. Vzniká komunikační prostor, který je groteskně vtipný, ale zároveň srdcervoucí ve své touze po blízkosti. Představení se dotýká i širších otázek: co zůstává z lidskosti, když člověk neustále slouží systému?“ hodnotí Ana Nežmah.

„A pak přišlo kouzlo ulice. V rámci off programu dorazili na Masarykovo náměstí a před Divadlo loutek Ostrava Dinosauři ze ztraceného světa Jihočeského divadla. Obří loutky dinosaurů zcela ovládly prostor a přilákaly děti, rodiny, kolemjdoucí i festivalové návštěvníky. Zážitek byl hmatatelný a přitom téměř neskutečný: jakoby se pravěké bytosti zhmotnily uprostřed města. Byla to radostná připomínka, že divadlo může překvapit tam, kde ho čekáme nejméně,“ popisuje mladá reportérka a obdivovatelka loutkového divadla Anna Nežmah.

(Ne)obyčejný člověk ve světové válce

Ondra Vlachý napsal o inscenaci Putování dobrého Hanse Böhma Evropou. „Mnohojazyčná inscenace o mnoha hercích ztvárňující neobyčejný život (ne)obyčejného člověka v období II. světové války, to je kombinace loutkového a až klasického činoherního herectví. Divácky jsem ocenil surové loutky, které nebyly krásné a uhlazené, blízká mi byla i mnohojazyčnost, která inscenaci zajímavým způsobem oživovala a akcentovala téma evropanství v dobách krize,“ hodnotí Ondra Vlachý.

A jak viděl Ondra Vlachý inscenaci Myšák Julián? „Den v životě myšáka Juliana na palouku, který má řadu dalších hladových obyvatel, kterým by se Julien raději vyhnul. Nakonec ale z hladu vznikne neočekávané přátelství. Unikátní využití točny, jež umožňovalo zajímavé dynamické scény, které tak ve velké míře působily jako video animace. K tomu v určitých scénách napomáhala záměrná snaha performerů o co nejmenší viditelnost jejich těl. Občas mě divácky trochu mrzelo, že je v inscenaci tolik utíkacích scén, byť chápu, že to je přesně něco, k čemu jde točna skvěle využít,“ napsal Ondra Vlachý.

Myšák Julián, příběh o překonávání vlastního strachu

Slovenská divadelnice Michaela Cingelová vnímala inscenaci Hugův svět Bratislavského bábkového divadla jako putování světem očima pětiletého chlapce plné zpěvu, překvapení a laskavé interakce. „Energia hercov z Bratislavského bábkového divadla divákovi odokrýva bežné a zároveň aj nečakané situácie plné vtipov a radosti. Zatúlaný Hugo objavuje miesta, ktoré sú sprevádzané nielen potešením, ale aj strachom. Divák má možnosť očami chlapca zažiť napríklad pocit pitia prvej kávy alebo adrenalínovú jazdu na motorke,“ popisuje Michaela Cingelová.

A reflektuje i slovinského Myšáka Juliána. „Čo sa stane, ak myšiakov stereotypný život naruší stretnutie s líškou? Zje ho? Stanú sa z nich priatelia? Je vôbec takéto priateľstvo možné? Odpovede na tieto otázky sa skrývajú v inscenácii Myšák Julián, ktorá prostedníctvom jednoduchého príbehu hovorí nielen o prekonávaní vlastných strachov, ale aj o tolerancii a vzájomnom neplánovanom a možno aj neočakávanom priateľstve,“ popisuje Michaela Cingelová.

Dinosauři. Jsou tak hrozní? Dají se pohladit?

A dinosauři ze Ztraceného světa, kteří zabrali prostor před Divadlem loutek po 14. hodině? „Dinosauri v životnej veľkosti. Sú skutočne takí hroziví a strašidelní alebo sa nechajú pohladiť ? Vďaka tejto performance má nejeden divák možnosť si na túto otázku zodpovedať a na chvíľku sa stretnúť s tvormi, o ktorých doposiaľ len čítal,“ líčí Michaela Cingelová.

Ve vyhřívaném stanu u ostravského divadla loutek zahráli večer Balkansambel. „O atmosféru vyhrievaného stanu sa postarala slovenská hudobná skupina, ktorá svojimi skladbami roztancovala nejedného návštevníka festivalu. Vďaka energii tohto ansámblu festival ostal živý aj vo večerných hodinách,“ píše pro patriotmagazin.cz o festivalu Michaela Cingelová.

Hugo nabízí dětem kávičku, jezdí na motorce, potká vojáky

Slovenská loutkářka Emma Kováčová, absolventka katedry loutkářské tvorby pro patriotmagazin.cz napsala: „Hugův svět. Toto ráno sa nieslo v znamení fantázie a úsmevov. Hugo ponúkal deťom a dospelým kávičku, jazdil na motorke a stretol dokonca aj vojakov! Jeho rozprávkový svet rozosmial celé hľadisko a pripomenul, aké silné je vidieť svet očami dieťaťa. Všetky príbehy malého štvorročného autora Huga otvorili dvere do sveta fantázie, ktorý si napísal on sám. Jedno z najkúzelnejších putovaní festivalu – jednoduché, úprimné a plné radosti, ktorá sa preniesla z javiska priamo medzi divákov,“ popsala.

Dinosauři ze Ztraného světa? „Veľkí, bieli a majestátni – z diaľky neprehliadnuteľní. Sobotné popoludnie sa nieslo v znamení prechádzky parkom, kam zavítali aj dinosaury. Deti so zatajeným dychom čakali, že ich jeden z nich uchmatne alebo sa v plnej rýchlosti rozbehne do ulíc. Namiesto toho sa však pokojne prechádzal, tancoval a zvolával svojich priateľov – a park sa na chvíľu premenil na rozprávkový pravek,“ líčí Emma Kováčová z bratislavského Divadla LAB.

Životopisný příběh Antoina de Saint-Exupéryho

Představení Blue jí připomnělo dětské hry s autíčkami či figurkami vojáků. „No tentoraz mali hlbší význam. Grécky tvorca Thanos Sioris „vyložil na stôl“ tému korupcie – stále aktuálnu a pálčivú. S autentickosťou nás vtiahol do sveta miestnej gréckej reality a vytvoril silný, pútavý, ale hravý divadelný zážitok,“ hodnotí Emma Kováčová.

Ta zhlédla na Hlavní scéně včera také inscenaci „domácího“ Ostravského divadla loutek Pilot a malý princ. „Ako sa narodil, kde prežil detstvo, čo zažil ako dospelý a čo ho priviedlo k sláve? Životopisný príbeh Antoina de Saint-Exupéryho v podaní Jakuba Maksymova (riaditeľa festivalu), Terezy Angelovej a hercov miestneho bábkového súboru zachytáva život jedného velikána vo výtvarne čistom a pôsobivom spracovaní tvorkyne Olgy Ziębińskiej. Diváci mali možnosť spoznať nielen pozadie života Exupéryho, ale aj jeho sny, odvahu a nádej, ktorá mu umožnila stretnúť Malého Princa – a napísať o tomto stretnutí legendárnu knihu ešte pred svojou smrťou…,“ popisuje Emma Kováčová.

Hra o strastech i radostech jednoho neobyčejného života, plná klapání dřeva

Závěr třetího dne festivalu si Emma Kováčová vychutnala. „BALKANSAMBEL! Plný stan medzinárodných návštevníkov sa spájal v rytme balkánskej hudby, tancoval a vychutnával si čarovné nápoje. Slovenskí hudobníci svojou profesionálnou energiou vytvorili neopakovateľnú festivalovú atmosféru,“ popisuje slovenská loutkářka.

Závěr patří postřehům Kateřiny Pelikanové. „Putování dobrého Hanse Böhma Evropou. Zazněla francouzština, němčina, polština, angličtina i latina, ale hlavní se někdy ukázala i čeština. Hra, který opisuje strasti i radosti jednoho neobyčejného života Hanse Böhma byla plná klapání dřeva a podrážek, výstřelů a papírových vlaštovek,“ popisuje.

„Myšák Julian slovinských loutkářů, to je veselý příběh o nepřátelích, ze kterých se stanou blízcí, kteří se dokážou podržet. Hudba příjemně podtrhovala atmosféru a pomáhala i nejmenšímu divákovi zorientovat se v emocích mezi zvířaty. Otočná scéna, na které šlo vidět jak kořeny stromů, tak hlavně to, co je nad nimi, byla naprosto čarovně oživlá tím, že se využil každý malý detail. Animace působila skoro jako živé natáčení pohádky. Vizuální stránka připomínající Dubínka a Kluky z květináčů navozovala pocit, že se jedná o jednu epizodu seriálu, který teprve začíná,“ líčí návštěvnice festivalu.