Šedobílé kačátko s obříma nohama? Ne, tohle bude nádherný plameňák!

Ve skupině plameňáků kubánských v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava je k vidění už osm čerstvě vylíhlých mláďat.

Jejich počet ale může být ještě vyšší, jelikož několik párů stále inkubuje svá vejce. Návštěvníci mají možnost malé plameňáky pozorovat na hnízdě a některé už také při obhlídce okolního světa. A to až do osmi hodin večer.

Hejno plameňáků kubánských v ostravské zoologické zahradě aktuálně čítá 52 jedinců. Mezi nimi je 12 chovných párů, které letos zasedly na vejce.

Ostatní členové skupiny jsou nerozmnožující se plameňáci, například nespárovaní jedinci nebo mláďata z předchozích let, která postupně dospívají a do reprodukce se zapojí v jedné z následujících hnízdních sezón.

Samice plameňáků snáší jedno bíle zbarvené vejce do homolovitého hnízda vysokého až 30 cm vybudovaného z bahna, písku a dalšího stavebního materiálu z okolí hnízda.

Při inkubaci vejce i při následné péči o mládě a jeho krmení se střídají oba rodiče. První mládě se letos vylíhlo 24. června. Pečuje o ně pár, pro který je to rodičovská premiéra.

Další mláďata se líhla postupně a několik by se jich mělo ještě vylíhnout (video v příloze zachycuje klubajícího se plameňáka). Mláďata plameňáků po vylíhnutí váží okolo 200 gramů a jsou pokryta šedobílým prachovým peřím. Na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček.

Charakteristické intenzivní červenorůžové zbarvení získají v průběhu druhého roku života. Mládě zůstává na hnízdě jen krátce. Už po několika dnech začíná podnikat výlety do okolí.

Zbarvení plameňáků je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří. První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí.

Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří plankton – drobní korýši, řasy a rozsivky, v lidské péči pak specializované granule.

Hnízdící plameňáky mohou návštěvníci pozorovat ve výběhu u vstupu do zoo – během prázdnin dokonce o hodinu déle! Zoo prodloužila otevírací dobu areálu do 20 hodin (pokladny a pavilony se zavírají v 18 hod.).

Ostravská zoo chová starobylé elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979 a během této doby se podařilo odchovat téměř 100 mláďat (počítáno bez těch letošních).

Ve skupině žijí stále dva jedinci, kteří byli v roce 1979 do zoo jako dospělí přivezeni, to znamená, že mají více než 40 let a stále se zapojují do rozmnožování.

Plameňáci jsou dlouhověcí ptáci a mohou se dožívat přes 50 let, někdy se uvádí i 70 až 80.