Byznys
14/08/2016 Jaroslav Baďura

Slezské hutě mají krizové plány pro případ, že nastane sucho

Slezské hutní podniky ArcelorMittal Ostrava (AMO) a Třinecké železárny (TŽ) mají pro případ sucha připraveny krizové plány nakládání s vodou.

Mají k dispozici záložní zdroje, snižují spotřebu vody, mohou zvýšit objem recirkulované vody (vyčištěné odpadní vody vrácené pro další využití). Letos ale problém s nedostatkem vody nemají a jejich spotřeba vody je zhruba stejná jako vloni, uvedly mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a mluvčí TŽ Petra Jurásková.

„Výroba oceli vzrostla asi o 17 procent při téměř shodné potřebě vody,“ uvedla mluvčí AMO. Huť letos v prvním pololetí vyrobila 1,2 milionu tun oceli a spotřebovala 11,394 milionu metrů krychlových vody, loni ve stejném období to při výrobě jednoho milionu tun oceli bylo 11,464 milionu kubíků. V Třinci byla výroba i spotřeba vody přibližně stejná jako loni.

V posledních letech mají slezské hutě každoročně zhruba stejnou spotřebu vody. U ArcelorMittalu to je okolo 23 milionů metrů krychlových, přičemž za posledních pět let to bylo nejméně 22,8 milionu v loňském roce a nejvíce 24 milionů metrů krychlových v roce 2013.

TŽ spotřebují pod deset milionů kubíků ročně, což je podle mluvčí dáno efektivním využitím vody v uzavřených recirkulačních okruzích ve všech výrobních provozech. „Nejdříve jde například na vysoké pece, pak na slévárny, po zchlazení v chladicích věžích putuje na další agregáty. Teprve poté, co je využita ke zchlazení několika zařízení, odtéká potrubím do koncové čistírny,“ uvedla Jurásková.

Hlavním zdrojem provozní vody pro AMO je vodní dílo Žermanice. V případě, že je nutné odběr z nádrže regulovat, má huť jako záložní zdroj k dispozici čerpací stanici v Ostravě-Hrabůvce, která odebírá povrchovou vodu z řeky Ostravice.

„Technologie koncových čistíren odpadních vod Lučina a Ostravice umožňuje část vyčištěných odpadních vod vracet do rozvodného systému provozní vody k dalšímu využití. V případě nedostatku povrchové vody zvyšujeme objem recirkulované vody,“ uvedla Černá.

TŽ odebírají vodu z Olše a z Těrlické přehrady. „Do toku po vyčištění v čističce odpadních vod vracíme zpět asi čtyři miliony kubíků,“ uvedla Jurásková. V období sucha železárny snižují odběr vody z Olše a zvyšují z Těrlicka tak, aby byl zachován dostatečný průtok v řece nezbytný pro život ryb a dalších živočichů.

„Těrlická přehrada tak plní roli záložního zdroje, který dosud vždy byl schopen zajistit dostatek vody v obdobích sucha. V případě kritického nedostatku vod máme připravena opatření ke snížení potřeby přídavných vod. Možnosti snížení potřeby jsou však omezené a provoz hutě je na dodávce vod existenčně závislý,“ uvedla mluvčí TŽ.

Oba podniky se shodují, že při řešení dopadů sucha dlouhodobě funguje spolupráce se státním podnikem Povodí Odry. AMO by v období nedostatku vody od státu uvítal usměrňování spolupráce mezi orgány státní správy, správcem povodí a soukromými subjekty. TŽ by v případě kritického sucha byly například pro zahrnutí sektoru energetiky a hutní prvovýroby železa a oceli mezi republikově důležité provozy s prioritou zajištění dodávky vod.

Černá uvedla, že případné zvýšení nákladů na spotřební vodu by podnik musel vstřebat do nákladů na úkor marže. „Cenu ocelových výrobků určuje cena vstupních surovin, zejména cena šrotu. Naše výrobky prodáváme do celého světa; nikoho nezajímá, že se u nás zvyšují ceny za vodu,“ dodala.

Jurásková uvedla, že každé zdražení jakýchkoli surovin se promítá do ceny výrobků a řeší se aktuálně. Skokové zvýšení ceny vody podle ní snížení spotřeby neřeší, protože hutní provoz vodu pro výrobu nezbytně potřebuje, a hospodaří s ní proto velmi obezřetně.

ArcelorMittal Ostrava ročně vyrábí dva miliony tun oceli. I s dceřinými společnostmi má 7250 zaměstnanců. Třinecké železárny mají i s dceřinými firmami okolo 10.000 zaměstnanců, loni vyrobily 2,5 milionu tun oceli.

Sdílejte článek