Gastronomie
27/09/2026 Klára Šiřinová

Štramberské uši! Dokud není sáček uší prázdný, nepřestanu jíst

Foto: se souhlasem Pojez festu

Ve Štramberku jsou Štramberské uši nejen suvenýrem, ale hlavně součástí místní tradice. Ladislav Hezký k ní má vztah od malička, kdy začal pomáhat mamince s pečením.

Dnes vyrábí uši klasickým váleným způsobem, stejně jako se to dělo po generace před ním. A přestože si během života vyzkoušel i jiné profese, nakonec se k rodinnému řemeslu vrátil naplno.

Vzpomenete si, kdy jste poprvé začal péct Štramberské uši?

Začal jsem pomáhat mamce někdy v osmi letech, kdy mi slíbila za pomoc při výrobě uší teplákovou soupravu, kterou jsem chtěl. Ale pečení mě začalo bavit, a postupně jsem se všechno naučil. V létě roku 1989 jsem se vrátil z vojny a řekl jsem si, že když už to děláme, chtěl bych podnikat oficiálně. Mamka do té doby pekla hlavně na objednávku, takže jsem si zažádal o povolení k výrobě. V tehdejší době to nebylo vůbec jednoduché. Od roku 1991 mám už klasický živnostenský list.


Foto: se souhlasem Pojez festu

Štramberské uši mají ochrannou známku. Je to pro vás důležité?

Určitě. Název Štramberské uši totiž nemůže používat kdokoliv, výroba je spojená přímo se Štramberkem. Je to vlastně takový malý cech pekařů, je nás tady sedm. Někteří uši vyrábějí litým způsobem, což je jiná technologie než naše. My pokračujeme klasicky. Těsto se vyválí, vytvaruje a potom se musí správně stočit. Chce to cvik. Do těsta dáváme med, ne karamel, takže čerstvě upečené válené ucho je pevnější, podobně jako vánoční cukroví. Postupně ale dojde a změkne.

Výrobu si lidé mohou prohlédnout přímo ve vašem podniku.

Přesně tak, v Cukrárně u Hezounů si mohou vyzkoušet výrobu, a pak ochutnat uši klasické nebo plněné šlehačkou, ovocem, cukrovou pěnou. Malé ouško dáváme zákazníkům i automaticky ke kávě místo sušenky. Jinak ale máme spoustu dalších zákusků, které naše cukrářky s láskou vyrábí.


Foto: se souhlasem Pojez festu

Nepřejedl jste se ještě uší?

Vůbec. Chutnají mi a rád je peču. Když někam jedu, beru si nevydařené kousky nebo připálené várky a zbytky do auta. Položím si je na sedadlo vedle sebe a dokud není sáček uší prázdný, tak prostě nepřestanu jíst.

Sdílejte článek