Super kluk, který bořil limity. Nadějný Jan Baránek bohužel ukončil kariéru

Jestli někdo v posledních letech patřil mezi mimořádné talenty ostravského fotbalu, byl to bezesporu Jan Baránek. Bývalý hráč Baníku a později plzeňské Viktorie ukončil profesionální kariéru v pouhých 24 letech.

Blonďatého klučinu, který dostal fotbalové geny do vínku po otci, bývalém vynikajícím ligovém záložníkovi Janu Baránkovi, a také po strýci Vítovi, jenž byl pro změnu skvělým brankářem, byla vždy na trávníku radost sledovat.

Vyrůstal v Dolním Benešově, odkud ve čtrnácti letech zamířil do Baníku. Ligu si poprvé zahrál, když mu bylo devatenáct. Pak stačila jedna kompletní sezóna, aby fanouškům i odborníkům bylo jasno, že Ostrava bude tomuto nadějnému obránci malá.

Sny si nechám pro sebe

Mezi baníkovci vytvořil takřka ideální stoperskou dvojici s Patriziem Stronatim, se kterým si řekli o pozornost na podzim roku 2014, kdy Baníku pomohli k překvapivému 5. místu. Dva kamarády vedle sebe postavili trenéři Martin Svědík a Radomír Korytář.

„Nechci nic zakřiknout, za půl roku se může stát vše. Budu se soustředit na sebe a na Baník. Sny mám, ale ty si nechám pro sebe,“ odpovídal tehdy Baránek na otázky týkající se jeho budoucnosti.

Zatímco na trávníku byste jej vzhledem k mládí označili za drzouna, který neváhal chytře rozehrát, nakopat největší hvězdy soupeře či s chutí vyhledával tlačenice před oběma brankami, mimo fotbalovou vřavu působil docela obyčejně.

„Super kluk, který má výborný charakter.“ Tuhle vizitku Jana Baránka vyřkli mnozí a asi by vám ji podepsal každý, kdo jej aspoň trochu poznal.

Ať už končil zápas se zkrvaveným dresem, v depce kvůli vlastnímu gólu či naopak v euforii, protože svým „beranidlem“ prorazil vše, co mu stálo v cestě, vždy byl v obraze. Neměl problém uznat chybu či kvality ostatních.

„Pokud by pan Vrba ukázal zrovna na mě, bylo by to něco fantastického. Už jsem ale říkal, že si šampionát vykopali jiní hráči. Oni si tam zaslouží být více než já,“ komentoval na jaře 2016 už jako hráč Plzně svoji potenciální účast na mistroství Evropy.

Měl pravdu. Do Francie jeli jiní a on tehdy nemohl tušit, že bezvadně rozjetá kariéra ověnčená dvěma plzeňskými mistrovskými tituly, oceněním Talent roku či zájmem klubů z Německa a Ruska se bude komplikovat.

Být lepší, dokud to půjde

Poslední velký zápas na vrcholové úrovni odehrál 21. října 2016 v Evropské lize proti rumunské Astře Giurgiu. Plzeň i kvůli jeho zaváhání prohrála 1:2. „Pocity jsou hrozné. Na hřišti jsem si připadal, jako bych tam byl poprvé,“ líčil Baránek zklamaně a upřímně zároveň.

Pak si zahrál ještě pár minut v lize a letos na jaře za juniorku, ale zraněné koleno mu více nedovolilo.

„Pořád jsem věřil, že se vše zlepší a budu se moci vrátit. Po konzultaci s lékaři jsem však dospěl k rozhodnutí, že jediným správným řešením je ukončit profesionální kariéru,“ oznámil dnes v oficiálním vyjádření na klubovém webu Viktorie.

Smutná zpráva, kterou však zatlačuje do ústraní vědomí, že „nezničitelný bojovník“ už ví, kam povedou jeho další kroky. V jedné z hráčských agentur se bude věnovat rozvoji mladých hráčů na severní Moravě.

„Osobně se chci zlepšovat, dokud to půjde. Myslím si, že v tom žádná hranice není. Jde o to chtít být každý den lepší a lepší,“ vyznal před časem své krédo, které vystihuje úspěšného mladého muže.

Jan Baránek rozhodně má předpoklady, aby jím byl i mimo fotbalové hřiště.