Schází nám kampus, ale snažíme se oživit centrum, říká rektor Ostravské univerzity

Když mu bylo pětadvacet let, jako začínající lékař si rozhodně nepředstavoval, že jednou bude moci svobodně mluvit na veřejné akci na ostravském náměstí, které se bude jmenovat Masarykovo. A to navíc v roli rektora Ostravské univerzity, která v letošním roce slaví dvacet pět let od svého založení. Ovšem nejen o tom jsme si povídali s profesorem Janem Latou, který „Ostravskou“ vede od loňského roku.

Jaká podle vás vlastně je Ostravská univerzita v pětadvacátém roce svého života?
Pevně věřím, že je dobrá a aktivní. Prošla si však složitým vývojem, protože tak jako ostatní univerzity, které vznikaly z pedagogických fakult fungujících před rokem 1989, se nemohla opřít o tradici špičkových vysokoškolských pracovišť. Kvůli řadě obtíží trvalo poměrně dlouho, než se staly skutečnými univerzitami. To znamená institucemi akademickými, svobodnými, a pokud možno s dobrou vědou, protože univerzita musí vědu dělat. Některým se to podařilo více, jiným méně, a věřím, že naší univerzitě se to daří. Je to především tím, že se na ni vracejí absolventi, kteří strávili nějakou dobu v zahraničí, anebo se nám daří už přilákat zahraniční pracovníky, špičkové vědce.

Takže se univerzitě podařilo si za tu dobu vydobýt pevné místo mezi ostatními školami?
Těch pětadvacet let nebylo jednoduchých, ale myslím si, že v dnešní době jsme mezi univerzitami naší velikosti nebo podobného složení konkurenceschopní.

Jak se vyvíjelo postavení univerzity v rámci Ostravy, kde má větší tradici Vysoká škola báňská?
Relativně nedávno se ještě stávalo, že lidé byli překvapeni tím, že už neexistuje jenom pedagogická fakulta, ale že jsme univerzita, která má další fakulty, výzkum a podobně. To si myslím, že se v posledních letech daří změnit a lidé o nás vědí i díky akcím, jak byl v tomto týdnu Happening „Jsme Ostravská!“ na Masarykově náměstí. Věřím tedy, že dnes už o nás Ostrava ví a že jsme dobrým a důležitým hráčem nejen ve vědeckém, ale i v kulturním životě města.

Daří se vám být i magnetem pro mladé lidi? To by přece měl být jeden z hlavních úkolů každé univerzity…
To je zásadní a důležité nejenom pro univerzitu, ale i pro město a pro kraj, se kterými je naše spolupráce velice dobrá. Uvědomují si, že pro život Ostravy je univerzita rozhodně důležitým faktorem. Věřím, že se nám to daří, a to i ve spolupráci s Vysokou školou báňskou, která má na jednu stranu více studentů, na druhou stranu jejich aktivity nejsou přímo v centru Ostravy, ale v Porubě. Takže dopad na život v centru města není takový, ale spolupráce mezi školami je velice dobrá.

Z jakých důvodů by se podle vás měl mladý člověk rozhodnout právě pro studium na Ostravské?
Těch důvodů je celá řada. Myslím si, že jsme aktivní a dynamická univerzita. Nabízíme řadu oborů, které mají velmi vysokou vědeckou úroveň ve srovnání s jinými univerzitami. Kromě toho se snažíme vytvářet obory, ve kterých nechceme, aby absolventi byli vědci, ale aby měli co nejširší využití na trhu práce. Proto přidáváme ke studiu moduly rozvíjející kompetence, díky kterým se mohou lépe uplatnit. Oba tyto směry, kterými se snažíme jít, jsou pro potenciální zájemce dle mého velmi zajímavé.

Co říkáte na fakt, že univerzita nemá vlastní kampus? Nakolik je to pro její život limitující?
Je velká škoda, že se nám nepodařilo v průběhu těch pětadvaceti let vybudovat vlastní kampus. Jsme jedna z mála univerzit, která ho nemá. Což je z hlediska praktické činnosti školy chyba. Ovšem zase z hlediska města je výhoda, že tři fakulty zůstaly přímo v centru a ostatní jsou nedaleko, čehož se snažíme využít. Pořádáme v centru akce, děláme například Noc vědců, kdy jsou naše fakulty otevřeny široké veřejnosti. Snažíme se zkrátka využít absenci kampusu k prospěchu aktivit ve městě.

Jednou z nich byl i druhý ročník happeningu „Jsme Ostravská!“, kterým jste uprostřed týdne oživili Masarykovo náměstí. Jak se vám osobně takové akce zamlouvají?
Pochopitelně jsem velice rád, že se podařilo něco takového zrealizovat, protože naším cílem je prezentovat univerzitu nejenom jako nějaký nehybný kamenný útvar, kde se vzdělávají lidé, ale jako živý organismus, kde se děje spousta věcí. Taková akce k tomu přispívá. Těší mě mimo jiné to, že jsme v jejím rámci uspořádali soutěž středních škol, což pomáhá nejen k prezentaci univerzity jako takové, ale i k navázání kontaktů s našimi budoucími absolventy.

Přestože pocházíte z Brna, Ostrava vám velmi přirostla k srdci. V čem spočívá její kouzlo?
Říkám to opakovaně, ačkoli nejsem autorem té myšlenky. Člověk si snadno zamiluje Prahu, protože je krásná na první pohled. Ale aby člověk měl rád Ostravu, je třeba ji poznat. Když ji poznáte, zjistíte, že je to nesmírně dynamické město, které má skvělou minulost a hlavně budoucnost před sebou. Děje se tady spousta věcí. Ostrava je taky zajímavé město pro studenty, pro které se snažíme na obou univerzitách vytvářet podmínky, aby k nám rádi přicházeli. Ostrava má zkrátka drive, což velice dobře vystihuje její logo s třemi vykřičníky.

Kde by podle Vás měla Ostravská univerzita být za dalších dvacet pět let?
Doufám, že budeme mít několik nositelů Nobelovy ceny a že budeme brát deset procent zájemců.