Poslední týden v lize, a co bude dál, Baníčku?

Chřadnoucí fotbalová chlouba jménem Baník Ostrava má právo užít si poslední týden jakožto účastník nejvyšší soutěže. Poté nastane pád do druhé ligy, pád po padesáti letech, o kterém už bylo de facto od podzimu rozhodnuto. Bude klub po nejsmutnější ligové sezóně od roku 1966 připraven na okamžitý návrat?

Jen co baníkovci odehrají středeční duel v Jihlavě a sobotní domácí rozlučku proti Brnu, začne se kolem nich konečně dít to podstatné. Po předem avizované rezignaci na záchranu ze strany vedení klubu i kouče Vlastimila Petržely totiž letošní jaro nic zásadního ani ukázat nemohlo.

Podzimní čtyři body byly hlavním argumentem pojmout právě končící půlrok především jako test schopností mladé generace, která, až Baník s pomocí zkušených zvládne ve druhé lize to nejhorší, jednou může tvořit silnou osu ambiciózního mužstva. S tím současným se záhy rozloučí velmi podstatný počet hráčů.

Úkol zní jasně, vytvořit nový tým

Hrubý, Vraštil, Lásik, Dostál, Červenka, to jsou fotbalisté, kteří se vrátí z hostování v Baníku do mateřských klubů. Kromě nich smluvně již skončilo angažmá zraněného Mičoly a po sezóně skončí působení hračičky De Azeveda či hráčů širšího kádru, jako jsou Sukup nebo Šichor.

Horší by však bylo, pokud by klub musel řešit odchody opor Holzera či Kaši, o které je dlouhodobý zájem a kteří čistě z osobní důvodů mohou po „těžkých časech“ myslet více na sebe než na klub a toužit po změně prostředí.

Management tedy již v těchto dnech čelí výzvě udržet mladé lídry a k nim přivést ještě několik starších, kteří mančaft provedou náročnými bitvami druhé ligy. Hledání posil bude zřejmě úkolem pro budoucího sportovního manažera Dušana Vrťa, kterým zatím společně s další legendou Markem Jankulovským zasedl v dozorčí radě.

Jména budí respekt, ale bude jim to ladit?

Petržela, Vrťo, Jankulovski, k tomu v roli manažera protřelý šíbr Lubomír Puček. Je jasné, že Baník mimo hřiště evidentně posílil. Teď jde o to, aby tahle síla byla opravdu jednotná, jednotlivci nešli proti sobě a neškodili tak klubu. Právě to byl totiž jeden z klíčových problémů posledních let, kdy se především pod ligovými trenéry systematicky řezala jedna větev za druhou.

Po sportovní stránce by si měli sednout zejména Petržela a Vrťo, kteří budou parťáky při tvorbě nového týmu. Klapat jim to může, jelikož oba velmi dobře znají české i slovenské fotbalové prostředí, v němž bude Baník nové tváře hledat.

Rozptýlí-li se co nejdříve zákulisní hlasy o možném Petrželově konci, bude to pro spolupráci ještě lepší a velmi dobré zvláště tehdy, pokud se na posilách začne opravdu pracovat. Jinak bude platit to, co zkušený kouč prohlásil po sobotní prohře s „Bohemkou“ aneb „než se probudíme, budou ti hráči jinde“.

S Barošem (zatím) opatrně

Ať už má být nových posil pět či osm, každý fanoušek by si jistě přál na jejich seznamu vidět jméno zbožňovaného Milana Baroše. Ostatně i majitel klubu Václav Brabec v médiích jeho comeback z Mladé Boleslavi nevyloučil, ale zároveň upozornil, že jde o téma, které chce svůj čas.

Každopádně odrostlejších hráčů Barošova typu, tedy těch s pozitivním vztahem ke klubu či ostravskému regionu, by se Baníku hodilo hned několik, aby tolik potřebnými zkušenostmi podpořili dravost a elán talentů Granečného, Ožvoldy či bratří Šašinků.

Sestup není tragédie, ale výzva poctivě makat

Letošní sestup Baníku po padesáti letech rozhodně není sportovní tragédií a není ani dílem náhody. Naopak jde o logické vyústění toho, že klub byl dlouhodobě využíván především jako zajímavý zdroj příjmů. Dokud bylo z čeho brát, byla to celkem pohoda, což potvrzují osobní příběhy majitelů Hadamczika, Petery i Šafarčíka.

Každý z vlastníků měl při odchodu pocit, že ostravský klenot zanechal ve výborné finanční kondici, až přijel ten současný a musel konstatovat, že klubu nepatří ani kopírka. Marná sláva, ke cti minulých generací bychom měli přiznat, že koncepční práce s adekvátním sportovním zázemím pro mládež i profesionály byla pro Baník typická naposled „ve zlatých časech“ 80. let minulého století.

K tomu, aby milovaný Baníček byl znovu perlou celého regionu a obávaným soupeřem Sparty, Slavie či Plzně, nebude stačit jedna očistná sezóna v druhé lize. Klub si musí svoji sílu opět získat dlouhodobou poctivou prací v oblasti sportu, ekonomiky, marketingu, infrastruktury i vztahů s fanoušky, městem a partnery.

Jinak to nepůjde. Od prohlášení bude třeba přejít k činům, jelikož bezstarostné jaro končí, druhá liga volá a jízda za okamžitým návratem začíná…